Saša Rašilov starší

Saša Rašilov, vlastním jménem Václav Jan Rasch (6. září 1891 Praha - 3. května 1955 Praha) byl český herec - komik, klaun a kabaretiér, otec kameramana Alexandra Rašilova (1936-2000), dědeček herce Saši Rašilova mladšího a jeho bratra Václava Rašilova, dlouholetý člen činohry Národního divadla v Praze.

Životopis

Sám Saša Rašilov o sobě celý život tvrdil, že pochází ze zchudlé šlechtické rodiny a jeho celé jméno zní Wenzel Rasch rytíř von Hessen, šlo ale zřejmě o jednu z jeho četných mystifikací. Otec Anton Rasch (1845-1901) byl správcem šlechtického kasina v Celetné ulici, zemřel náhle v roce 1901, když bylo Sašovi deset let. +more V tu dobu již žili jen tři sourozenci ze dvanácti dětí, které rodina měla. Nejstarší ze synů byl violoncellistou v orchestru německého divadla v Brně, proto se Saša s matkou na krátko odstěhovali do Brna. Brzy se však vrátili do Prahy a žili na Žižkově. Matka v roce 1909 zemřela a v témže roce se Saša vyučil typografem a v letech 1909 až 1914 pracoval v pražských typografických závodech firmy Theodora Venta,.

Z první světové války se vrátil v roce 1916 poté, co dokázal nasimulovat závažnou nervovou nemoc a byl superarbitrován (podle svědectví jeho hereckého kolegy Františka Smolíka, který s ním za války sloužil u stejného útvaru). Po svém návratu do Prahy doby začal vystupovat v pražských kabaretech (Varieté v Karlíně, Rokoko, Longenův kabaret Bum, Revoluční scéna a Červená sedma). +more V Rokoku jej v roce 1920 viděl v titulní roli Molièrovy hry, upravené Eduardem Bassem jako revue a režírované Jiřím Drémanem, s názvem Pán z Prasátkova K. H. Hilar, tehdy ještě umělecký šéf Divadla na Vinohradech. Z Rokoka přestoupil Rašilov ještě krátce do kabaretu Bum, kde působili další významní komici (Vlasta Burian, Ferenc Futurista, Eman Fiala, Josef Rovenský a Karel Noll) a kabaret však po půl roce zanikl kvůli sporům v souboru. V roce 1921 z popudu tehdejšího nového šéfa činohry Karla Hugo Hilara přišel Rašilov na zkoušky a od 1. září 1921 se stal řádným členem činohry souboru Národního divadla v Praze, kde působil až do své smrti v roce 1955.

Z vystupování v kabaretu nabyl mnoho praktických hereckých zkušeností, zejména schopnosti improvizovat a navázat kontakt s diváky. Měl pozoruhodnou schopnost osobitě přetvářet klasické divadelní role podle svého naturelu, což ho posléze udělalo velice populárním.

Ještě v době po přijetí do Národního divadla bezplatně vypomáhal ve starožitnictví Emila Bernera v Praze a později se sám stal sběratelem starožitností, především hodin, porcelánu a nábytku, který i sám opravoval. Po návratu z války bydlel na Starém Městě v Domě U železných dveří v Michalské ulici, později si koupil hausbót, na kterém několik let bydlel a který nechával kotvit v Podolí nebo u Žofína naproti Národnímu divadlu. +more Při plavbách po Vltavě si oblíbil Zbraslav a v roce 1931 si zde pořídil dům. Aby získal peníze, začal se aktivněji zabývat filmem. V české kinematografii však začal působit už před první světovou válkou v roce 1913 ještě v průkopnických dobách českého němého filmu. Nicméně film jako takový příliš rád neměl, neboť mu zde především scházeli diváci a divadelní publikum.

Byl nejen v divadle, ale i v životě jedním z nejproslulejších bohémských mystifikátorů, srovnávaných v tomto směru např. s Jaroslavem Haškem.

Citát

Ocenění

1941 Národní cena * 1953 titul zasloužilý umělec

Divadelní role, výběr

1921 Jaroslav Kvapil: Princezna Pampeliška, Tulák, (j. h. +more), Národní divadlo, režie Gustav Schmoranz * 1921 Alois Jirásek: Lucerna, Žan, (j. h. ), Národní divadlo, režie Gustav Schmoranz * 1922 August Strindberg: Královna Kristýna, Kupec Allerts, Národní divadlo, režie K. H. Hilar * 1922 František Xaver Svoboda: Čekanky, Adjunkt Ptáček, Stavovské divadlo, režie Karel Želenský * 1923 Luigi Pirandello: Šest postav hledá autora, Druhý herec, Stavovské divadlo, režie Karel Dostal * 1924 Alois Jirásek: Jan Žižka, Jakub, Národní divadlo, režie Vojta Novák * 1925 René Fauchois: Mluvící opice, Zizi, Stavovské divadlo, režie Karel Dostal * 1926 William Shakespeare: Hamlet, Polonius, Národní divadlo, režie K. H. Hilar * 1926 William Shakespeare: Blažena a Beneš, Kalina, Národní divadlo, režie K. H. Hilar * 1926 William Shakespeare: Jak se vám líbí, Sylvius, Stavovské divadlo, režie K. H. Hilar * 1928 William Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, Grumio, Národní divadlo, režie Karel Dostal * 1928 Rudolf Medek: Plukovník Švec, Pan Kódl, Národní divadlo, režie Karel Dostal * 1929 William Shakespeare: Král Lear, Šašek, Národní divadlo, režie K. H. Hilar * 1930 Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák, Kalafuna, Národní divadlo, režie Karel Dostal * 1932 Josef Čapek: Tlustý pradědeček, lupiči a detektivové, Tlustý pradědeček, Národní divadlo, režie Jiří Frejka * 1932 Nikolaj Vasiljevič Gogol: Ženitba, Podkolesin, Národní divadlo, režie K. H. Hilar * 1933 William Shakespeare: Sen noci svatojánské, Klubko, Národní divadlo, režie K. H. Hilar * 1933 Jan Nepomuk Štěpánek: Čech a Němec, Správce, Stavovské divadlo, režie Vojta Novák * 1935 Branislav Nušić: Truchlící pozůstalí, Agaton Arsič, Stavovské divadlo, režie Zvonimír Rogoz * 1936 Jaroslav Hilbert: Druhý břeh, Vaněk, Stavovské divadlo, režie Karel Dostal * 1938 Molière: Zdravý nemocný, Argan, Stavovské divadlo, režie Karel Dostal * 1938 Viktor Dyk: Zmoudření Dona Quijota, Sancho Panza, Národní divadlo, režie Aleš Podhorský * 1939 Johann Wolfgang von Goethe:Faust, Brander, Národní divadlo, režie Karel Dostal * 1943 Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, Josef Habršperk, Národní divadlo, režie Aleš Podhorský * 1946 Josef Čapek, Karel Čapek: Ze života hmyzu, Chrobák, Národní divadlo, režie Jindřich Honzl * 1947 A. V. Suchovo-Kobylin: Svatba Krečinského, Raspljujev, Stavovské divadlo, režie Aleš Podhorský * 1947 Jean Anouilh: Pozvání na zámek, Messerschmann, Stavovské divadlo, režie František Salzer * 1948 Nikolaj Vasiljevič Gogol: Revisor, Hejtman, Národní divadlo, režie Jindřich Honzl * 1949 George Bernard Shaw: Živnost paní Warrenové, Pastor Samuel Gardner, Tylovo divadlo, režie Vojta Novák * 1950 Alexandr Nikolajevič Ostrovskij: Výnosné místo, Jusov, Tylovo divadlo, režie Jan Škoda * 1951 Anton Pavlovič Čechov: Višňový sad, Piščík, Tylovo divadlo, režie Antonín Dvořák * 1952 Alois Jirásek: Lucerna, Vrchní, Národní divadlo, režie Ladislav Boháč * 1953 Ota Šafránek: Vlastenec, továrník Kanders, Tylovo divadlo, režie František Salzer.

Filmografie, výběr

1913 Život šel kolem * 1923 Únos bankéře Fuxe * 1926 Mořská panna * 1931 Dobrý voják Švejk, role: Švejk, režie Martin Frič * 1935 Bezdětná, správce, režie M. Krňanský * 1937 Mravnost nade vše, Dr. +moreMach, režie Martin Frič * 1938 Andula vyhrála, Mráček, režie M. Cikán * 1940 Panna, Piskoř - majitel penzionu, režie F. Čáp * 1942 Přijdu hned, Václav Barvínek - vycpavač zvěře, režie Otakar Vávra; Saša Rašilov byl spoluautorem námětu i scénáře * 1945 Rozina sebranec Frater Bartolo, režie Otakar Vávra * 1946 Pancho se žení, starosta města, režie Rudolf Hrušínský a František Salzer * 1946 Nezbedný bakalář, konšel, režie Otakar Vávra * 1947 Uloupená hranice, vrchní respicient, režie J. Weiss * 1948 Křížová trojka, komorník Lebeda, režie V. Gajer * 1948 Hostinec „U kamenného stolu“, hostinský Tatrmuž * 1949 Revoluční rok 1848, F. Houska, režie Václav Krška * 1949 Rodinné trampoty oficiála Tříšky, Tříška, režie J. Mach * 1951 Mikoláš Aleš, Rendl, režie V. Krška * 1952 Mladá léta, Parys, režie V. Krška * 1953 Divotvorný klobout, kupec Koliáš, režie Alfréd Radok * 1954 Kavárna na hlavní třídě, kavárník Stýblo, režie M. Hubáček.

Divadelní osobnosti o Sašovi Rašilovovi

Vlasta Fabianová * Saša Rašilov. Na toho nesmím zapomenout. +more Nepoznala jsem živelnějšího herce, živelnějšího člověka. Podle mne jeden z největších herců naší generace. Nej, nej, nej. Prostě Rašilov byl Rašilov. Měl tak výraznou tvář, že žádná maska, žádná paruka nemohla změnit jeho vizáž. A přece byl v každé roli úplně jiný. Proměňoval se - ne fyzicky, ale někde uvnitř - jako fakír. * Komik z boží milosti. Zase celou svou bytostí. Jak ten se dovedl od srdce, od plic a vím já od čeho jiného smát. Patřil mezi ty, kteří se dokonce zasmáli povedenému žertíku jiných na svou adresu. Těch lumpárniček, co se mu navyváděli dobráci kolegové - a nejen oni, i technický personál. Jan Pivec * Sašu Rašilova jsem měl velice rád na jevišti i mimo jeviště. Miloval jsem jeho neodolatelně svérázný humor i osobitý způsob života. O obojím koluje nepřeberné množství pěkných anekdotických historek. Ale já jsem obdivoval především jeho vzácnou schopnost tvořit na scéně postavy, ve kterých rozhraní mezi komikou a tragikou, mezi radostí a smutkem, úsměvem a slzami je tak jemné, že je takřka neznatelné.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 35, 75, 81, 98 * Bohumil Bezouška: Tajnosti zákulisí, Panton, 1977, str. +more 157-9 * B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 96, 98, 107, 116, 121, 142, 148, 154, 174, 178, 247-8, 319, 322, 327, 331, 336, 359, 362 * Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 65, 75, 104, 111, 113, 118, 158-9, 224-5, 257, 303, 305 * František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 61, 159, 190-1, 230, 251, 333 * František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 210, 252, 260, 273, * František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 128, 131, 159, 172, 217, 219, 230, 252, 262, 274, 299 * Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce - Divadlo a společnost 1945-1955, Academia, Praha, 2007, str. 81, 247-8, 371, 495, * Antonín Dolenský: Kulturní adresář ČSR, vyd. Českolipská knih- a kamenotiskárna, Česká Lípa, 1936, str. 444 * Antonín Dvořák: Saša Rašilov, Orbis, Praha, 1965 * Vlasta Fabianová: Jsem to já. , Odeon, Praha, 1993, str. 222, 227, 232-3, 235-6, 238, 345, * Joža Götzová: Profily českých herců, vyd. S. V. U. Mánes, Praha, nedat. (okolo 1931), str. 57, 92-4 * Michal Herzán, Marie Formáčková: Josef Hlinomaz - Něžný drsňák, Euromedia Group, Praha, 2009, str. 115-6, * Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 101-2, 195, 242, 347, * Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV. , Academia, Praha, 1983, str. 29, 50-1, 67, 117, 133, 136, 246, 357, 469, 496, 499, 597, 603, 609, 649, 666 * Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 406-7 * Hana Konečná a kol. : Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 125, 265, 316, 321, 323, 387, 397 * Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 117, 166, 206-8, * Stanislav Motl: Prokletí Lídy Baarové, Rybka Publishers, Praha, 2002, str. 137, * Ladislav Pešek: Tvář bez masky, Odeon, Praha, 1977, str. 21, 34, 143, 148 * Olga Spalová: Sága rodu Budilova, Odeon, Praha, 1978, str. 307, 312, 324-5 * Ondřej Suchý, Oldřich Dudek: Ljuba jako vystřižená, Melantrich, Praha, 1986, str. 32 * Jiří Tvrzník: Šest dýmek Františka Filipovského, vyd. Novinář, 1981, str. 289-296 * Marie Valtrová - Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle. , Primus, Praha, 1993, str. 15-6, 50, 233,.

Externí odkazy

[url=http://www. kfilmu. +morenet/osobnosti. php. sekce=informace&osoba=sasa-rasilov]Filmografie[/url] * * [url=http://www. ceskatelevize. cz/porady/10123383458-pribehy-slavnych/408235100211012-sasa/]Saša Rašilov[/url] - v cyklu České televize Příběhy slavných.

Kategorie:Čeští herci Kategorie:Mystifikátoři Kategorie:Čeští kabaretiéři Kategorie:Narození 1891 Kategorie:Úmrtí 1955 Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Českoslovenští zasloužilí umělci Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Narození 6. +more září Kategorie:Úmrtí 3. května.