Svatopluk Innemann

Technology

12 hours ago

Author

Svatopluk Innemann byl významný český filmový režisér, producent a herec. Narodil se 14. května 1896 v Praze a zemřel 12. září 1968. Ve 20. letech 20. století se začal věnovat filmové tvorbě a spoluzaložil první českou filmovou společnost, která se následně vyvinula v Barrandovské ateliéry. Innemann se stal ředitelem tohoto filmového komplexu a podílel se na produkci a režii mnoha úspěšných filmů. Mezi jeho nejznámější režijní práce patří například filmy "Když struny lkají" (1929) a "Eti Koen" (1936), který získal cenu na Benátském filmovém festivalu. Svatopluk Innemann je považován za jednoho z předních tvůrců českého němého filmu a jeho dílo ovlivnilo další generace českých filmových režisérů.

Svatopluk Innemann (18. února 1896 Lublaň - 30. října 1945 Klecany) byl český režisér, scenárista, kameraman a herec, jeden z průkopníků české kinematografie.

Život

Narodil se jako syn režiséra Rudolfa Innemanna a operní pěvkyně Ludmily Lvové - Innemannové při jejich angažmá v Lublani (dnes Slovinsko). Byl prostřední ze tří bratrů, oba sourozenci se narodili v Praze. +more Po návratu do Prahy se Svatopluk Innemann vyučil uzenářem.

V roce 1918 začal pracovat ve filmu. Společně s Ottou Hellerem natočili jako kameramani svůj první film Československý Ježíšek o legionáři vracejícím se do vlasti. +more Od 1919 natáčel samostatně a také hrál menší role. V roce 1920 se oženil s herečkou Zdenou Kavkovou a od tohoto roku také začal se samostatnou filmovou režií. Celkem do roku 1937 režíroval pětatřicet filmů. Většinou se jednalo o nenáročné komedie, mezi kterými kvalitou vynikly filmy Muži v offsidu (1931), Vražda v Ostrovní ulici (1933) a Před maturitou (1932, společná režie s Vladislavem Vančurou).

Zemřel 30. října 1945 v Klecanech u Prahy.

Rodina

Filmu se věnovala a měla také role v některých manželových režiích i Innemannova manželka Zdena Kavková (1896-1965). Např. +more ve filmu Červená Karkulka (1920) hrála s Innemannovou matkou Ludmilou Innemannovou (1868-1956). V němém filmu Falešná kočička aneb Když si žena umíní (1926) hrála s Vlastou Burianem. Po válce byla vyšetřována a Lidovým soudem 20. května 1946 odsouzena k patnácti letům těžkého žaláře. Důvody odsouzení byly, že v roce 1939 požádala s manželem o německou státní příslušnost a že vystupovala v proněmeckých rozhlasových skečích Haló, volá Londýn, kde hrála Hanu Benešovou. Od roku 1944 byla placenou konfidentkou gestapa. Propuštěna byla roku 1955, zemřela v osamění 1. prosince 1965 v Praze ve věku šedesáti devíti let. * Svatoplukův bratr Miroslav (1894-1953) byl promítačem filmů, později ředitelem několika kin (též kina Lucerna) a hercem v epizodních rolích.

Dílo

Svatopluk Innemann natáčel operetky, komedie a melodramata a je autorem dokumentárních a krátkometrážních filmů. Innemann byl ale především režisérem - první film režíroval již v roce 1920 - českou pohádku Červená Karkulka, kterou také nasnímal. +more V roce 1925 natočil oblíbenou veselohru Z českých mlýnů a výpravný životopisný film Josef Kajetán Tyl. V letech 1919-1930 natočil 16 filmů němých . V roce 1931 vstoupil do zvukového filmu (natočil celkem 25 filmů) - a to filmem o Jaroslavu Haškovi s názvem Poslední bohém se Sašou Rašilovem starším v titulní roli a také výpravným filmem Psohlavci i komedií Fidlovačka. Také režíroval dodnes populární veselohrou Muži v offsidu (1931) s Hugo Haasem.

Innemannovým druhým režijním vrcholem je drama Před maturitou (1932) - v režijní spolupráci s Vladislavem Vančurou, dále kriminálka Vražda v Ostrovní ulici (1933); byl to první film natočený v nových ateliérech Barrandov. V roce 1933 též zachytil atmosféru poutí na kopci Svatého Antonína v laskavé komedii U svatého Antoníčka, v hlavní roli s Ljubou Hermanovou. +more V roce 1936 natočil spolu z režisérem českého původu Robertem Landem film Sextánka. Svoji filmařskou činnost prakticky ukončil v roce 1937 báchorkou J. K. Tyla - Švanda dudák. Začal mít potíže s vážnou psychickou poruchou a krizí a od roku 1940 se léčil.

Kritiky se také zmiňovaly o jeho umělecké rozkolísanosti v celém období tvorby. V době německé okupace chtěl uvést svoji divadelní hru o Adolfu Hitlerovi. +more Spolu s manželkou Zdenou přispívali do prvních čísel antisemitského časopisu Arijský boj. V článku z roku 1940 například vyzýval k odstranění židovských herců z divadel. S manželkou také v časopise na pokračování publikovali svůj antisemitský román Prokletá rasa. Osud arijské dívky v roce 1938-1939.

Important

Odkazy

Reference

Literatura

Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930-1945, Orbis, Praha, 1966, str. 15, 18, 23, 29, 32-3, 36, 38, 44, 48, 57, 62, 82-3, 112, 118, 142, 165, foto: 51 * Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. +more 25, 248-9, * Ladislav Tunys: Hodně si pamatuju. Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 62, 64, 67, * Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 117-9,.

Externí odkazy

Kategorie:Čeští režiséři Kategorie:Čeští kameramani Kategorie:Narození 1896 Kategorie:Narození 18. +more února Kategorie:Úmrtí 1945 Kategorie:Úmrtí 30. října Kategorie:Úmrtí v Klecanech Kategorie:Čeští herci němého filmu Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Lublani.