Somálsko

Somálsko , plným názvem Somálská federativní republika, je východoafrická země na Somálském poloostrově zvaném Africký roh. Sousedními státy jsou Etiopie na západě, Džibutsko na severozápadě a Keňa na jihozápadě. Z východu zemi omývá Indický oceán a ze severu Adenský záliv.

Historie

Období před kolonizací

Somálsko bylo obýváno různými etnickými skupinami, z nichž nejpočetnější byly Somálské kmeny, které se v oblasti usadily již před 3500 lety. Kolem roku 800 n. +more l. pronikl do oblasti islám. V pozdním středověku vznikaly ze somálských měst městské státy a království, z nichž nejvýznamnějším byl Adalský sultanát. Etiopsko-somálské války z 15. století značně otočily vývoj Somálska ve Východní Africe. Etiopané byli poraženi somálským sultánem Ahmadem Gureyem z Adalu, a skončila tak etiopská okupace Somálska, která trvala celé století a začala krátká okupace Etiopie. Etiopii přišla na pomoc portugalská vojska, která zničila téměř celou armádu Adalského sultanátu (v bojích zemřel i sultán Ahmad Gurey). Krátce po smrti svého sultána se Adalský sultanát zhroutil. V pozdější době vznikaly další sultanáty, následníci městských států, jako sultanát Geledi a sultanát Hobyo.

Po získání nezávislosti

Aden Abdullah Osman Daar, první prezident nezávislého státu +morejpg|náhled|vlevo'>Vrtulník U. S. Army 3. října 1993 nad Mogadišem během bitvy o Mogadišo Somálsko získalo nezávislost v roce 1960, předtím bylo rozděleno do dvou kolonií, britské a italské. V roce 1969 se vojenským převratem dostal k moci diktátor Muhammad Siad Barre, který pak zůstal u moci dalších 22 let, do roku 1992. Po válce s Etiopií v roce 1978 se začaly objevovat první opoziční skupiny. V čele jedné z nich, Hnutí za spásu Somálska (SSDF), stál pozdější prozatímní prezident, Abdullahi Yusuf Ahmed.

Barre byl svržen v roce 1991, vítězní polní velitelé se pak ale pustili do sebe navzájem a začala občanská válka v Somálsku, která si vyžádala statisíce obětí a která dodnes neskončila. Situaci se snažila uklidnit OSN vysláním mezinárodních sil koncem roku 1993. +more Situace však zůstala nestabilní, síly byly během roku 1995 kompletně staženy za pomoci americké armády (která byla součástí těchto sil).

V letech 1997-2000 byl prezidentem Přechodné národní vlády Somálska Abdiqasim Salad Hassan. Přechodná vláda měla pod kontrolou jen části hlavního města Mogadišo, zbytek země zůstával v rukách polních velitelů. +more 15. října 1999 Xasana vystřídal Cabdullaahi Yuusuf Axmed, zvolený přechodným exilovým parlamentem v keňském Nairobi. I jeho vláda zůstala slabá a nepodařilo se jí získat skutečnou kontrolu nad Somálskem.

Na severozápadě se mezitím odtrhlo území zvané Somaliland, které vyhlásilo nezávislost a udržuje si politickou stabilitu, nezávislost však nebyla mezinárodně uznána. Další území, Puntland, na samé špičce Afrického rohu, vyhlásilo „dočasnou nezávislost“ s úmyslem vrátit se jako autonomní území, až bude fungovat centrální vláda. +more Na jihozápadě Somálska byl ustaven stát Jubaland, který rovněž vyhlásil nezávislost, vzápětí byl však pohlcen větším celkem Jihozápadní Somálsko, který se později dostal pod kontrolu Přechodné vlády. uprchlíci, které z jejich domovů vyhnalo sucho a válečný konflikt.

Vlna tsunami v roce 2004 zasáhla i Somálsko a pravděpodobně způsobila šíření nebezpečného toxického odpadu zde umístěného, což pravděpodobně způsobuje zdravotní problémy obyvatel. Celkový rozsah katastrofy nebylo vzhledem k nestabilní situaci možné zjistit.

V roce 2006 začal posilovat Svaz islámských soudů, který ovládl většinu jihozápadu země včetně Mogadiša a začal vést rozhovory s Přechodnou vládou o budoucím uspořádání země. Ty skončily neúspěšně a mezi oběma stranami se rozhořel vojenský konflikt. +more V konfliktu se na straně Přechodné vlády začala aktivně angažovat armáda Etiopie, což znamenalo zvrat v konfliktu. Svaz opustil Mogadišo a postupně byl donucen k ústupu ze všech větších měst na jihu země a přešel na partyzánský boj. Od 8. ledna 2007 se bojů proti Svazu účastní i americká armáda, která svaz podezřívá ze spolupráce s teroristickou sítí Al-Kájda.

V letech 2010 až 2012, kdy východní Afriku zasáhla obří vlna sucha, zemřelo v Somálsku během hladomoru až 260 000 lidí.

Islamistická teroristická skupina Aš-Šabáb, která má wahhábistické kořeny a usiluje o vytvoření islámského státu v Somálsku, byla postupně vytlačena z velkých měst na venkov, odkud podniká pravidelné útoky v Somálsku i v sousední Keni. Skupina se zformovala původně jako militantní křídlo Svazu islámských soudů.

8. února 2017 byl somálským prezidentem zvolen Mohamed Abdullahi Farmajo, bývalý premiér. +more Studoval v USA a vedle somálského má i americké občanství. 15. května 2022 jej v úřadě vystřídal Hasan Šejk Mohamúd.

Státní symboly

Vlajka

Somálská vlajka je tvořena modrým listem o poměru stran 2:3 s uprostřed umístěnou bílou, pěticípou hvězdou.

Hymna

Somálská hymna je skladba Soomaaliyeey toosoo . Autorem skladby je Ali Mire Awale.

Politika

Somálský prezident Hasan Šejk Mohamúd a americký ministr zahraničí John Kerry, září 2013

Ozbrojené síly

Somálské regiony Průběžně aktualizovaná politická mapa Somálska

Správní členění

18 regionů (jednotné číslo gobolka) * Awdal * Banaadir * Bakool * Bari * Bay * Galguduud * Gedo * Hiiraan * Střední Džuba (Jubbada Dhexe) * Jižní Džuba (Jubbada Hoose) * Mudug * Nugaal * Sanaag * Střední Šebeli (Shabeellaha Dhexe) * Jižní Šebeli (Shabeellaha Hoose) * Sool * Togdheer * Woqooyi Galbeed

Ekonomika

Tržiště v Mogadišu v roce 2016 Vliv neexistence centrální vlády na hospodářství je nejasný, země stále patří mezi nejchudší státy světa s odhadovaným HDP 600 $ ročně na obyvatele. +more Nejvýznamnějším sektorem hospodářství zůstává zemědělství. Zásoby ropy v Puntlandu zůstávají kvůli nestabilní situaci nevyužité, nerozvíjí se silniční infrastruktura. Elektřinu dodávají jednotliví majitelé naftových generátorů. Prudký rozvoj zaznamenávají telekomunikace, letecká doprava či bankovnictví. Z nelegálních aktivit je nejdůležitější pirátství. Mořští lupiči se už několikrát snažili přesvědčit svět, že jejich nájezdy jsou jen „odpovědí“ na vylupování tamních rybných lovišť flotilami z celého světa a na aktivity „odpadkové mafie“ z Evropy, která shazuje nebezpečný odpad do nechráněných somálských vod. Od léta 2013 začali somálští piráti chránit lodě, které nelegálně loví v somálských vodách. Piráti, kteří operují u břehů afrického Somálska, v letech 2005 až 2012 na výkupném za zajaté posádky a lodi získali 413 milionů amerických dolarů.

Obyvatelstvo

Somálská rodina +morejpg|náhled'>Ženy s vlajkami separatistického Somalilandu Počet obyvatel je těžké odhadovat, poslední sčítání proběhlo v roce 1975 a tehdy žilo v Somálsku 3,3 milionů lidí. CIA Factbook odhaduje 8 863 338, jiné odhady udávají až 15 miliónů. Asi 60 % obyvatel není trvale usazeno a kočuje. Dalších 25 % jsou usedlí zemědělci žijící hlavně v jižní části země v okolí řek Džuba a Šebeli. Zbylých 15 % žije ve městech, hlavně v Mogadišu. Občanská válka vyhnala do okolních států i celého světa asi 1 milion obyvatel. V Keni v táboře Dadaab žije více než 500 000 somálských uprchlíků.

Zdravotní péče je na nízké úrovni, kojenecká úmrtnost dosahuje 10 %, 5 let se nedožije 25 % dětí. Průměrná délka života je asi 48 let. +more Naopak v porovnání s okolními státy je velmi nízká rozšířenost viru HIV (asi 2% populace).

Soukromé školství nahradilo předválečné nekvalitní státní školství, 80 % obyvatel zůstává negramotných.

Etnické skupiny

Etničtí Somálci tvoří 85 % obyvatel a dělí se na mnoho skupin a klanů. Nejpočetnější menšinou jsou somálští Bantuové, kteří jsou potomci otroků. +more Evropané opustili Somálsko po získání nezávislosti, ale ještě v roce 1960 žilo v Mogadišu asi 10 000 Italů.

Náboženství

Drtivá většina obyvatel jsou sunnitští muslimové, islám je i státním náboženstvím. Žije zde i nepatrná menšina křesťanů, nicméně historicky se k území Somálska vztahují i biblické a koranické dějiny (příběh královny ze Sáby, přesun obyvatel před zjevením Muhammadovi). +more V zemi je jediná římskokatolická Diecéze Mogadišo.

Sunnitská většina v Somálsku následuje šáfiovskou právní školu (tzv. šáfiovský mazhab). +more Somálsko má mimořádně bohatou náboženskou historii: v regionu existovalo a stále existuje množství tradičních náboženství, například oromské náboženství waaqeffanna. Název pramení ve slově waaqa, což je v oromských jazycích i v somálštině v překladu stvořitel. Vyznavači náboženství waaqeffanna se nazývají waaqeffataa. Základním vyznáním je víra v jediného Boha Waaqa Tokkicha. V období před přelomem letopočtu bylo na území dnešního Somálska mimo jiné uctíváno sluneční a měsíční božstvo. Božstev bylo ovšem mnoho. Křesťanství se do severní oblasti dostalo hned v první fázi christianizace Afriky v prvních stoletích našeho letopočtu. Islám se do země dostal okamžitě po svém vzniku. Stalo se tak již v osmém roce před novým islámském letopočtem (8 BH), tedy v roce 614 našeho letopočtu. Muslimská tradice tento přesun nazývá první hidžrou. V přímořském městě Zeila (v dnešním Adenském zálivu na pobřeží Somálska) tehdejší muslimové postavili v roce 615 malou mešitu, která měla později dvě kibly - tedy dva směry modlitby -, neboť byla postavena ještě v době, kdy kibla směřovala k Jeruzalému, což bylo po několika letech změněno na směr k Mekce. V současném somálském islámu je rovněž množina súfiů. Podle somálské ústavy je islám státním náboženstvím a islámské právo šaría je základem národní legislativy. Podle afrikanisty O. Havelky někteří muslimové v Somálsku vyznávají zároveň tradiční náboženství svých předků, případně kult předků (vícečetná náboženská identita) nebo rozličné synkretismy.

V zemi také existuje africké čarodějnictví.

Tradiční náboženství bylo původně polyteistické, později převládlo uctívání jediného boha Waaqa. Součástí kultu jsou rovněž andělé či duchové, nazývají se souhrnně ayaanle. +more Tito duchové jsou chápáni jako dobří a jsou nositeli štěstí a požehnání. Poslem smrti je anděl Huur (dříve rovněž součást polyteistického pantheonu), který má podobu velkého ptáka a bývá připodobňován ke staroegyptskému Horovi. Anděl mstitel se nazývá Nidar, také napravuje křivdu. Posvátná dřevěná socha spojovaná s plodností se nazývá wagar.

Turismus

Jediná oblast, která se dá bezpečně navštívit, je Somaliland - neuznaný stát, který se od většinového Somálska odtrhl v roce 1991 a velmi rychle vytvořil vládní struktury. Ostatní části Somálska byly turismem nezasažené až do roku 2012, kdy místní agentury začaly organizovat zájezdy pro jednotlivce a malé skupiny, hlavně do hlavního města Mogadiša. +more V roce 2018 město Mogadišo a oblasti Puntland a Jubbaland navštívil slovenský dobrodruh Peter Gregor po téměř 30leté občanské válce v zemi.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Státy Afriky Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1960 Kategorie:Nejméně rozvinuté země Kategorie:Členové Ligy arabských států