Soví mlhovina

Pozorování

+more2'>Poloha Soví mlhoviny v souhvězdí Velké medvědice. Malá úhlová velikost a poměrně nízká jasnost této mlhoviny jsou příčinou toho, že je mimo dosah triedrů, a to i při pozorování za mimořádně příznivých podmínek. K jejímu nalezení je tedy potřeba alespoň malý hvězdářský dalekohled, který ji ukáže jako malou kulatou mlhavou skvrnku s ostrými okraji. Další podrobnosti, jako například dvě tmavší oblasti uvnitř mlhoviny, které připomínají oči sovy, jsou viditelné až většími dalekohledy. Mlhovina leží mezi hvězdami Merak (β UMa) a Phekda (γ UMa), od hvězdy Merak leží 2,3° jihovýchodním směrem. Pouhých 48′ severozápadně od mlhoviny leží galaxie M108 a při malém zvětšení se oba tyto objekty vejdou do zorného pole dalekohledu.

Mlhovina má velkou severní deklinaci, proto je na velké části severní polokoule cirkumpolární, a to v celé Evropě a severní Americe. Naopak na jižní polokouli je viditelná pouze do středně nízkých zeměpisných šířek mírného podnebného pásu. +more Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od ledna do srpna.

Historie pozorování

Kresba Soví mlhoviny z roku 1848 od Williama Parsonse Tuto mlhovinu poprvé pozoroval Pierre Méchain 16. +more února 1781, popsal ji jako obyčejnou skvrnu blízko hvězdy β Ursae Majoris a poznamenal také, že je obtížně pozorovatelná. Charles Messier ji pak přidal do svého katalogu a přitom zmínil další dvě mlhoviny, které spolu s ní pozoroval. Do svých zápisků potom ručně připsal jejich souřadnice a na základě toho byly tyto dva objekty do katalogu později také přidány pod označením M108 a M109. William Herschel ji popsal jako stejnoměrně zářící mlhovinu a pokoušel se ji rozložit na jednotlivé hvězdy, což se mu nepodařilo, takže ji považoval za velmi vzdálený objekt.

Mezi planetární mlhoviny ji zařadil admirál Smyth v roce 1844. Lord Rosse při jejím pozorování 11. +more března 1848 vytvořil kresbu, na které zachytil její vzhled a popsal ji takto: „Ve středové oblasti jsou dvě od sebe značně vzdálené hvězdy. Oba spirální útvary obklopuje tmavý polostín. “ Rosse také poprvé použil název „Soví mlhovina“. Mnoho dalších pozorovatelů však vidělo pouze jednu místo dvou popisovaných hvězd. Aby Rosse pochopil její podstatu, opakovaně ji pozoroval až do roku 1874 a vytvořil mnoho jejích dalších kreseb. William Huggins v roce 1866 pozoroval její spektrum a když v něm našel dvě spektrální čáry, objevil její plynnou podstatu.

Vlastnosti

Snímek Soví mlhoviny (vpravo dole), galaxie M108 nahoře uprostřed) a komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák (vlevo dole). +more Autor: Kees Scherer Soví mlhovina se svým úhlovým rozměrem 3,4′ patří mezi největší a nejlépe pozorovatelné planetární mlhoviny na pozemské obloze. Přesto patří mezi nejslabší objekty Messierova katalogu, ve kterém jsou zapsány pouhé čtyři planetární mlhoviny. Od Země je vzdálená asi 2 600 světelných let a její skutečný průměr je přibližně 3 světelné roky. Je stará přibližně 6 až 8 tisíc let a její vnější halo je staré více než 40 000 let. Její vzdálenost od Země se, jako u ostatních planetárních mlhovin, velmi těžko určuje. Různí autoři uvádí velmi odlišné hodnoty od 1 300 do 12 000 světelných let.

Podobně jako jiné planetární mlhoviny je i M 97 výrazně jasnější vizuálně (9,9 mag) než fotograficky (12 mag), protože většinu světla vyzařuje na jedné spektrální čáře odpovídající zelené barvě. Patří mezi složitější planetární mlhoviny. +more Její vzhled se dá vysvětlit tak, že má tvar válcovitého prstence, tedy mírně protáhlé kulové obálky s vyříznutými póly, jehož osa je od Země šikmo odkloněná, takže konce s menší hustotou materiálu odpovídají sovím očím.

Ústřední hvězdou mlhoviny je bílý trpaslík, který měl původně hmotnost 150 až 200 % hmotností Slunce. Po odvržení vnějších obálek ve formě planetární mlhoviny má tato hvězda hvězdnou velikost 16, hmotnost zhruba 0,7 hmotnosti Slunce a okolní hmota mlhoviny má 0,15 hmotnosti Slunce.

Reference

Literatura

Knihy

Mapy hvězdné oblohy

- Atlas hvězdné oblohy volně stažitelný ve formátu PDF.

Související články

Seznam planetárních mlhovin

Externí odkazy

Kategorie:Planetární mlhoviny M097 3587 Kategorie:Souhvězdí Velké medvědice Kategorie:Rameno Orionu