Spirit (jezero)
Author
Albert FloresSpirit je jezero sopečného původu, nacházející se v USA, ve státě Washington. Zhruba 6 kilometrů na jihozápad se nad ním tyčí jedna z aktivních sopek Kaskádového pohoří, Mount St. Helens. Její slavná erupce v roce 1980 jezero velmi znatelně poškodila a pozměnila.
Erupce sopky St. Helens
V březnu 1980 se přilehlá sopka St. +more Helens, vzdálená 6 km na jihozápad, probudila sérií zemětřesení, čímž se ukončilo její 123 let dlouhé období nečinnosti. Na konci dubna odborníci s překvapením zjistili, že stoupající magma se v útrobách hory odklonilo a hromadilo se uvnitř jejího severního svahu. Ten se vyboulil až o 150 m. 18. května 1980 (v 08:32 místního času) se celý severní svah sesunul. Ihned na to, na tomtéž místě, magma proráží na povrch v podobě silné, laterálně (bočně) směřované erupce. Vzniká masivní pyroklastický proud o teplotě 360 °C, který brzy zrychlí a na krátko dosáhne dokonce i rychlosti zvuku. Během několika minut zničí severní úpatí až do vzdálenosti 30 km. Úplně zpustošená oblast zaujímala plochu 600 km². Jezero Spirit se nacházelo přímo v dráze, jak sesuvu, tak pyroklastického proudu. Když k němu dorazily, vzniklo megatsunami vysoké 180-260 m. Masa vody při nárazu na protější břehy vystoupala po horských svazích na severním pobřeží a smetla tamější vrostlý les. Vracející se voda poté stáhla kmeny stromů zpět do jezera. Ty dodnes plavou na jeho hladině a zabírají zhruba 40% jeho rozlohy. Depozita sesuvu a vulkanického materiálu snížila objem Spiritu o přibližně 56 milionů m³. Stejný materiál zablokoval jeho přirozený odvod vody. Nadmořská výška hladiny se zanesením zvedla o 60-63 m. Plocha jezera ze zvětšila z 5,26 km² na 8,9 km², kdežto maximální hloubka se z původních 58 m snížila na 34 m. Po erupci se vody Spiritu staly toxickými tím, jak do nich ze dna probublávaly sopečné plyny. Jeden měsíc po erupci v něm nebyl rozpuštěn žádný kyslík a obývaly ho pouze bakterie. Odborníci předpovídali, že se jezero vzpamatuje velmi pomalu, ovšem po znovuobjevení fytoplanktonu roku 1983, se hladina kyslíku opět obnovila. Později ho začali kolonizovat obojživelníci (např. žáby a mloci) a v roce 1993 také ryby (pstruh duhový).
Suť ze sesuvu, depozita pyroklastického proudu a později i uloženiny laharů, nejenže zaplnily značnou část jezera, ale také v podobě přírodní hráze zcela zablokovaly jeho přirozený odtok v jeho jihozápadní části, kudy voda odtékala do severní zdrojnice řeky Toutle. Hladina Spiritu začala po erupci nekontrolovatelně stoupat. +more Pokud by dosáhla kritické úrovně, mohla by být hráz protržena a řekou Toutle by se prohnala masivní povodeň. V roce 1985 se proto vyhloubil odvodňovací tunel skrz Harryho hřeben na západním břehu. Dosahuje délky 2580 m a odtékající vodu gravitačně odvádí do potoka South Coldwater Creek. Hladina Spiritu se tak stabilně udržuje na kótě 1038 m n. m.
Geografie
Jezero Spirit se nachází na úpatí aktivní sopky Mount St. +more Helens, v okrese Skamania v jihozápadní části Washingtonu, na severozápadě Spojených států amerických. Má přibližně tvar písmene „V“, orientované ve směru severovýchod-jihozápad. Obě ramena směřují severním až severovýchodním směrem, přičemž to východní je delší a rozlehlejší. Jezero vzniklo před 4 tisíci lety, kdy depozita laharů a pyroklastických proudů postupně přehradila přítok severní větve řeky Toutle.
Spirit napájí dešťové srážky a několik malých potoků. Do roku 1980 mělo svůj přirozený odtok a hladina se držela v nadmořské výšce 970 m, ovšem po výbuchu St. +more Helens se stalo endorheické (tj. bezodtoké). Následně se musel kvůli samovolně stoupající hladině vyhloubit odtokový tunel. Povrch jezera je v současné době z velké části stále pokryt tisíci plavajícími kmeny stromů, které tu událost z roku 1980 zanechala.
Klima
Údaje z meteorologické stanice Spirit Lake Ranger naznačují, že oblast okolo jezera je z hlediska Köppenovy klasifikace podnebí klimatickým typem Dsc (subarktické klima se suchým létem) nebo Csc (středomořské klima s chladným létem). Oba typy jsou vzácné a ve světě se vyskytují pouze v některých regionech. +more Nicméně nedávná klimatická data z oblasti jezera Spirit nejsou k dispozici, aby potvrdila, zda se zde stále nachází některý z těchto vzácných klimatických typů.
Využití
Jezero Spirit, podobně jako celé okolí sopky St. +more Helens, bylo oblíbenou rekreační oblastí. Do erupce 1980 se na březích rozkládalo šest kempů: Boy Scout (Camp Spirit Lake), Girl Scout Camp at Spirit Lake, Camp Loowit, Portland YMCA camp, Harmony Fall Lodge a další pro širokou veřejnost. Pro návštěvníky bylo k dispozici také několik chat, včetně Spirit Lake Lodge a Mount St. Helens Lodge. Poslední byla vlastněna a provozována Harrym R. Trumanem, významnou obětí sopky v roce 1980.
Galerie
File:054MSH80 st helens spirit lake before may 18 1980 resize (22027455892). jpg|Pohled ze Spiritu na +more_Helens'>St. Helens. Jezero bylo oblíbenou rekreační lokalitou. File:350 Mt St Helens and Spirit Lake from Mt Margaret, pre-eruption (35373342314). jpg|Spirit a St. Helens z hory Margaret. Po erupci se jeho rozloha zvětšila více než dvojnásobně. File:126 Massive timber blowdown around Boot Lake result of May 18th eruption Mt St Helens (36042495772). jpg|Pyroklastickým proudem zpřelámané a spálené kmeny stromů v okolí jezera Boot, rozkládající se od sopky v téměř dvakrát větší vzdálenosti než Spirit. File:MSH80 blast area spirit lake with rainier 10-04-80 med. jpg|Oblast, kterou se při erupci St. Helens prohnal masivní pyroklastický proud. Foceno 4 měsíce poté. File:Mt. St. Helens National Volcanic Monument pic 5. jpg|Torzo sopky je o 400 m nižší než původní kužel. File:Spirit Lake outlet tunnel. jpg|Odtokový tunel na západním břehu. File:SpiritLake2012Treemat02. JPG|Tisíce kmenů stromů, které megatsunami spláchlo z hornatých břehů, dodnes plavou na hladině. File:Mt st helens Johnston ridge 25 years later. jpg|Vzpamatovávající se příroda jen několik kilometrů od Spiritu (25 let po erupci).