Revoluční scéna

Revoluční scéna, bylo české divadlo, které vzniklo v Praze v roce 1920.

Vznik divadla, místo působení

Divadlo zahájilo činnost dne 3. +more září 1920. Sídlem souboru byl suterénní sál pražského paláce a hotelu Adria na Václavském náměstí v Praze,. Soubor však také uskutečňoval vystoupení např. v přírodním divadle v Šárce (uvedl zde hru Don Quichot v titulní roli s Vlastou Burianem). Na scéně Revoluční scény zase hostovaly jiné soubory, např. Dědrasbor zde vystoupil 20. prosince 1920 na Večeru Dělnické akademie.

Zaměření divadla

Divadlo vzniklo ve zrevolucionizované situaci po převratu (vznik republiky v r. 1918) a bylo hodnotným levicovým partnerem pražských popřevratových měšťanských divadel. +more Zahájilo činnost na základě kabaretní koncese a sledovalo nový kabaretní styl, ze sálu byly odstraněny stoly. Zprvu se zaměřilo na kabaretní a veseloherní repertoár, tíhnoucí k protiměšťácké a protifeudální satiře groteskních poloh, ve druhém roce existence pak přibyly i celovečerní divadelní hry a vážná dramata, zobrazující bídu i mravní převahu vykořisťovaných lidí,. Charakteristickým pro Revoluční scénu byl groteskní a karikaturní humor, satirické skeče. Prostředí divadla bylo levicové, anarchistické a bohémské. K uváděným autorům patřili např. Klicpera, Šamberk, Hašek, Kisch, Olbracht, Nestroy, Machiavelli, Tolstoj, Čechov a Jevrejnov.

Soubor divadla

Uměleckým vedoucím souboru, šéfem výpravy a režie byl Emil Artur Longen, který přivedl své kolegy z kabaretu Bum, jenž na stejném místě přibližně půl roku předtím existoval. Byli mezi nimi Ferenc Futurista, Eman Fiala, Saša Rašilov, Karel Noll, Vlasta Burian, Rudolf Jílovský a Josef Rovenský. +more Dále se souborem vystupovala Longenova manželka Xena, Míla Pačová, Rudolf Myzet, Josef Zora a další. Ředitelem divadla se stal na počátku Ferenc Futurista a dramaturgem divadla byl Václav Wasserman. Po náhlém odchodu Ference Futuristy z divadla angažoval Longen od září 1921 do prosince téhož roku Františka Smolíka, který byl nespokojený v divadle Uranie. Spolu s ním přišla i jeho žena Milada Smolíková.

Repertoár divadla, výběr

1920 E. A. +more Longen: V přítmí svatyně * 1920 G. Büchner: Vojcek * 1920 Antonín Macek: Dáma a vrah * 1920 E. A. Longen: Lepší lidé * 1921 J. N. Nestroy: Lumpacivagabundus (v roli ševce vystoupil Vlasta Burian) * 1921 G. S. Bouhélier: Otroci * 1921 Ivan Olbracht: Pátý akt * 1921 L. Šmíd: Batalion * 1921 L. Šmíd: Z pražského zákoutí * 1921 Molière: Létavý lékař * 1921 A. P. Čechov: Na veliké cestě * 1921 A. P. Čechov: Medvěd * 1921 E. A. Longen: Veřejné mínění * 1921 Niccolò Machiavelli: Mandragola * 1921 V. K. Klicpera: Rohovín Čtverrohý * 1921 E. E. Kisch: Nanebevzetí Tonky Šibenice(v titulní roli Xena Longenová) * 1921 E. E. Kisch: Pasáci, pasáci * 1921 F. F. Šamberk: Palackého třída 27 * 1921 Jaroslav Hašek, E. A. Longen: Dobrý voják Švejk ve světové válce (v titulní roli Karel Noll) * 1921 Longen, Hašek, Kisch: Z Karlína do Bratislavy parníkem Lanna 8 za 365 dní (poslední premiéra divadla).

Zánik divadla

Divadlo v roce 1921 převzal podnikatel A. Fencl, který nechal provést úpravy hlediště i jeviště. +more Další provoz byl pod názvem Divadélko Adria. V únoru roku 1922 divadlo zaniklo. Důvody byly především finanční, plynoucí z nedostatku diváků. Bez Longena a jeho ženy pak Fencl v Adrii uváděl ještě další díly Dobrého vojáka Švejka a expresionistickou grotesku Lva Blatného Kokoko-dák. Po zániku divadla přešla část souboru (Longen s manželkou, V. Burian, F. Futurista a E. Fiala) do divadélka Rokoko.

Odkazy

Reference

Literatura

František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 56-8, 70 * František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. +more 263, 270, * František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 163, 182 * Antonín Dvořák: Saša Rašilov, Orbis, Praha, 1965, str. 30-31 * Igor Inov: Jak to všechno bylo, pane Werichu . , XYZ, Praha, 2008, str. 24, * Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV. , Academia, Praha, 1983, str. 51-54, 158, 171, 577, 603 * Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 47, 414-5, * Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 406, 455, 457 * Antonín Král, Petr Král: Vlasta Burian , Orbis, Praha, 1969, str. 14-5, 101, 212-4 * František Kubr: O divadlo života, Orbis, Praha, 1959, str. 36, 41 * Emil Artur Longen: Král komiků Vlasta Burian, XYZ, Praha, 2008, str. 254, 274-5, * Milan Obst, Adolf Scherl: K dějinám české divadelní avantgardy, ČSAV, Praha, 1962, str. 28, 41, 49 * Olga Vlčková: Divadlo a divadelní scény, Edice Zmizelá Praha, Paseka/Národní muzeum, Praha, 2014, str. 116, (Paseka), (Národní muzeum).

Externí odkazy

Masarykova Univerzita Brno: České avantgardní divadlo: Andrea Jochmanová: Revoluční scéna In: http://www. phil. +moremuni. cz/udim/avantgarda/index. php. pg=revolucni_scena * Institut umění - Divadelní ústav: http://bibliografie. idu. cz/divatav/katalog/cast/A/skupina/Praha+-+Revolu%25C4%258Dn%25C3%25AD+sc%25C3%25A9na. 0;jsessionid=F7F21B0DA71D9898AEA1510F4F2D6363.

Kategorie:Organizace založené roku 1920 Kategorie:Organizace zaniklé roku 1922 Kategorie:Zaniklá divadla v Praze