Suchdol (zámek)

Technology

12 hours ago

Author

Suchdol je zámek ve stejnojmenné vesnici u Prosenické Lhoty v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Jeho předchůdcem byla středověká tvrz, která byla během sedmnáctého až osmnáctého století přestavěna na barokní zámek. Zámecký areál je chráněn jako kulturní památka.

Historie

První písemná zmínka o suchdolské tvrzi pochází z roku 1543, ale panské sídlo ve vsi stálo už ve čtrnáctém století. Sídlil zde vladycký rod příbuzný s Břekovci z Ostromeče. +more Patřili k nim Dobeš připomínaný v letech 1369 a 1375 a Ondřej zmiňovaný roku 1373, který však pravděpodobně měl svůj vlastní dvůr neznámo kde. Přídomek ze Suchdola používali také Dobešovi strýcové Bohuslav a Volkéř. Některý z uvedených vladyků měl dva syny: Buška a Olbrama ze Suchdola, kteří se v letech 1390 a 1401 dělili o podací právo ke hlasivskému kostelu a v letech 1400 a 1404 k hodětickému kostelu. Ve stejné době ve vsi existoval další samostatný drobný statek s panským dvorcem.

Později v patnáctém století Suchdol patřil rodu Břekovců, kteří jej v roce 1473 drželi jakou součást panství hradu Kozí hřbet. Břekovci někdy poté hrad prodali, ale Suchdol jim zůstal a po roce 1518 tvořil součást červenohrádeckého panství, ke kterému jej připojili bratři Jan a Petr Břekovcové. +more Jan v roce 1560 Suchdol prodal k nalžovickému panství. To vlastnili jeho synové Bohuslav a Zikmund, kteří se před rokem 1578 o majetek rozdělili. Suchdol připadl Zikmundovi, ale po jeho smrti jej zdědil Bohuslav a opět vesnici připojil k Nalžovicím.

Roku 1637 prodal Aleš Ferdinand Vratislav z Mitrovic Suchdol s tvrzí a dvěma dalšími vesnicemi Kateřině Čabelické ze Soutic. Kateřina však žila a zemřela v Trkově a rodinný majetek v roce 1661 připadl jejímu synovi Václavu Karlovi Čabelickému ze Soutic. +more Václav o čtyři roky později Suchdol prodal hraběti Karlovi z Millesima a ten jej připojil ke Kosově Hoře. V roce 1675 suchdolský statek koupila Anna Walderodová, rozené z Lilienthalu. Po ní Suchdol patřil Barboře Doudlebské, rozené Vřesovcové, a po její smrti v roce 1699 dceři Zuzaně Oberburgerové. Za ní zadlužený statek připadl věřitelům. Pozdější majitelé se často střídali a není jasné, který z nich nechal v sedmnáctém až osmnáctém století přestavět tvrz na zámek. Ve druhé polovině dvacátého století zámecký areál sloužil státnímu statku.

Stavební podoba

Podle popisu z roku 1675 byla tehdejší tvrz malá. V přízemí se nacházela kuchyně, ratejna a komora a v patře pouze dva pokoje s komorou.

Zámecký areál se nachází na východním okraji vesnice. Budova zámku je součástí hospodářského dvora. +more Severní stranu dvora tvoří chlév a stavení, v jehož přízemí bývala konírna a v patře sýpka. Na západní straně stojí čeledník a proti němu stodola. Jednotlivé budovy propojuje ohradní zeď. Hlavní zámecká budova stojí na jižní straně dvora. Má obdélníkový půdorys, jedno patro a mansardovou střechu. Na nádvorní straně bývaly v přízemí arkády, ale byly zazděny v devatenáctém století. Přízemní prostory jsou zaklenuté do pasů. Na jižní straně dvora býval park.