Smlouva z Rheinfeldenu

Smlouva z Rheinfeldenu (německy Rheinfelder Hausordnung), uzavřená 1. června 1283 v tehdy říšském městě Rheinfelden (dnes v kantonu Aargau ve Švýcarsku), byla prvním pokusem o uspořádání dědické posloupnosti v rodě Habsburků na základě práva primogenitury. Jedním z důsledků této smlouvy bylo zavraždění římského krále Albrechta I., když odmítl uznat dědické nároky svého synovce Jana Parricidy dle této smlouvy.

Po zvolení Rudolfa I. +more Habsburského krále Svaté říše římské v roce 1273 a porážce českého krále Přemysla Otakara II. v bitvě na Moravském poli v srpnu 1278, nebývale vzrostla moc rodu Habsburků, který byl sice před rokem 1273 poměrně významný v oblasti řeky Aary v oblasti na pomezí dnešního Švýcarska a Německa, ale teprve v letech 1273 - 1278 se dokázali zmocnit oblasti Horních a Dolních Rakous, Korutan a Štýrska. Bylo nezbytné ustanovit dědickou posloupnost, která by rozdělila území v držbě rodu Habsburků, ale zároveň udržela jednotu rodového majetku. Podle práva primogenitury bylo rozhodnuto, že državy Habsburků na území dnešního Rakouska získá do držby pro sebe a své následníky nejstarší syn krále Rudolfa, budoucí král Svaté říše římské Albrecht I. , zatímco jeho mladší bratr Rudolf II. Švábský bude odškodněn územím, které bylo nazývané jako Přední Rakousy, které byly jádrovou oblastí, z níž pocházel rod Habsburků.

Snahou této dohody bylo uspořádat mocenské poměry v rodu Habsburků tak, aby nedocházelo k rozbíjení složitě budované soustavy území pod vládou rodu. Přesto smlouva nebyla dodržena již v osobách, které měla zavazovat, protože římský král Albrecht I. +more odmítl vydat synovi svého bratra Rudolfa II. Janovi jeho dědictví a ten jej 1. května 1308 zavraždil. tato smlouva vzala definitivně za své Smlouvou z Neubergu z roku 1379, kdy byla samotná jádrová oblast Rakous rozdělena mezi dva vévody z rodu Habsburků - Albrechta III. a Leopolda III. .

Kategorie:1283 Kategorie:Smlouvy