Státní znak Uzbekistánu

Technology

12 hours ago

Author

Státní znak Uzbekistánu je emblém, tvořený kresbou zlatého slunce, vycházejícího nad modrými horami, dvěma stříbrnými řekami a zelenou krajinou. Emblém ohraničuje věnec, obsahující na (heraldicky) levé straně zlaté pšeničné klasy, na pravé zelené listy bavlníku s rozevřenými, hnědo-stříbrnými tobolkami. Věnec je ovinut stuhou v barvách uzbecké vlajky se zlatým nápisem O'ZBEKISTON (název státu v uzbečtině) v dolní části. V horní části je, v mezeře věnce, modrá, zlatě lemovaná, osmicípá hvězda ve tvaru islámského symbolu Rub al-Hizb, v jejímž vnitřku je stříbrný půlměsíc s cípy směřujícími doleva a pěticípá hvězda. Uprostřed znaku je stříbrný pták Chumo s roztaženými křídly.

Celá kompozice znaku má vyjadřovat touhu uzbeckého lidu po míru, štěstí a prosperitě. Krajina symbolizuje Uzbekistán, řeky představují Syrdarju a Amudarju a symbolizují věčnost. +more Obilné klasy ve věnci symbolizují prosperitu a bavlna čistotu lidských srdcí a úmyslů a neomezené bohatství. Hvězda ve tvaru Rub al-Hizb je symbolem jednoty země a souhlasu s republikou, půlměsíc a hvězda jsou symboly většinového náboženství, islámu. Legendární pták Chumo představuje štěstí a lásku ke svobodě a je symbolem národního obrození.

Historie

Uzbecká SSR

Uzbecká sovětská socialistická republika byla vyhlášena 27. října 1924, v květnu 1925 se připojila k Sovětskému svazu. +more 22. července 1925 přijal Ústřední výkonný výbor sovětů Uzbecké SSR usnesení č. 67 „O znaku a vlajce Uzbecké SSR”, kterým byl dočasně (do přijetí ústavy) přijat státní znak. Hlavním motivem kruhového znaku (emblému) byly stříbrné, zkřížené urak (místní srp) a kladivo na bílém pozadí ve zlatých slunečních paprscích, obklopených věncem z klasů a bavlníkových ratolestí. Věnec byl převázán červenou stuhou s nápisem UzSSR (v uzbečtině, arabské abecedě a ruštině). Kolem věnce byl opis „Proletáři všech zemí, spojte se. ” - nahoře v uzbečtině, dole v ruštině.

30. března 1927 byla II. Všeuzbeckým kongresem sovětů schválena ústava. Na návrh zástupce Tádžické ASSR byly nápisy na znaku ve třech jazycích (doplněna byla tádžičtina).

2. února 1929 přijal, v souvislosti se změnou abecedy, Ústřední výkonný výbor Uzbecké SSR rezoluci o změně státního znaku Uzbecké SSR a 9. +more května tuto změnu schválil III. Všeuzbecký kongres sovětů v usnesení ústředního výkonného výboru, kterým se změnila ústava. V dolní části byla zkratka státu v uzbečtině, vpravo v tádžičtině, vlevo v ruštině. Heslo o proletářích bylo vpravo v uzbečtině, vlevo v tádžičtině. Zkratka státu byla „ӨZ. Ь. Ş. Ҫ. ”.

V letech 1934-1935 proběhla reforma uzbecké latinky (byla zrušena písmena Өө, Yy, ьь) - v souvislosti s tím se 14. února 1937 změnilo motto na znaku na „BUTUN DUNJA PROLETARLARI, BIRLAŞIN;IZ. +more” (původně . BIRLӘŞIN;IZ) a název státu se začal psát „Ozbekistan” (OzSSR - Ozbekistan Sotsialistik Sovet Respublikas).

V roce 1939 se písmo změnilo na cyrilici a v této souvislosti byl, dle zákona z 8. května 1940, změněn i uzbecký znak. +more Nová zkratka republiky byla „Ӯз. ССР”. V článku č. 143 Ústavy Uzbecké SSR z roku 1940 je znak popsán následovně: Státní znak Uzbecké sovětské socialistické republiky tvoří na bílém pozadí ve zlatých paprscích vycházejícího slunce obraz stříbrného uraku (srpu) a kladiva, umístěných křížem rukojetí dolů a obklopených věncem z pšeničných klasů vpravo a bavlníkových ratolestí s květy a otevřenými tobolkami vlevo; mezi polovinami věnce je část zeměkoule. Obě poloviny věnce jsou převázány stuhou červené barvy, na níž jsou nápisy: vpravo v uzbeckém jazyce „БУТУН ДУН’Ё ПРОЛЕТАРЛАРИ, БИРЛАШИНГИЗ. ” a vlevo v ruském jazyce „ПРОЛЕТАРИИ ВСЕХ СТРАН, СОЕДИНЯЙТЕСЬ. ”; na oblouku stuhy jsou zlaté iniciály s nápisem „Ӯз. С. С. Р”; nad stuhou na vrcholu znaku je červená pěticípá hvězda se zlatým okrajem.

V roce 1956 se, podle nových pravopisných pravidel, začala psát zkratka názvu republiky bez teček - „Ӯз.ССР”.

19. dubna 1978 byla, na mimořádném 6. +more zasedání Nejvyššího sovětu Uzbecké SSR, přijata nová ústava. Nařízení o znaku Uzbecké SSR bylo schváleno vyhláškou PVS Uzbekistánu 30. července 1981 a zákonem ze dne 27. listopadu 1981. Nejvýraznější změnou nového znaku byla změna barvy kladiva a uraku (v popisu je však nazýván srpem) ze stříbrné na zlatou (v popisu ale není barva specifikovaná). Dále se změnil průměr zeměkoule, tvar paprsků slunce nebo hesla po stranách věnce - na pravé straně bylo nově heslo v ruštině a na levé v uzbečtině.

Soubor:Coat of arms of Uzbek SSR (1931-1937).gif|Znak Uzbecké SSR (1929-1937)

Soubor:Coat of arms of Uzbek SSR (1937-1939).gif|Znak Uzbecké SSR (1937-1939)

Soubor:Emblem of the Uzbek SSR (1947).svg|Znak Uzbecké SSR (1939-1956)

Soubor:Coat of arms of Uzbek SSR.png|Znak Uzbecké SSR (1939-1956)

Soubor:Uzbekistan-SSR coa.png|Znak Uzbecké SSR (1956-1981)

Soubor:Coat of arms of Uzbek SSR (1956-1981).gif|Znak Uzbecké SSR (1956-1981)

Soubor:Emblem of the Uzbek SSR.svg|Znak Uzbecké SSR (1981-1991)

Nezávislý Uzbekistán

V procesu rozpadu Sovětského svazu vyhlásil Uzbekistán:

* 20.06.1990 - státní suverenitu * 31.08.1991 - nezávislost na SSSR (Republika Uzbekistán) * 25.12.1991 - úplnou nezávislost (zánik SSSR)

V létě roku 1991 byla vypsaná soutěž na uzbecký znak. Z velkého množství návrhů jich část zobrazovala ptáka Chuma, který je také nazýván Davlat nebo Kultubulgan . +more V lednu 1992 Nejvyšší rada souhlasila s tím, že tento legendární pták bude tvořit základ znaku nového státu. Byla vybrána kresba Anvara Mamadžanova - postoj ptáka s vysoko vzepjatými křídly tak, jakoby objímal celý Uzbekistán, pouze byla upravena kresba hlavy, aby byla hrdě zdvižená. Znak byl doplněn o věnec (podle vzoru znaků z dob Sovětského svazu) a o osmiúhelník z jiného návrhu. Veřejnost poté mohla zvolit ze dvou variant: první s prázdným osmiúhelníkem a v té druhé (které dala přednost) byl osmiúhelník vyplněn půlměsícem a hvězdou. 2. července 1992 byl nový státní znak schválen.

Soubor:Emblem of Uzbekistan cyrillic.svg|Uzbecký znak (1992-2010)

Uzbečtina se tradičně zapisovala arabským písmem, od roku 1927 latinkou, od roku 1940 cyrilicí. Od roku 1992 je oficiálním písmem písmo založené na anglické latince, cyrilice se však běžně používá. +more Po vyhlášení nezávislosti byla užívána verze znaku s nápisem УЗБЕКИСТОН. 24. prosince 2010 byl (podpisem prezidenta Karomiva) změněn zákonem č. ZRU-273 nápis na stuze na současný.

Znaky nižších celků

Administrativní členění Uzbekistánu

Uzbekistán se člení na hlavní město Taškent, autonomní republiku Karakalpakstán a 12 oblastí. Hlavní město a autonomní republika užívají vlastní znaky (emblémy).

Soubor:Tashkent emblem.jpg|Taškent (1)

Soubor:Emblem of Karakalpakstan.svg|Karakalpakstán (14)