Slovinské Alpy

Geologie

Geologicky se jedná o vyzdvižené kry zvrásněných triasových vápenců a břidlic na paleozolickém podkladě. Slovinské Alpy vykazují četné stopy bývalého mohutného zalednění.

Členění

Slovinský Alpský systém se dá rozdělit do čtyř základních horských skupin - nejnižší Pohorje (Črni vrh - 1 543 m) a Kozjak (Košenjak - 1 522 m), na hranici s Rakouskem protáhlý, více než 120 km dlouhý hřeben Karavanek (Stol - 2 236 m). Dále jsou to malé ale vysoké Savinjské a Kamnické Alpy (Grintovec - 2 558 m) a nejvyšší pohoří Slovinska Julské Alpy (Triglav - 2 864 m). +more Na východě přechází alpský systém do Panonské pánve, na jihu začíná bez zřetelné hranice Dinárský horský systém.

Vodopis

Největší a nejdelší slovinskou řekou je Sáva. Vzniká soutokem Sávy Bohinjky a Sávy Dolinky, vyvěrajících v Julských Alpách. +more Protéká napříč celým územím státu od severu na jihovýchod. Druhou významnou řekou je Soča na západě Slovinských Alp. Pramení rovněž v Julských Alpách nedaleko hory Jalovec. Soča se vyznačuje velmi čistou vodou. Slovinsko má velký počet jezer ledovcového původu, která jsou však spíše menších rozměrů. V Alpách jich nalezneme 19. Největší je Bohinjské jezero (3,5 km²) a Bledské jezero (1,5 km²).

Podnebí a seismická činnost

Na většině Slovinského území převládá kontinentální podnebí s velkými teplotními rozdíly. (červenec 23 °C, leden -1 °C). +more Severní části Slovinska ovládá horské podnebí s krátkými léty a dlouhými zimami. Důležitým alpským větrem je „fén“, který zvyšuje teplotu v horách. Julské Alpy jsou nejdeštivějším pohořím v celém alpském oblouku. Nejvíce seismických otřesů je zaznamenáno v alpské oblasti (17 % ze všech seismických pohybů v zemi).

Flora a fauna

Kozorožec horský (Capra ibex ibex) Vzhledem ke značné členitosti terénu se uplatňuje výšková pásmovitost. +more Nížiny v povodí Sávy a Drávy zaujímá do výše 200 m n. m. stepní pásmo. Jedná se o zemědělsky využívanou oblast. Najdeme zde však i lužní lesy typickým porostem dubu a buku. Ve výši kolem 1 000 m n. m. již převládají pouze buky, které střídají ve vyšších polohách jehličnany. Čistě jehličnaté lesy najdeme ve výši nad 1 700 m n. m. Nejbohatší oblastí s výskytem mnoha endemických druhů je Triglavský národní park (modré hořce, julský mák, zvonek Zoissův a další). Ve vyšších polohách Slovinských Alp se rozkládá alpinské a subalpinské pásmo s bohatými porosty kleče, jalovce a pěnišníků. V horách a podhorských lesích jsou hojné stavy jelení zvěře a divokých prasat. Ve skalnatých částech hor je běžný kozorožec a kamzík.

Ochrana přírody

Na území Slovinských Alp se nalézá pouze jedno území se statusem národního parku. Je jím Triglavský národní park. +more Svou rozlohou patří mezi plošně největší chráněná území v Alpách. Zahrnuje prostor s výškou 180 - 2 800 m (Tolminska korita - 180 m, Triglav - 2 864 m), dvě třetiny parku jsou nad hranicí lesa. Hlavním cílem ochrany je zachování neporušené přírody velehorského celku a původní vegetace a fauny. Park byl vyhlášen v r. 1961 a to zprvu jen o rozloze 2 000 ha. 27. 5. 1981 bylo území rozšířeno na dnešních 83 807 ha (4 % území celého Slovinska). Správa národního parku je v Bledu. Status přírodní park má ve Slovinských Alpách oblast Logarska dolina.

Historie turistiky

Planinarstvo znamená ve slovinštině vysokohorská turistika a ta zde má dlouhou a bohatou historii. V roce 1893 zde byl založen první alpský spolek a v roce 1895 začal pro všechny příznivce hor vycházet časopis Planinski vestnik. +more První horské chaty jsou ve slovinských Alpách stavěny od roku 1894. První chata založená Čechy, byla Češka koča na Spodnjih Ravneh. Toto stylové stavení nacházející se v Kamnicko-Savinjských Alpách pod horou Jezerska Kočna, vybudovali členové pražské sekce SPD (Slovinsko planinarsko družstvo) v čele s Bohuslavem Frantou a Karlem Chodounským. V těchto letech začaly vycházet první turističtí průvodci a mapy. Výraznou osobností mezi slovinskými horolezci byl Julius Kugy, který se zapsal do historie slovinských Alp mnohými prvovýstupy a svou láskou k tomuto kraji. V roce 1949 byla zpřístupněna první dálková trekingová trasa v Alpách - Slovenska planinarska pot, měřící až 800 km a spojující Maribor a přímořským sídlem Ankaran. V současnosti má SPD kolem 90 000 členů (zhruba každý 20. Slovinec).

Literatura

Průvodce po evropských horách (Slovinské a Chorvatské hory, vydavatelství Mirago)

Externí odkazy

[url=http://www.tnp.si/]Triglavský národní park[/url] - oficiální stránky

Kategorie:Alpy Kategorie:Pohoří ve Slovinsku