Cesko.wiki Stanislav Procházka (zpěvák)
Author
Albert Flores
Kariéra
Pocházel z hornické rodiny, měl dva starší bratry (Josef a František) a dvě starší sestry (Marie a Josefa). Vyrůstal v Mostě. +more Po smrti matky a poté, co se otec znovu oženil, se odstěhoval v necelých šestnácti letech do Kolína, kde se začal učit číšníkem. Brzy ale odjel za hudbou a zpěvem do Prahy. V restauraci na Wilsonově nádraží pokračoval v učení na číšníka, přitom chodil na hodiny zpěvu k Hilbertu Vávrovi, který byl barytonem v Národním divadle. Tříletou učební dobu skončil v restauraci 2. třídy na Wilsoňáku. Brzy u něj vyhrála hudba. Jeho vzorem byl zpěvák Jára Pospíšil. Účastnil se soutěží amatérských zpěváků a začal účinkovat s tanečními orchestry v Praze. Profesionálním zpěvákem se stal 16. února 1939, kdy podepsal smlouvu ve vinárně Kotva za denní honorář 40 korun a večeři. Byl pak sólistou v několika kabaretech (mj. U Šenfloků) a kaváren a u celé řady orchestrů. Po angažmá v Lucerna Baru u orchestru Ferdinanda Petra, kde se mj. seznámil s R. A. Dvorským, získal v roce 1941 od dirigenta Jaroslava Maliny i prestižní místo v kavárně Vltava. Poté hrál až do konce druhé světové války v lidových operetách v divadle Járy Kohouta.
Po válce získal možnost vystupovat v rozhlase s orchestrem +more_Tichý'>F. A. Tichého, čímž se jeho popularita rozšířila do celého Československa. V rozhlase ho dále proslavilo účinkování v pořadech s Orchestrem Karla Vlacha, v televizi v Televarieté nebo Kavárničce dříve narozených.
Účinkoval v zájezdovém souboru Jaroslava Mangla, kde byl svědkem prvního poválečného vystoupení Vlasty Buriana, které proběhlo v karlovarském varieté Orfeum. V tomto souboru spolu dost dlouho vystupovali. +more Poté spolupracoval s konferenciérem Vlastou Ziegnerem. Jezdil také v zájezdovém souboru se smutným mužem Jaroslavem Válkem.
Jeho vlastním projektem po roce 1967 byl dívčí orchestr Slávinky.
Publikum si z jeho písniček oblíbilo např. Ale ne, ale ne…, Nikdy se nevrátí, Andulička, Bílé konvalinky, Hej, panímámo, Skřivánek zpíval nebo Tam na stráni. +more Je též autorem několika písní, složil kupř. hymnu fotbalové Slavie Praha, které byl odnepaměti fanouškem a v jejímž dorostu jako mladý absolvoval několik tréninků.
Vystupoval do vysokého věku, ještě ve svých 90 letech vydal nové CD Nedělej nám starosti, stáří.
Citát
Osobní život
Byl ženatý s manželkou Věrou, jejich syn Stanislav Procházka ml. byl zpěvák populární hudby.
Byl velkým fotbalovým fanouškem, pro Slavii Praha nazpíval hymnu Naše věčná Slavia, u které byl spoluautorem textu i hudby. Osobně se znal se slávistickými legendami Františkem Pláničkou nebo Josefem Bicanem.
V roce 1997 ho nadace Život umělce vyznamenala cenou Senior Prix.
Filmografie
V roce 1979 vystoupil v menší roli ve filmu Hodinářova svatební cesta korálovým mořem v režii Tomáše Svobody, Chléb a písně (TV film - 1971), Kavárna na hlavní třídě (1953), Madla zpívá Evropě (1940). Česká televize s ním v roce 2004 natočila střihový pořad Úsměvy Standy Procházky.
Odkazy
Reference
Literatura
Stanislav Procházka, Milan Koukal: Úsměvy i vrásky Standy Procházky, Argentum, Kutná Hora, 2010, * Stanislav Procházka: Nebezpečné lásky, nakl. LUCIE a ATELIER, Praha,1991,
Externí odkazy
[url=http://www. denik. +morecz/hudba/stanislav-prochazka-ostatni-hymnu-meli-slavia-ne-tak-jsem-ji-napsal-20130427. html]Rozhovor[/url] se Stanislavem Procházkou, Deník. cz, duben 2013 * [url=http://www. rozhlas. cz/kraje/tandem/_zprava/stanislav-prochazka-st-zpevak--979750]Přepis rozhlasového pořadu Tandem[/url] s hostem Stanislavem Procházkou, Český rozhlas, 22. listopadu 2011 *.
Kategorie:Čeští zpěváci Kategorie:Dechová hudba Kategorie:Narození 1919 Kategorie:Narození 7. +more srpna Kategorie:Úmrtí 2016 Kategorie:Úmrtí 16. dubna Kategorie:Narození v Mostě Kategorie:Muži.