Starachowice
Author
Albert FloresStarachowice jsou polské město ve Svatokřížském vojvodství a správní centrum stejnojmenného okresu, 35 km severovýchodně od města Kielce a 130 km jižně od Varšavy na řece Kamienna, na historickém území Malopolska. Město obklopují Svatokřížské hory. V roce 2020 zde žilo přes 47 000 obyvatel.
Historie
Stará vysoká pec dnes slouží jako muzeum +more_Świętej_Trójcy_w_Starachowicach. JPG|náhled|vlevo'>Kostel Nejsvětější Trojice ze 17. století Na místě dnešních Starachowic existovala kovárna, která v 16. století patřila rodu Starzechowských a od tohoto rodu se pravděpodobně odvozuje i název města. Nejstarší známá zmínka o Starachowicích pochází z roku 1547. Osada, která vznikla kolem kovárny, patřila do roku 1817 cisterciáckému klášteru Wąchock. Cisterciáci v roce 1789 iniciovali výstavbu vysoké pece. Kyjevský biskup Bogusław Radoszewski založil v roce 1624 v sousedství město Wierzbnik, kterému polský král Zikmund III. Vasa udělil městská práva. Ve městě se konaly tři výroční trhy a tři týdenní jarmarky. Na rozdíl od Starachowic se však rozvíjelo pomalu.
Po třetím dělení Polska v roce 1795 byly Starachowice připojeny k Habsburské monarchii, v roce 1809 připadly Varšavskému knížectví a od roku 1815 patřily tzv. Kongresovému Polsku. +more V následujících letech se podél řeky Kamienná rozvíjel průmysl a Starachowice staly hlavním centrem hutnictví. V roce 1863 proběhlo Lednové povstání a v rámci protipolských represí zbavila v roce 1870 ruská správa Wierzbnik městských práv. Ta byla obnovena v roce 1916.
Po vyhlášení polské nezávislosti zde vláda nechala vybudovat zbrojovku Zakłady Starachowickie (Starachowické závody) se zaměřením na dělostřeleckou munici. Vyráběl se zde např. +more švédský 40mm kanón Bofors. Město Wierzbnik se 1. dubna 1939 sloučilo s osadami Starachowice Fabryczne a Starachowice Górne. Nejprve se nové město jmenovalo Starachowice-Wierzbnik a v roce 1952 přijalo název Starachowice.
Po německé invazi do Polska přišla do města 27. září 1939 Einsatzgruppen a páchala zločiny na místním obyvatelstvu. +more Zatýkala místní inteligenci a v místní továrně pracovali Poláci v rámci totálního nasazení. Při holokaustu zaniklo 27. října 1942 gheto ve Wierzbniku a mnoho Židů bylo odvezeno do vyhlazovacího tábora Treblinka. Zbývající židovští obyvatelé Starachowic a Wierzbniku byli posláni do německých pracovních táborů v okolí. Tyto tábory byly zlikvidovány v létě 1944. Zbývající přeživší byli deportováni do Osvětimi. Po Varšavském povstání v roce 1944 Němci do Starachowic deportovali tisíce Varšavanů z tábora v Pruszkówě, především staré a nemocné lidi či ženy s dětmi. K 1. listopadu 1944 bylo ve městě na 10 000 Poláků vyhnaných z Varšavy. Během války byly Starachowice centrem Zemské armády.
Po válce město prosperovalo jako průmyslové centrum. Kromě Starachowických závodů zde v roce 1948 zahájili výrobu nákladních automobilů Star. +more Nákladní automobil značky Star byl použit jako základ pro první papamobil pro papeže Jana Pavla II. při jeho první návštěvě rodné země jako hlavy římskokatolické církve v roce 1979. Po pádu komunistického režimu v roce 1989 se situace ve Starachowicích zhoršila a prudce vzrostla nezaměstnanost. V současné době je ve městě zřízena zvláštní ekonomická zóna s nižšími daňovými sazbami, která má napomoci rozvíjení nového průmyslu.
Osobnosti
Krystyna Jandová (* 1952), herečka a režisérka * Jadwiga Kaczyńská (1926-2013), filoložka, odbojářka, matka Lecha a Jaroslawa Kaczyńských