Suntar-Chajata
![Avatar](assets/img/avatar/39.jpg)
Author
Albert FloresSuntar-Chajata (rusky Сунтар-Хаята z jakutského Сунтар - hluboká řeka a Хаята - pohoří ) je horský hřbet na východní Sibiři. Bývá buď považován za součást Verchojanského pohoří, nebo za samostatný horský systém. Má středohorský ráz, jeho nejvyšším bodem je hora Mus-Chaja, vysoká 2959 metrů. Pohoří tvoří rozvodí mezi Severním ledovým (řeky Lena a Indigirka) a Tichým oceánem (Urak, Ochota a další). Tvoří také hranici mezi Chabarovským krajem a Republikou Sacha.
Většinu pohoří pokrývá tundra. Hranice lesa je ve výšce přibližně 1 300 metrů nad mořem, níže je východosibiřská mechová tajga, tvořená převážně modřínem dahurským (Larix gmelinii), při hranici lesa rostou porosty borovice zakrslé (Pinus pumila).
Horopis
Nejvyšší vrcholy
Pořadí | Název | Nadmořská výška (m) | Obtížnost výstupu | Masiv | Horský uzel | poloha |
---|---|---|---|---|---|---|
1 | Mus-Chaja | center|2959 | center|1B, 2A | severní | Mus-Chaja | |
2 | Berill | center|2934 | center|1B, 2A | centrální | Berill | |
3 | Rakovskogo | center|2888 | center|1B, 2A, 2B | jižní | Judomský hřbet | |
4 | Moskovskaja Olympiada | center|2839 | center|2A | centrální | Berill | |
5 | Nikišova | center|2820 | center|1B, 2A | centrální | rozvodí Delkju - Azejkan | |
6 | Demokratičeskaja Rossija | center|2819 | center|2A | jižní | Judomský hřbet | |
7 | 2810 | center|2810 | center|2A | jižní | Judomský hřbet | |
7 | Pik Moskovskij | center|2810 | center|1B | centrální | Berill | |
9 | Soguru-Chaja | center|2798 | center|2A | jižní | Judomský hřbet | |
10 | Palatka | center|2797 | center|1B, 2A | severní | Palatka | |
10 | 2797 | center|2797 | center|2A | severní | Mus-Chaja |
Zalednění
V pleistocenních glaciálech pokrývalo pohoří Suntar-Chajata, spolu s okolními pohořími, štítové zalednění kordillerského typu. Tento štítový ledovec zřejmě obkružoval celé Ochotské moře a stékal až k jeho pobřeží, sněžná čára byla velmi nízko. +more Plocha štítového ledovce pokrývajícího pohoří Suntar-Chajata, Verchojanské a Čerského, byla 1 240 000 km2.
V dnešní době se v pohoří nachází už pouze horské zalednění. Celkem je zde 208 ledovců o celkové ploše 201,6 km2. +more Největší z nich dosahuje délky 7,2 km a plochy 7,5 km2, většinou však mají délku do 3 km. Nadmořská výška sněžné čáry se pohybuje mezi 2230 a 2440 metry nad mořem, její střední hodnota je 2350 m n. m. Splazy ledovců dotékají nejčastěji do výšky 2120 m n. m.
Celé pohoří je v oblasti souvislého permafrostu. Při vodních tocích jsou v některých místech rozsáhlé naledě.
Největší ledovce pohoří
Název | Délka (km) | Plocha (km2) | Masiv | Horský uzel | poloha |
---|---|---|---|---|---|
bezejmenný (147) | center| 7,2 | center| 7,5 | jižní | Judomský hřbet | |
Palatka | center| 5,4 | center| 4,4 | severní | Palatka | |
Berill | center| 5,3 | center| 6,9 | centrální | Berill | |
bezejmenný (148) | center| 5,2 | center| 3,9 | jižní | Judomský hřbet | |
Bolšoj Mus-Chaja | center| 4,9 | center| 4,3 | severní | Mus-Chaja |
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Sibiř Kategorie:Geografie Sachy Kategorie:Geografie Chabarovského kraje Kategorie:Pohoří v Rusku