Sokrat Džindžolija

Technology

12 hours ago

Author

Sokrat Džindžolija (abchazsky: Сократ Аџьынџьал (Sokrat Adžindžal), gruzínsky: სოკრატ ჯინჯოლია; nar. ) je abchazský politik a bývalý premiér (resp. Předseda rady ministrů) a ministr zahraničí separatistické Abcházie. Premiérem byl po skončení války v Abcházii v letech 1993 až 1994. Byl také prvním předsedou abchazského lidového shromáždění.

Biografie

Džindžolija, resp. Adžindžal, se narodil v malé východoabchazské vesničce Agubedia tehdejší Abchazské ASSR. +more Po absolvování střední školy v roce 1956 sloužil až do roku 1959 v Rudé armádě, než byl přeřazen do rezerv. Zatím vystudoval na Suchumském pedagogickém institutu na filologické fakultě ruský jazyk a ruskou literaturu. Začátkem 60. let 20. století začal pracovat v tepelné elektrárně v Tkvarčeli. V roce 1967 nastoupil do veřejné sféry a stal se tajemníkem městského výboru v Tkvarčeli. Mezi lety 1985 až 1988 pracoval v městském výboru Komunistické strany Sovětského svazu, kde byl vedoucím sekce pro agitaci a propagandu. Na léta 1988 až 1992 opustil politiku a věnoval se novinářské činnosti, když dostal místo šéfredaktora novin Tkvarčelský horník (: Ткварчальский горняк).

Abchazský premiér

V roce 1991 se vrátil do aktivní politiky a byl zvolen jako poslanec do Nejvyšší rady Abchazské ASSR. V době, než v roce 1992 vypukl naplno gruzínsko-abchazský konflikt, byl jmenován náměstkem náčelníka formujících se abchazských ozbrojených sil. +more V prosinci 1993 se stal premiérem, resp. předsedou rady ministrů separatistické Abcházie. Po skončení války v Abcházii se pak za abchazskou stranu v prosinci 1993 účastnil mírových rozhovorů uspořádaných poprvé od krvavých událostí ze Suchumi ze září toho roku. Setkal se v Ženevě s gruzínskými vyjednavači a se zplnomocněným vůdcem tehdejších gruzínských ozbrojených složek (de facto především polovojenské organizace Mchedrioni) Džabou Joselianim podepsal memorandum o výměně všech válečných zajatců a okamžitém přijetí opatření k návratu uprchlíků. Tyto dohody o uprchlících byly stvrzeny Moskevskou dohodou z dubna 1994 mezi Abcházií, Gruzií, Ruskem a OSN. Dodatkem byly dohody z 15. května 1994 o příměří a oddělení stran konfliktu, podepsané Džindžolijou a Joselianim, s ministrem zahraničí Ruské federace a zástupcem z OSN.

Během svého působení v čele Rady ministrů Abcházie též vedl od prosince 1993 do listopadu 1994 ministerstvo zahraničí.

Předseda abchazského lidového shromáždění

V listopadu 1994 vešla v platnost nová Ústava Abcházie, zřizující regulérní post premiéra. Džindžolija tak v tomto roce ukončil své působení jako předseda rady ministrů a přesunul se do abchazského lidového shromáždění, kde se stal v roce 1996 jejím předsedou. +more Ještě před tím na tiskové konferenci prohlásil, že k volbám do Abchazského lidového shromáždění budou připuštěni pouze abchazští občané, momentálně žijící v Abcházii. Poté, co se ujal funkce, vydal s prezidentem Ardzinbou a s ministrem zahraničí Lakerbajou společné prohlášení, v němž Abcházie neuznává sankční politiku Ruska a zároveň odmítá posílení ruských mírových jednotek v oblasti, neboť podle návrhu vyjednaného ruským ministrem zahraničí a potvrzeným gruzínskou vládou mají hlavně asistovat v návratu gruzínských uprchlíků, tedy jdou proti zájmu separatistické Abcházie. V této funkci vydržel dvě volební období, až do roku 2002, kdy opustil lidové shromáždění i politiku poté, co překvapivě neobhájil svůj mandát. V roce 2000 pronesl v abchazském parlamentu výrok: „Jsme nezávislí. Přijali jsme akt o nezávislosti a mezinárodní neuznání nás netrápí. “.

Odchod z politiky

V roce 2004 se ještě účastnil prezidentských voleb v Abcházii, kdy byl ředitelem volebního týmu opozičního kandidáta Sergeje Bagapše. Během politické krize, jež následovala po zveřejnění výsledků, jež hrozila přerůst v nepokoje, měl nově zvolený prezident Abcházie Bagapš ke dni +more_prosinec'>6. prosince 2004 pronést prezidentskou přísahu, přičemž Džindžolija prozradil agentuře RIA Novosti, že za zajištění bezpečnosti akce zodpovídá ministerstvo vnitra, které již přísahalo Bagapšovi věrnost. K této inauguraci však nedošlo, neboť se volby nakonec opakovaly. Poté politiku nadobro opustil a stal se ředitelem institutu euroasijských studií v Suchumi, jež se kromě výzkumu podílí nemalou měrou na humanitární pomoci, zejména v oblasti nákupu knih a počítačů do škol nebo v pomoci starým lidem. V roce 2006 též vykonal pracovní cestu do Turecka, aby se osobně setkal s představiteli abchazské diaspory, jež v Turecku žije od druhé poloviny 19. století, ve věci jejich možné repatriace do Abcházie, neboť Rusové ten rok plně zpřístupnili hraniční přechod přes řeku Psou.

V roce 2012 byl jedním z účastníků semináře v Picundě s účastníky ženevských mírových rozhovorů (za EU Philip Lefort, za OSN Antti Turunen a za OSCE Pádraig Murphy) z let 1993-1994, kde měli řečníci svým partnerům z mezinárodních organizací vyjasnit názory abchazské strany na statut Abcházie.