Supermarine S.4

Supermarine S.4 byl britský jednomotorový jednomístný závodní plovákový letoun z 20. let 20. století, který byl postaven společností Supermarine pro leteckou soutěž o Schneiderův pohár v roce 1925. Ještě před zahájením soutěže letoun havaroval a byl zničen.

Konstrukce

S. 4 byl středoplošný hydroplán s nevyztuženým konzolovým křídlem a poloskořepinovým trupem poháněným speciálně vyvinutou verzí pístového motoru Napier Lion s výkonem 680 koní. +more Byl vyroben primárně ze dřeva. Jeho jednodílné nevyztužené křídlo mělo dva nosníky se smrkovými pásnicemi a překližkovými stojinami. Bylo potaženo překližkou. Do spodní plochy křídla byly zasazeny chladiče značky Lamblin. Trup měl povrch z diagonálně kladených smrkových prken přes překližkové tvarovky. Plováky byly připojeny k letounu pomocí dvojice ocelových rámů ve tvaru písmene A.

Vznik a vývoj

Supermarine S. 4 byl navržen leteckým konstruktérem +more_J. _Mitchellem'>R. J. Mitchellem pro závod o Schneiderův pohár v roce 1925. Byl jako první letoun účastnící se této soutěže podpořen britskou vládou, která souhlasila s nákupem letadla, pokud společnosti Supermarine a Napier pokryjí počáteční náklady na vývoj a konstrukci. Společnost Supermarine postavila letoun S. 4 ve Woolstonu.

S. 4 vznikl jako výjimečně aerodynamicky „čisté“ letadlo, jehož návrh byl ve výrazném kontrastu s dvouplošnými létajícími čluny Supermarine Sea Lion, které Mitchell navrhl pro předchozí ročníky závodu. +more Letoun Sea Lion vyhrál v roce 1922. A další letoun Sea Lion III získal třetí místo za americkými hydroplány Curtiss CR v roce 1923.

Operační historie

S. 4 byla ministerstvem letectví přidělena civilní registraci G-EBLP a sériové číslo N197. +more Letoun, ale létal jen se závodním označením s číslem 4. S. 4 poprvé vzlétl 24. srpna 1925. V literatuře se lze také setkat s datumem 25. srpna 1925. 13. září 1925 na Southampton Water zvýšil světový rychlostní rekord hydroplánu (a britský rychlostní rekord) na 226,752 mph (365,071 km/h). S velkou nadějí na britské vítězství byl S. 4 spolu se dvěma dvouplošníky Gloster III odeslán do Spojených států amerických na závod v roce 1925. Během zkoušek v Bay Shore Park u města Baltimore dne 23. října 1925 bylo vidět, jak pilot Henri C. Biard ztratil výšku z 200 stop (61 m) a letoun byl zničen. Biard, který přežil se dvěma zlomenými žebry, uvedl, že ztratil kontrolu po prudkých vibracích křídla. Závod vyhrál o dva dny později poručík James Doolittle, letící na Curtiss R3C průměrnou rychlostí 374,443 km/h (232,573 mph). Překonal tak světový rekord letounu S. 4 z předchozího měsíce. Většina zdrojů uvádí, že nehoda byla způsobena třepotáním křídla.

Kulturní odkazy

O letounu S. 4 se dochovalo velmi málo filmových a fotografických dat. +more Pět minut záznamu se nachází ve filmu Leslieho Howarda The First of the Few (1942, v USA vydáno jako Spitfire), ve kterém Leslie Howard a David Niven hrají. V celovečerním filmu jsou zachyceny kresby a archivní záběry stavby letadla, prvního vzletu a letu.

Specifikace

+morejpg|thumb'>Supermarine S. 4 Technické údaje * Posádka: 1 * Délka: * Rozpětí: * Výška: * Plocha křídla: * Prázdná hmotnost: * Vzletová hmotnost: * Pohonná jednotka: 1 × Napier Lion VII W-12 kapalinou chlazený pístový motor, při 2 000 otáčkách za minutu * Vrtule: 2-listá pevná vrtule.

Výkony * Maximální rychlost: * Zatížení křídla: 110 kg/m2 (23 lb/sq ft)

Odkazy

Související články

Supermarine S.6 * Supermarine S.6B

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=https://www. britishpathe. +morecom/video/VLVA3UBFUDONZJ0FUUZ2G4WXJD3TE-TRANSPORT-SEAPLANE-SUPERMARINE-S4-AT-SOUTHAMPTON]Filmové záběry S. 4[/url] v Calshot, z British Pathé (21 sekund) * [url=https://web. archive. org/web/20090219205452/http://www. bluebird-electric. net/schneider_trophy_races. htm]Schneider Trophy Races[/url], historie od Bluebird * [url=https://www. valka. cz/Supermarine-S-4-t60346]Supermarine S-4 na serveru valka. cz[/url].

Kategorie:Letadla Supermarine Kategorie:Plováková letadla Kategorie:Letadla Schneiderova poháru