Cesko.wiki Starlink
Author
Albert FloresStarlink je satelitní konstelace připravovaná společností SpaceX. Měla by celkem zahrnovat téměř 12 tisíc družic, jež budou poskytovat širokopásmové připojení k internetu (satelitní internet). Celá konstelace by měla být dokončena do roku 2027.
Družice budou rozmístěny na mnoha drahách kolem Země ve třech výškových pásmech. Rozmístěny budou takto: 7518 ve výšce asi 340 km, 1584 ve výšce asi 550 km a 2825 satelitů ve výškách kolem 1200 km. +morePrvní slupka družic, ve výšce 550 km, byla dokončena 26. května 2021, misí v1-L28.
První dávka 60 satelitů byla vynesena 24. května 2019 (UTC). +more V říjnu 2020 společnost SpaceX uvedla, že chtějí provést deorbitaci všech těchto 60 družic. V září 2021 bylo všech těchto 60 družic deorbitováno nebo vyřazeno z provozu.
Dosluhující satelity budou nahrazovány novou generací družic Starlink. Družice druhé generace by měly být vynášeny na oběžnou dráhu během roku 2022. +more Družice druhé generace budou vybaveny lasery, díky kterým budou mít družice možnost přenášet signál mezi sebou, díky čemuž by mělo dojít ke snížení latence signálu, navíc nebude kvůli nim potřeba stavět pozemní stanice. První prototypy družic s lasery na polární dráhu byly vypuštěny v lednu 2021 v rámci mise Transporter-1. První várka družic s lasery byla vynesena 14. září 2021. Ke květnu 2022 má síť starlink cca 2400 aktivních družic na oběžné dráze Země a pokrývá území 32 Států.
.jpg)
Specifikace družic
60 satelitů starlink před uvolněním od druhého stupně Falconu 9
Testovací družice
Prvními testovacími družicemi se měly stát MicroSat 1a a 1b. Byly vybavené transpondéry v pásmu Ku a kamerou s nízkým rozlišením pro pořizování snímků Země a satelitů navzájem. +more Měly startovat jako sekundární náklad při některé z misí Iridium NEXT v roce 2016. Nakonec byly použity pouze pro pozemní testy a jejich úlohu na oběžné dráze převzaly družice MicroSat 2a a 2b.
MicroSat 2a a 2b, později známé spíše jako Tintin A a B, byly dvě identické družice. Měly tvar kvádru s rozměry 1,1 m × 0,7 m × 0,7 m, každá o hmotnosti 400 kg. +more Jejich start byl plánován na začátek roku 2017, nakonec letěly jako sekundární náklad při misi Paz na začátku roku 2018. Stejně jako předchozí exempláře, byly i tyto vybaveny komunikací v pásmu Ku a kamerou s nízkým rozlišením. Sloužily k testům komunikace mezi dvěma pozemními stanovišti. Byly vybaveny dvojicí vyklápěcích solárních panelů o rozměrech 2 m × 8 m a anténou na principu fázového pole v pásmu Ku.
Družice generace 1.0
Družice první generace jsou výrazně plošší a váží jen 227 kg. Jsou vybaveny jediným solárním panelem o výkonu 3 kW a Hallovým motorem vlastní výroby, který namísto typického xenonu spotřebovává krypton. +more Jde o první použití kryptonu pro pohon družice. Ten má sice o 10-15 % větší specifický impuls než xenon, ale produkuje o 15-25 % nižší tah a motory na krypton jsou o 15-25 % méně efektivní, takže ve výsledku pro vyrovnání se tahu xenonových motorů potřebují kryptonové výrazně větší výkon. Velkou předností kryptonu oproti xenonu, zvlášť u takto velké konstelace, je ale jeho cena za kilogram: krypton je 5krát až 10krát levnější.
Všechny satelity Starlink dokáží určit svou pozici pomocí GPS a zařízení pro sledování hvězd. Díky tomu dokáží lépe směrovat svůj signál, a také se, pomocí vlastního pohonu, automaticky vyhýbat odpadu a ostatním družicím na oběžné dráze.
Družice obsahují 4 antény v pásmu Ku, opět na principu fázového pole; u dalších generací je pak plánováno přidání laserové komunikace mezi satelity a antén v pásmech Ka a V.
Družice generace 1.5
Od září 2021 je vypouštěna nová generace družic, označovaná také jako v 1. 5, která je vybavena laserovými pojítky po mezidružicovou komunikaci v rámci sítě Starlink. +more To dále zefektivní a zrychlí komunikaci v rámci této sítě. Hmotnost družic narostla na cca 295 kg.
Další rozdíl oproti předchozí generaci má být při zániku v atmosféře: současná verze je navržena tak, že po vstupu do atmosféry shoří 95 % dílů, u budoucích generací by již měl shořet satelit celý.
Družice generace 2.0
V přípravě je rovněž nová generace družic, která by měla výrazněji využívat laserových pojítek. To by mělo zajistit nárůst přenosové kapacity, snížit komunikační zpoždění o cca 10-20 ms a omezit závislost sítě na pozemních přístupových bodech.
Družice by měly mít hmotnost 1,25 tuny a měřit 7 metrů. Vynášet je bude nová loď Starship.
Seznam startů
SpaceX využívá k vynášení satelitů Starlink nosnou raketu Falcon 9, pomocí které je možné vynést až 60 satelitů Starlink v1. +more V budoucnu se plánuje vynášení satelitů Starlink raketou Starship, pomocí které by bylo možno vynést až 400 družic Starlink najednou.
Viditelné satelity Starlink na obloze v německém Tübingenu. Plánovaný počet satelitů Starlink má kritiku astronomů a to kvůli viditelnosti družic. Astronomové se bojí, že satelity budou komplikovat astronomická pozorování kvůli jejich jasnosti. +more Protože satelity Starlink mohou samostatně měnit své oběžné dráhy, nejdou naplánovat vědecká pozorování, které by se vyhnuly přeletu satelitů. Společnost SpaceX na kritiku zareagovala tak, že všechny nově vynesené družice Starlink, počínaje misí Starlink v1-L9, která proběhla 7. srpna 2020, vybavuje speciální sluneční clonou. +more Sluneční clona je vyrobena ze speciální tmavé pěny, přes kterou projdou pouze rádiové vlny. Družice s touto clonou se nazývají VisorSat. Družice VisorSat jsou neustále zdokonalovány a jejich viditelnost je postupně snižována. Podle posledního měření, v provozní výšce 550 km, byla viditelnost snížena z původní průměrné hodnoty 4,63 mag (viditelné i za mírného světelného znečištěním) na průměrnou hodnotu 6,48 mag. Cílem je, aby družice dosáhly hodnoty 7 mag, což je hodnota, kdy družice nelze spatřit pouhým okem. SpaceX se i tak nadále snaží spolupracovat s astronomy na tom, aby se viditelnost nadále snižovala. Družice navíc při vzestupu na vyšší dráhu mají změněnou orientaci solárního panelu tak, aby tolik neodrážel světlo. Velké množství satelitů také vytváří dlouhodobé nebezpečí vesmírného smetí způsobeného srážkou dvou satelitů. SpaceX však tvrdí, že riziko není zdaleka tak vysoké, jak by se mohlo zdát. +more Satelity jsou malé a v okolí Země je neuvěřitelné množství místa. Konstelace navíc bude navržena tak, aby co nejvíce minimalizovala rizika a potenciál vzniku vesmírného smetí. Satelity mají vlastní pohon a jsou schopny se vyhnout případné srážce s jiným objektem. SpaceX uvedla, že většina satelitů je vypuštěna v nižší nadmořské výšce a očekává se, že satelity, které se rozbily, budou během pěti let zpomaleny atmosférou natolik, že se samy deorbitují. +more Odhadovaná životnost satelitů se odhaduje na 3-7 let. Dosluhující satelity proto budou ještě včas před koncem životnosti přesunuty na takovou orbitu, která do 5 let způsobí vstup do atmosféry, kde shoří. Družice se po deorbitaci kompletně rozpadnou. Terminál pro připojení k internetu skrze starlink
Internet je momentálně ve fázi veřejného beta testování. +more Během října 2021 by mělo dojít k přechodu na ostrý provoz, jelikož má SpaceX na oběžné dráze dostatek družic pro zajištění nepřetržité dostupnosti signálu. Pro připojení bude potřeba terminál asi o velikosti krabice od pizzy a malý router. SpaceX uvádí, že ve fázi beta je aktuální odhadovaná rychlost stahování 50-150 Mb/s, záleží na daném území. Od prosince 2020 do července 2021 bylo v USA a Kanadě reálně změřeno, že je download průměrně 50,5 Mb/s, upload 14 Mb/s a latence 52,5 ms. +more V Evropě má Starlink zatím nejlepší parametry z celého světa. Nabízí zde průměrnou rychlost stahování kolem 154 Mb/s, rychlost uploadu kolem 17 Mb/s s latencí 42 ms. Počátkem března 2021 se objevila zpráva, v níž SpaceX žádá u FCC o možnosti komerčního provozu sítě na dopravních prostředcích. Společnost chce své antény umístit na lodě, letadla, ale také na auta. +more V tomto případě by však nešlo o použití na osobních automobilech, pro ty by byla anténa příliš velká. Uplatnění by se však mohlo najít na kamionech a obytných vozech. Úřad FCC udělil v dubnu 2021 SpaceX licenci ohledně experimentálního testování Starlinku během testovacích letů prototypů rakety Starship. Licence je platná od 28. +more dubna 2021 do 28. června 2021. Poprvé byla anténa nainstalována na testovaném prototypu Starship SN15 a během testovacího letu poprvé otestována. SpaceX počítá také s vojenským využitím a vyhrazením části přenosové kapacity pro armádu. Síť má umožnit nejen běžný přenos dat, ale díky nízké latenci dané dostatečnou datovou kapacitou a nízkou oběžnou dráhou také jakýsi vojenský internet věcí a rozvoj pokročilého systému řízení taktických operací (ABMS, Advanced Battle Management System). Router Starlink
Síť začala být pro veřejnost dostupnou spuštěním veřejného beta testování služby. +more To započalo v posledním čtvrtletí roku 2020 v severních státech USA a v Kanadě. Během roku 2021 začala být služba dostupná také v několika zemích v Evropě, v Jižní Americe a také v Austrálii a na Novém Zélandu. K úplnému pokrytí v Severní Americe by mělo dojít do konce roku 2021. V Evropě během roku 2022, jelikož je potřeba vyjednat s každým státem zvlášť podmínky. V říjnu 2021 službu v rámci beta testování využívá více než 100 000 uživatelů. V České republice začala být služba dostupná v září roku 2021. Během roku 2022 by měla být služba dostupná také v Asii.
Starlinku je připisován významný podíl na úspěších ukrajinské armády v bojích s ruskou invazí v roce 2022. Elon Musk se po jejím začátku rozhodl poskytnout ukrajinské armádě přístup k dosud nehotové síti Starlinku dosahující na Ukrajinu, čímž jí poskytl obrovskou výhodu v oblasti internetového připojení, která byla mimo jiné základem ukrajinských úspěchů na poli dronové války. [url=https://www.starlink.com/]Oficiální stránky služby[/url]
*
*
*%" číslo
letu mise COSPAR ID Datum a čas (UTC) Nosná raketa Kosmodrom Výška orbity Inclinace Vypuštěno
družic Funkčních
družic Status mise -S Tintin
v0. 1 2018-020 22. února 2018, 14:17 F9 FT ♺ B1038. 2 Vandenberg, SLC-4E 514 km 97. 5° 2 0 Testovací satelity Tintin A a B (MicroSat-2a a 2b), které byly vypuštěny jako sekundární náklad se satelitem Paz. Oba satelity již byly úspěšně deorbitovány. -S Tintin
v0. 1 2018-020 Testovací satelity Tintin A a B (MicroSat-2a a 2b), které byly vypuštěny jako sekundární náklad se satelitem Paz. Oba satelity již byly úspěšně deorbitovány. Testovací satelity Tintin A a B (MicroSat-2a a 2b), které byly vypuštěny jako sekundární náklad se satelitem Paz. Oba satelity již byly úspěšně deorbitovány. Testovací satelity Tintin A a B (MicroSat-2a a 2b), které byly vypuštěny jako sekundární náklad se satelitem Paz. Oba satelity již byly úspěšně deorbitovány. Testovací satelity Tintin A a B (MicroSat-2a a 2b), které byly vypuštěny jako sekundární náklad se satelitem Paz. Oba satelity již byly úspěšně deorbitovány. Testovací satelity Tintin A a B (MicroSat-2a a 2b), které byly vypuštěny jako sekundární náklad se satelitem Paz. Oba satelity již byly úspěšně deorbitovány. Testovací satelity Tintin A a B (MicroSat-2a a 2b), které byly vypuštěny jako sekundární náklad se satelitem Paz. Oba satelity již byly úspěšně deorbitovány. Testovací satelity Tintin A a B (MicroSat-2a a 2b), které byly vypuštěny jako sekundární náklad se satelitem Paz. Oba satelity již byly úspěšně deorbitovány. 1 v0. 9 2019-029 24. května 2019, 02:30 F9 B5 ♺ B1049. 3 CCAFS, SLC-40 440-550 km 53. 0° 60 0 První start 60 testovacích satelitů. Satelity nemohou komunikovat mezi sebou, ale pouze s pozemními stanicemi. Pět týdnů po startu 57 z 60 satelitů bylo v pořádku. Naopak 3 satelity byly poškozeny a zanechány k samovolnému návratu do atmosféry. K 17. září 2020 byla většina satelitů zničena v atmosféře nebo ponechána na nižších orbitách. S celkovou vahou nákladu 13 620 kg šlo o nejtěžší náklad, jaký kdy do té doby jakákoli raketa SpaceX vynesla. 1 v0. 9 2019-029 První start 60 testovacích satelitů. Satelity nemohou komunikovat mezi sebou, ale pouze s pozemními stanicemi. Pět týdnů po startu 57 z 60 satelitů bylo v pořádku. Naopak 3 satelity byly poškozeny a zanechány k samovolnému návratu do atmosféry. K 17. září 2020 byla většina satelitů zničena v atmosféře nebo ponechána na nižších orbitách. S celkovou vahou nákladu 13 620 kg šlo o nejtěžší náklad, jaký kdy do té doby jakákoli raketa SpaceX vynesla. První start 60 testovacích satelitů. Satelity nemohou komunikovat mezi sebou, ale pouze s pozemními stanicemi. Pět týdnů po startu 57 z 60 satelitů bylo v pořádku. Naopak 3 satelity byly poškozeny a zanechány k samovolnému návratu do atmosféry. K 17. září 2020 byla většina satelitů zničena v atmosféře nebo ponechána na nižších orbitách. S celkovou vahou nákladu 13 620 kg šlo o nejtěžší náklad, jaký kdy do té doby jakákoli raketa SpaceX vynesla. První start 60 testovacích satelitů. Satelity nemohou komunikovat mezi sebou, ale pouze s pozemními stanicemi. Pět týdnů po startu 57 z 60 satelitů bylo v pořádku. Naopak 3 satelity byly poškozeny a zanechány k samovolnému návratu do atmosféry. K 17. září 2020 byla většina satelitů zničena v atmosféře nebo ponechána na nižších orbitách. S celkovou vahou nákladu 13 620 kg šlo o nejtěžší náklad, jaký kdy do té doby jakákoli raketa SpaceX vynesla. První start 60 testovacích satelitů. Satelity nemohou komunikovat mezi sebou, ale pouze s pozemními stanicemi. Pět týdnů po startu 57 z 60 satelitů bylo v pořádku. Naopak 3 satelity byly poškozeny a zanechány k samovolnému návratu do atmosféry. K 17. září 2020 byla většina satelitů zničena v atmosféře nebo ponechána na nižších orbitách. S celkovou vahou nákladu 13 620 kg šlo o nejtěžší náklad, jaký kdy do té doby jakákoli raketa SpaceX vynesla. První start 60 testovacích satelitů. Satelity nemohou komunikovat mezi sebou, ale pouze s pozemními stanicemi. Pět týdnů po startu 57 z 60 satelitů bylo v pořádku. Naopak 3 satelity byly poškozeny a zanechány k samovolnému návratu do atmosféry. K 17. září 2020 byla většina satelitů zničena v atmosféře nebo ponechána na nižších orbitách. S celkovou vahou nákladu 13 620 kg šlo o nejtěžší náklad, jaký kdy do té doby jakákoli raketa SpaceX vynesla. První start 60 testovacích satelitů. Satelity nemohou komunikovat mezi sebou, ale pouze s pozemními stanicemi. Pět týdnů po startu 57 z 60 satelitů bylo v pořádku. Naopak 3 satelity byly poškozeny a zanechány k samovolnému návratu do atmosféry. K 17. září 2020 byla většina satelitů zničena v atmosféře nebo ponechána na nižších orbitách. S celkovou vahou nákladu 13 620 kg šlo o nejtěžší náklad, jaký kdy do té doby jakákoli raketa SpaceX vynesla. První start 60 testovacích satelitů. Satelity nemohou komunikovat mezi sebou, ale pouze s pozemními stanicemi. Pět týdnů po startu 57 z 60 satelitů bylo v pořádku. Naopak 3 satelity byly poškozeny a zanechány k samovolnému návratu do atmosféry. K 17. září 2020 byla většina satelitů zničena v atmosféře nebo ponechána na nižších orbitách. S celkovou vahou nákladu 13 620 kg šlo o nejtěžší náklad, jaký kdy do té doby jakákoli raketa SpaceX vynesla. 2 v1. 0 L1 2019-074 11. listopadu 2019, 14:56 F9 B5 ♺ B1048. 4 CCAFS, SLC-40 550 km 53. 0° 60 53 První start produkční verze satelitů (v1. 0). Hmotnost satelitů byla zvýšena na 260 kg a každý je vybaven anténou pro pásmo Ka. Družice měly být původně vyneseny na dráhu ve výšce 440 km, ale došlo ke změně, kdy se vynesly do výšky pouze 280 km, ze které se do finální orbity dostali vlastním pohonem. Tento postup zajistí rychlou deorbitaci nefunkčních kusů. 2 v1. 0 L1 2019-074 První start produkční verze satelitů (v1. 0). Hmotnost satelitů byla zvýšena na 260 kg a každý je vybaven anténou pro pásmo Ka. Družice měly být původně vyneseny na dráhu ve výšce 440 km, ale došlo ke změně, kdy se vynesly do výšky pouze 280 km, ze které se do finální orbity dostali vlastním pohonem. Tento postup zajistí rychlou deorbitaci nefunkčních kusů. První start produkční verze satelitů (v1. 0).
Kritika
Jasnost družic
Kosmický odpad
Starlink Internet
Dostupnost sítě
. 1 Amerika Listopad 2020 První povolený region, FCC schválila navrhovanou změnu licence společnosti SpaceX v roce 2021. 2 Amerika Leden 2021 3 Evropa Leden 2021 4 Evropa Březen 2021 5 Oceánie Březen 2021 6 Oceánie Duben 2021 7 Evropa Květen 2021 8 Evropa Květen 2021 9 Evropa Květen 2021 10 Evropa Květen 2021 Licence na pokrytí 2 frekvenčními pásmy platná pro Francii od února 2021 byla v Dubnu 2022 zrušena rozhodnutím soudu. Národní telekomunikační regulátor ARCEP by měl v blízké budoucnosti (květen 2022) zveřejnit své stanovisko k dalšímu pokračování služby. 11 Evropa Červen 2021 12 Evropa Červenec 2021 13 Amerika Červenec 2021 14 Evropa Srpen 2021 15 Evropa Srpen 2021 16 Evropa Září 2021 17 Evropa Září 2021 18 Evropa Září 2021 19 Evropa Říjen 2021 Dostupné v malé jižní části země kvůli omezenému satelitnímu pokrytí. 20 Amerika Listopad 2021 21 Evropa Listopad 2021 22 Evropa Prosinec 2021 23 Evropa Leden 2022 24 Evropa Leden 2022 25 Evropa Leden 2022 26 Amerika Leden 2022 27 Oceánie Únor 2022 Nouzová pomoc poskytovaná měsíc po erupci a tsunami v roce 2022 Hunga Tonga-Hunga Ha'apai, pozemní stanice zřízená na šest měsíců na sousedním Fidži. 28 Evropa Únor 2022 29 Evropa Únor 2022 30 Evropa Duben 2022 31 Evropa Duben 2022 32 Evropa Duben 2022 33 Evropa Květen 2022 34 Evropa Červen 2022 35 Evropa Červenec 2022 36 Amerika Červenec 2022 37 Evropa Srpen 2022 38 Evropa Srpen 2022 39 Amerika Srpen 2022 40 Evropa Srpen 2022 41 Evropa Září 2022 42 Asie Září 2022 43 Asie Říjen 2022 Vývoj počtu uživatelů
Měsíc Počet uživatelů sítě Únor 2021 10,000 Červen 2021 100,000 Únor 2022 250,000 Květen 2022 400,000 Červen 2022 500,000 Září 2022 700,000 Význam ve světovém dění
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
