Cesko.wiki Starý a Nový zámek (Studénka)
Author
Albert FloresStarý a Nový zámek ve Studénce je komplex památkově chráněných staveb ve městě Studénka. Vedle původně renesančního Starého zámku a barokního, novogoticky přestavěného Nového zámku jej tvoří zámecký park se stopami původní středověké tvrze, ohradními zdmi a branou. K areálu přiléhá objekt bývalého panského dvora a při něm stojící kaple. Zámecký areál patří městu Studénka a využívají jej různé instituce. Dne 4. října 1999 byl prohlášen za kulturní památku.
_(6896319526).jpg)
_(7042416777).jpg)
_(6896319864).jpg)
_(6896319784).jpg)
_(7042415259).jpg)
Starý zámek
Vesnice Studénka tvořila nejpozději od počátku 15. století samostatný statek v držení drobné šlechty, která si na mírně vyvýšeném místě na pravé straně Studeneckého potoka, naproti farnímu kostelu svatého Bartoloměje, vybudovala sídlo - tvrz. +more Její původní umístění lze identifikovat pomocí destrukce nalézající se v západním cípu dnešní zámecké zahrady. Písemně je výslovně doložena poprvé roku 1478, kdy byla Studénka v držení pánů z Fulštejna.
Držitelé tvrze a vsi Studénky se v 15. století rychle střídali. +more Ze Studénky zřejmě pocházeli rytíři ze Studénky, dosvědčení roku 1415 na blízké Slatině, v držení Studénky však přímo doloženi nejsou. T. Baletka uvádí jako držitele Studénky k 2. květnu 1400 Viléma a Jana z Fulštejna a Slavkova, za datum první zmínky o Studénce se však tradičně považuje rok 1412, kdy ji držel František Čambor z Přívozu s bratry Hanušem a Kunešem. V roce 1431 zde seděl Čeněk z Tvorkova, který nechal roku 1436 přepsat vlastnictví statku na Jana Třebického z Pozdětína, jenž je ještě téhož roku postoupil majitelům hradu a panství Štramberka, rytířům Bočkovi a Vilémovi Puklicům z Pozořic. Boček Studénku již roku 1441 prodal Janu Skrbenskému z Doloplaz, a ten ji roku 1447 prodal Smilovi Kobylkovi z Kobylího, majiteli blízkých Velkých Albrechtic. Po Smilově smrti před rokem 1453 jeho bratr Oldřich prodal statek bratrům Zbyňkovi a Václavovi Hřivnáčům z Heraltic. Prodej byl zaregistrován do zemských desk až roku 1467 a téhož roku nabyvatelé Studénku prodali Mikulášovi z Fulštejna na Lubojatech.
Ve vlastnictví Fulštejnů zůstala Studénka celé století. Po smrti Mikuláše (kolem roku 1484) po něm dědili jeho synové Mikuláš, Vilém, Václav a Jan, kteří si roku 1478 dědictví rozdělili tak, že Studénka připadla společně Václavu (zemřel asi roku 1524) a Janovi (zemřel mezi lety 1513 a 1517). +more Po Václavově smrti prodali roku 1525 jeho nezletilí synové Jan, Mikuláš, Vilém a Jindřich Studénku i s tvrzí svému poručníkovi, Ojíři z Fulštejna z linhartovské větve rodu, který byl zároveň poručníkem jejich bratranců Mikuláše, Václava a Hanuše, synů Jana z Fulštejna. Těmto také roku 1528 Ojíř Studénku zapsal (ač Mikuláš byl již v té době mrtev). Václav a Hanuš se dostali do finančních potíží a roku 1543 museli prodat svůj hlavní majetek - Bílovec i jiné statky. O Studénce se výslovně nehovoří, roku 1554 ji však již držel (Bedřich nebo Karel) Herbort z Fulštejna a roku 1560 výslovně oba tito bratři, Ojířovi vnuci z linhartovské větve rodu.
Poslední majitelé statku z rodu Fulštejnů, bratři Karel a Bedřich Herbortové z Fulštejna, dali roku 1567 postavit blíže potoka renesanční zámek, který sídelní funkci tvrze nahradil. Bedřich však již roku 1568 zemřel a jeho vdova Salomena Zoubková ze Zdětína se švagrem Karlem Herbortem z Fulštejna o rok později panství i zámek prodali Hynkovi Bruntálskému z Vrbna, majiteli klimkovického panství. +more Ten statek prodal roku 1580 Bernardovi Pražmovi z Bílkova. Po smrti bezdětného Bernarda roku 1600 dědil syn jeho bratra Jana, Šebor Pražma z Bílkova. Ten zemřel roku 1623 a jeho panství (vedle Studénky Odry) byla zcela zadlužena. Namísto jeho synů (Jan Bernard, Jan Mořic, Šebastián a Jindřich), ostatně zapletených do protihabsburského odboje, se jich proto zmocnil císařský fiskus. Roku 1634 pak císař prodal statek svému oblíbenci, novému majiteli blízkého Fulneku, Václavu Bruntálskému z Vrbna.
K roku 1637, kdy Studénku vlastnil Václav hrabě Bruntálský z Vrbna (zemřel 1649), je zaznamenána přestavba zámku, zřejmě jen náprava válečných škod. Podrobný popis zámeckého areálu existuje z roku 1705, kdy byla z podnětu opavského hejtmana Rudolfa hraběte z Gašína sepisována pozůstalost po Václavovu synovi Janu Františkovi (Studénku vlastnil v letech 1649-1705). +more Samotný zámek byla tehdy čtyřkřídlá (dvě křídla byla zděná a dvě křídla dřevěná) dvoupodlažní budova, jejíž vnitřní dvůr obcházela pavlač. Vstupovalo se do něj přes nevelké nádvoří, po jehož stranách se nacházely pivovar a obydlí sládka. K zámku patřily tři malé a jedna velká zahrada, dvě sýpky a dva čtyřhranné panské dvory, větší původní a novější menší pocházející z doby Václava Bruntálského z Vrbna. Za Bruntálských z Vrbna (1634-1722) patřila Studénka k panství Fulnek a zámek sloužil pouze pro hospodářsko-správní účely. Jeho posledním majitelem z tohoto rodu byl syn Jana Františka, hrabě Josef František.
Ten prodal roku 1722 Studénku s Bravanticemi Františku Jindřichovi Řeplínskému z Berečka (zemřel 30. ledna 1754). +more Po něm dědili jeho synové Antonín (zemřel roku 1762) a Josef Kryštof. Za Řeplínských z Berečka (1722-1771), kteří ve Studénce sídlili, byl vybudován Nový zámek a dosavadní zámek byl kolem roku 1762 (letopočet vyznačený na praporci korouhvičky na vížce) přestavěn na pivovar. Ten však nefungoval dlouho, protože roku 1771 Josef Kryštof Studénku prodal majiteli blízkých Jistebníku a Polanky nad Odrou Janu Václavovi svobodnému pánu z Mönnichu, který již měl pivovar v Polance. Namísto toho byla ve Starém zámku umístěna palírna lihu, která fungovala až do roku 1932, společně s hospodou.
Od roku 1936, kdy zámecký areál od tehdejších majitelů hrabat Blücherů z Wahlstattu odkoupila obec Studénka, sloužila budova pro účely veřejné správy i ubytování. V současnosti (2013) sídlí v jeho části správa Chráněné krajinné oblasti Poodří.
Starý zámek ve Studénce se skládá z centrální dvoupodlažní budovy (č. p. +more 154) obdélníkového půdorysu se symetrickým sedmiosým průčelím a s mansardovou střechou a vížkou; a dále ze dvou přízemních obdélných budov (č. p. 1 a 177) s mansardovými střechami po obou stranách ústředního objektu.
Nový zámek
V roce 1722 získal studénský statek František Jindřich Řeplínský z Berečka a později jej určil pro mladšího syna Josefa Kryštofa Ondřeje. Dosavadní renesanční zámek, výlučně hospodářsky využívaný, však tehdy nepostačoval jako reprezentativní sídlo a nový majitel dal v letech 1749-1750 vystavět v zámecké zahradě novou barokní dvoupodlažní budovu, nynější Nový zámek (Panská ulice č. +more p. 229). Panství bylo nedlouho poté (1771) prodáno bratrům Gottfriedovi Emanuelovi a Janu Václavovi svobodným pánům z Mönnichu; po smrti Gottfrieda Emanuela (1778) i Václava Jana (1787) přešlo na Václavovu nemanželskou dceru Annu Marii Teklu provdanou Larischovou a po její smrti (1829) na její dceru Marii, jež se roku 1832 provdala za Gebharda (II. ) Leberechta hraběte, od roku 1841 knížete Blüchera z Wahlstattu; jeho rod pak zámek vlastnil do 20. století.
Gebhard II. dal zámek a jeho okolí radikálně přestavět. +more Vznik nového dvora jihozápadně dosavadního zámeckého areálu umožnil likvidaci některých hospodářských budov v těsné blízkosti zámku a založení zámeckého parku. K dosavadní jednopatrové budově byl přistavěn nový pavilón směrem do zahrady, válcová vížka se schodištěm a především mohutná hranolová věž s vlastní válcovou schodištní vížkou. Čelní fasáda byla upravena a doplněna o tři strmé štíty a balkón z blanenské litiny, zcela nově bylo koncipováno rovněž hlavní vnitřní schodiště z mramoru z Velkých Kunětic a se zábradlím rovněž z blanenské litiny. Stavba podle návrhu vídeňského stavitele pocházejícího z Krnova Adolfa Korompaye (1800-1864) započala v roce 1860 a byla dokončena v roce 1863; schodištní vížka a část pavilonu se přitom v první fázi stavby zřítily a Korompay byl soudně donucen uhradit způsobenou škodu.
Nový zámek sloužil k přechodným pobytům Blücherů a k ubytování úředníků. Marie Larisch-Mönnichová dala roku 1883, ještě před svou smrtí (1889), přepsat raduňské panství včetně zámku ve Studénce na svého syna Gebharda (III. +more) Leberechta. Ten zase roku 1912 předal panství svému nejmladšímu synovi Lotharu Vilémovi. Posledním soukromým majitelem zámku byl Lotharův syn Hugo Blücher-Wahlstatt. Po 1. světové válce byl pronajat obci Studénka, která v něm umístila legionářskou obchodní školu, pak část měšťanské školy, případně jej využívala jako obecní byty. Roku 1936 obec Starý i Nový zámek i s parkem od Hugo Blüchera odkoupila. Při bojích o Studénku 30. dubna až 2. května 1945 byla budova značně poškozena; od té doby byla několikrát opravována.
V současnosti zámek využívá město a nachází se v něm obřadní síň, Vagonářské muzeum, knihovna, základní umělecká škola a jiné společensky využívané prostory.
Nový zámek se skládá ze dvou propojených objektů. První je obdélníková, původně barokní a novogoticky přestavěná dvoupodlažní budova s mansardovou střechou a se symetrickým sedmiosým východním (hlavním) průčelím. +more Fasáda je v rozích zdobena bosáží a v přízemí bosážovými lizénami, které v prvním patře přecházejí v pilastry přesahujícími do tří štítů. Okna v prvním patře mají prosté suprafenestry. V prostředním štítě se nacházejí dvě okna, nad nimi je štukový erb Blücherů z Wahlstattu a pod nimi jejich devíza VORWÄRTS (tj. Kupředu). Nad vstupními dveřmi se nachází litinový balkón přístupný dvěma francouzskými okny. K západnímu (zahradnímu) průčelí jsou přistavěny jednopatrový pavilón se štítem zdobeným volutami a válcová schodištní vížka.
Druhým objektem je k severozápadnímu rohu původní budovy přistavěná věž čtvercového půdorysu, původně tříposchoďová se čtvrtým poschodím přistavěným později a odděleným bohatě tvarovanou římsou. Věž má dva štíty a vysokou stanovou střechu. +more Její fasáda je hladká s rohovou bosáží, okna mají prosté suprafenestry, stavební ornamenty jsou sladěny s hlavní budovou. Mezi věží a hlavní budovou se nachází druhá schodištní vížka.
Příjezd k Novému zámku je moderně upraven, nacházejí se před ním pomníky padlým z první a druhé světové války.
Další objekty
Okolo Nového zámku se rozkládá zámecký park anglického stylu o rozloze cca 3 ha, který získal v podstatě dnešní podobu při přestavbě v 60. letech 19. +more století. Obsahuje řadu botanicky cenných dřevin, mj. památnou lípu velkolistou. Zejména na severní straně parku se zachovala ohradní zeď a v ní, směrem na Bravantice, zděná brána s dřevěným patrem a železnými vraty krytá šindelem, pocházející v dnešní podobě z roku 1866.
Původní hospodářské budovy se v 18. století nalézaly na severovýchodní (=Starý zámek), jihovýchodní a jihozápadní straně zámeckého areálu. +more Blücherové z Wahlstattu v 1. polovině 19. století odstranit původní budovy na jihovýchodní straně a odhalit tak průčelí zámku; pro hospodářské účely nechali postavit nový areál panského dvora na jihozápadní straně parku, dosud v zásadě zachovaný. U nového dvora stojí starší kaple s aliančním znakem Františka Jindřicha Řeplínského z Berečka a jeho manželky Valburgy Terezie Kotulínské z Kotulína z roku 1775(. ).
Galerie
Soubor:StudénkaOldManor1910s. jpg|Starý zámek (vpravo) na počátku 20. +more století Soubor:StudenkaOldManor3. jpg|Starý zámek, pohled ze severu Soubor:StudenkaOldManor1. jpg|Starý zámek, pohled z východu Soubor:StudenkaOldManor2. jpg|Starý zámek, boční křídlo (sídlo CHKO Poodří), pohled z východu Soubor:StudénkaManor1845. jpg|Nový zámek na kresbě Jetty Gallenbergové roz. Skrbenské z Hříště roku 1845, v barokní podobě ještě před novogotickou přestavbou Soubor:StudénkaNewManorBf1908. jpg|Nový zámek, zahradní průčelí před rokem 1908 Soubor:Studénka3-163247. jpg|Nový zámek, zahradní průčelí v roce 2010 Soubor:StudenkaNewManor2. jpg|Nový zámek, detail uličního průčelí s erbem a devízou Blücherů z Wahlstattu Soubor:StudenkaNewManor4. jpg|Nový zámek, jižní průčelí Soubor:Studenka (9) (6896319526). jpg|Nový zámek, zahradní pavilon Soubor:Studenka (10) (7042416777). jpg|Nový zámek, schodištní vížka hlavní budovy Soubor:StudenkaNewManor7. jpg|Nový zámek, věž Soubor:Studenka (11) (6896319864). jpg|Nový zámek, schodištní vížka věže Soubor:Studenka (12) (6896319784). jpg|Nový zámek, centrální schodiště Soubor:Studenka (1) (7042415259). jpg|Starý a Nový zámek, zahradní brána, pohled z ulice Soubor:StudénkaReplinskyChapel1. jpg|Kaple Řeplínských z Berečka Soubor:StudénkaReplinskyChapel2. jpg|Kaple Řeplínských z Berečka, detail erbu Soubor:Remarkable tree in Studenka 1. jpg|Zámecká lípa Soubor:Remarkable tree in Studenka 2. jpg|Zámecká lípa, informační cedule.