Struveho geodetický oblouk

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Struveho geodetický oblouk je soustava 265 triangulačních bodů, které se táhnou v Evropě zhruba podél 25. poledníku východní délky z nejsevernějšího Norska až po deltu Dunaje u Černého moře (celkem přes 2820 km). Tyto jednotlivé body zde byly rozmístěny na popud ruského vědce Friedricha Struveho mezi lety 1816-1855. Jejich úkolem bylo napomoci určit přesné rozměry Země pomocí poledníku. Od roku 2005 se jedná o kulturní památku UNESCO.

+more images (1)

Podoba a historie

Jednotlivé body představují povětšinou kamenné krychle o hraně 2 metry, zapuštěné do země, někdy takto ovšem sloužily i kostelní věže. Oblouk byl postupně budován Struvem a jeho spolupracovníky z Děrptské (dnes Tartuské) a Pulkovské observatoře mezi lety 1816 až 1855. +more Jeho nejdůležitějším spolupracovníkem na tomto projektu byl geodet, kartograf a zároveň generálporučík carské armády polského původu Józef Chodźko. První zbudovaný bod se nachází u Děrptské observatoře, kde tehdy Struve působil jako ředitel.

Roku 1858 byla za pomocí těchto bodů určena vzdálenost od poledníku ke středu Země na 6 378 360,7 m. V roce 2005 byla za pomoci satelitní navigace upřesněna tato vzdálenost na 6 378 136,8 m (chyba tedy činila pouze asi 0,035 ‰).

V době svého vzniku se Struveho geodetický oblouk nacházel na území pouze dvou států - Ruského impéria a Švédsko-norské unie. Od 90. +more let 20. století se jednotlivé body nacházejí v deseti různých zemích, a to Norsku, Švédsku, Finsku, Rusku, Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Bělorusku, Moldavsku a Ukrajině. Celkem 34 z těchto bodů bylo pro svou historickou hodnotu v roce 2005 zařazeno na Seznam světového dědictví UNESCO. Jelikož oblouk prochází územím východní Evropy, které bylo z velké části zdevastováno druhou světovou válkou a následně přestavěno v sovětském duchu, pro řadu států činí Struveho geodetické body značnou část jejich památek UNESCO, pro Moldavsko dokonce jedinou.

Hlavní body

Body označené * nejsou zařazeny na seznam UNESCO. +moresvg|náhled'>Struveho geodetický oblouk na současné politické mapě. Červenými tečkami jsou označeny body zanesené na seznam světového dědictví. Tartuská observatoř, prvně zbudovaný bod oblouku Bod Z na ruském ostrově Gogland Bod Tupiški v Bělorusku.

Norsko

Fuglenes, Hammerfest - koncový bod na severu * *Lille Raipas, Alta * Lohdizhjokki, Kautokeino * Baeljasvarri, Kautokeino

Švédsko

Pajtas-Vaara (Tynnyrilaki), Kiruna * Kerrojupukka (Jupukka), Pajala * Pullinki, Övertorneå * Perrävaara, Haparanda

Finsko

Stuor-oivi, Hetta, Enontekiö - ve výběžku mezi Norskem a Švédskem * Avasaksa (Aavasaksa), Ylitornio * věž kostela Alatornion kirkko, Tornio * Puolakka (vrch Oravivuori), Korpilahti * Porlom II (vrch Tornikallio), Lapinjärvi * ostrov Svartvira (Mustaviira), Pyhtää

Rusko

Bod Z (пункт "Гогланд Z"), ostrov Gogland * Mâkipâllûs / Мякипяллюс (Mäki-Päälys), ostrov Gogland

Estonsko

Woibifer (Võivere), Väike-Maarja * Katko, Simuna, Väike-Maarja * Dorpat (Stará observatoř Tartuské univerzity), Tartu - nejstarší bod

Lotyšsko

Sestu-kalns (vrch Ziestu), Madonas novads * Struveho park, Jēkabpils

Litva

Karischki (Gireišiai), Panemunėlis * Meschkanzi (Meškonys), Nemenčinė * Beresnäki (Paliepiukai), Nemėžis

Bělorusko

Tupiški, Ašmjanský rajón * Orľa, Lopaty, Ščučynský rajón * Opol, Motal, Ivanavský rajón *Osovnica, Ivanavský rajón * Čekuck (Ščakock), Ivanavský rajón * Ljaskavičy, Ivanava

Ukrajina

Krupa, Luck, Volyňská oblast * Katerinovka (Katerynivka), Antonivka, Chmelnycká oblast * Felštyn, Hvardijske, Chmelnycká oblast * Baranovka (Baranivka), Chmelnycká oblast * Staro-někrasovka (Stara Někrasivka), u Izmailu, Oděská oblast - koncový bod na jihu