Míla Pačová

Míla Pačová, vlastním jménem Jaromíra Pačová, křtěná Jaromíra Anna, provdaná Krčmářová (11. dubna 1887 Praha-Smíchov - 20. března 1957 Praha) byla česká herečka.

Herectví se na divadle profesionálně věnovala od roku 1911. Spoluzakládala komorní scénu Mozarteum. +more V letech 1921-1934 byla členkou souboru Vinohradského divadla, poté až do své smrti členka Národního divadla. Byla provdána za univerzitního profesora a prvorepublikového ministra JUDr. Jana Krčmáře. Po druhé světové válce jezdila do své venkovské vily v Třemošnici pod hradem Lichnice ve východních Čechách, i zde si ráda zahrála s místními ochotníky.

Mládí

Míla Pačová pocházela z rodiny zámožného stavitele Gustava Pače z Jinců na Hořovicku a jeho neméně movité manželky Františky, rozené Motlové. Byla jejich jediným dítětem. +more V mládí se rozhodovala mezi kariérou malířky a herečky. Otec jí umožnil studium malířství v Praze u malíře Ferdinanda Engelmüllera a posléze v Paříži (1910 na Académie de la grande Chaumiére. Malířství a kreslení, zvláště vtipným karikaturám, se věnovala po celý život, ale za svou životní dráhu si zvolila herectví, které soukromě studovala u Marie Hübnerové a Karla Želenského.

Divadlo

V roce 1911 začala hrát v Uranii, kde hrála s výjimkou sezóny 1913-1914, kdy hrála ve Švandově divadle, do roku 1918. Proslavila se tam hlavní rolí v Kvapilově hře Princezna Pampeliška. +more Poté tři roky přecházela mezi různými společnostmi v Praze, hrála i mezi ochotníky, měla podíl na založení Komorní scény v Mozarteu roku 1919. Roku 1921 ji Jaroslav Kvapil angažoval do Divadla na Vinohradech. Na Vinohradech plně vyzrála a zhostila se řady zajímavých rolí, např. Anči v Langerově Periferii nebo Ariely v Shakespearově Bouři. Na počátku třicátých let hrála zde po boku Zdeňka Štěpánka, Františka Smolíka, Františka Kreuzmanna, Olgy Scheinpflugové a dalších.

Roku 1934 získala angažmá v Národním divadle, jemuž už zůstala věrná až do smrti. Přišla sem už jako vyzrálá herečka, ale v tamní konkurenci už nemohla tolik zářit, z rolí zralých žen připomeňme Roubínkovou v Jiráskově M. +more D. Rettigové, Kláskovou v Jiráskově Lucerně nebo Akulinu Ivanovnu v Gorkého Měšťácích.

Míla Pačová byla emancipovaná žena a inteligentní herečka, plná temperamentu s jemnou elegancí a půvabnou koketně houpavou chůzí, typická byla její překotná mluva, která pomáhala humornému tónu jejího herectví. Studium malířství využívala i hereckém projevu, zvláště v mimice, gestu a při výběru kostýmů. +more Veřejně vystupovala i jako recitátorka, např. 1936 recitovala pohádky B. Němcové pro Společnost Boženy Němcové. Přednes uplatnila i v rozhlase, s nímž spolupracovala od konce 20. let, její hlas se zachoval na gramofonových deskách Ultraphon.

Rodina

Rodinný majetek a jeho dědictví jí umožnilo svobodnou volbu kariéry a nezávislost. Nechtěla založit rodinu a pohybovala se ve svobodomyslné společnosti umělců. +more Byla například známa jako partnerka malíře Jana Štursy. V roce 1927 se ve Sliači seznámila s advokátem a profesorem Univerzity Karlovy, tehdejším předsedou Společností vlasteneckých přátel umění, JUDr. Janem Krčmářem. Spojovaly je vzájemná úcta, respekt i vysoké společné postavení, zájmy o umění a sběratelství starožitností, přes které se s ním Míla sblížila a roku 1928 se za něj provdala.

Pohřbena byla spolu se svým manželem na Vinohradském hřbitově.

Citát

Film

Její filmová práce byla jen příležitostná, začínala už v němé éře roku 1913 ve filmu Pan profesor, nepřítel žen. Žádná z šesti „němých“ rolí se však svojí výrazností do historie filmu nezapsala. +more Ve zvukovém filmu hrála poprvé až r. 1935, kdy se mihla v životopisném snímku Milan Rastislav Štefánik. Za okupace ztvárnila několik postav dam z vyšší společnosti (Artur a Leontýna (1940), Preludium (1941), Jarní píseň (1944)). Životní byla role ve filmu Miroslava Cikána U pěti veverek (1944), v níž jí na tělo byla ušita role chamtivé domácí Filomény Houbičkové, tvořící protipól dobráckém manželovi (Jindřich Plachta) i své sestře (Růžena Nasková). Nasková s Pačovou vytvořily v tomto filmu nádherné protipóly dobra a zla. Po válce si pak ještě zahrála tři role, v poslední ve filmu Jan Žižka (1955) hrála postavu manželky staroměstského purkmistra Tomáše.

Ocenění

1929 Státní cena * 1953 titul zasloužilá umělkyně

Z divadelních rolí

Anči (František Langer: Periferie, 1925, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil) * Lysistrata (Aristofanes: Lysistrata, 1926, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Bor) * Maryša (bratři Mrštíkové: Maryša, 1926, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal) * Viriněja (Lidija Nikolajevna Sejfullinová: Viriněja, Divadlo na Vinohradech, 1927, režie Jan Bor) * Grušeňka (adaptace Dostojevského Bratrů Karamazových, 1931, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Bor) * Nasťa (adaptace Dostojevského Idiota, 1934, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Bor) * Roubínková (Alois Jirásek: M. D. +more Rettigová, 1938) * Klásková (Alois Jirásek: Lucerna, 1944-1945) * Lízalka (bratři Mrštíkové: Maryša, 1943, 1945, 1948) * Warrenová (George Bernard Shaw: Živnost paní Warrenové, 1949) * Akulina Ivanovna (Maxim Gorkij: Měšťáci, 1949) * Frosina (Molière: Lakomec, 1950) * Dulská (Gabriela Zapolska: Morálka paní Dulské, 1954) * Strouhalka (bratři Mrštíkové: Maryša, 1956).

Filmografie

Němé filmy

Pan profesor, nepřítel žen, 1913 - role neuvedena * Čaroděj, 1918 - role neuvedena * Lásko třikrát svatá, 1918 - role neuvedena * Rabbi Löw, 1919 - role neuvedena * Zloděj, 1919 - obchodníkova žena * Josef Kajetán Tyl, 1925 - dáma na plese

Zvukové filmy

Milan Rastislav Štefánik, 1935 - madame Jouvenelle * Dvojí život, 1939 - Seidlová, Slabova bytná a společnice * Mořská panna, 1939 - obstarožní světačka * Artur a Leontýna, 1940 - Sobotová, Leontýnina matka * Preludium, 1941 - herečka Holmová * Šťastnou cestu, 1943 - Vacková, ředitelka prodejního oddělení * Jarní píseň, 1944 - baronka Gizela, sestra Oboronské * Předtucha, 1944 - role neurčena, film nedokončen * U pěti veverek, 1944 - paní domácí Filoména Houbičková * Z růže kvítek, 1945 - kartářka, film nedokončen * Nezbedný bakalář, 1946 - Markyta, manželka Žlutického * Ještě svatba nebyla. +more, 1954 - Marina, Ambrožova žena * Jan Žižka, 1955 - purkmistrova žena.

Odkazy

Reference

Literatura

B. Bezouška, V. +more Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 81, 109, 114, 124, 137, 250-2, 260 * Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930-1945, Orbis, Praha, 1966, str. 222, foto 606 * František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 73, 87, 89, 95, 97, 108, 123, 148, 180, 207, 287, 333 * František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 252, * František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 128, 217-8, 232, 252 * Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce - Divadlo a společnost 1945-1955, Academia, Praha, 2007, str. 81, 111, 156, 211, 334, 412, 495, * Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. . S. 28, 113, 212, 414, 491, 503. * Československý biografický slovník A-Ž, Praha 1992, * Český hraný film I. , 1898 - 1930, NFA Praha 1995, * Český hraný film II. , 1930 - 1945, NFA Praha 1998, * Český hraný film III. , 1945 - 1960, NFA Praha 2001, * Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. II. díl : L-Ř. 2. vyd. Praha : Libri, 2010. 656 s. . S. 365-367. * Joža Götzová: Profily českých herců, vyd. S. V. U. Mánes, Praha, nedat. (okolo 1931), str. 53, 79-82 * Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV. , Academia, Praha, 1983, str. 50-2, 59, 62-3, 75, 116, 122, 139, 141, 254-5, 352, 359, 610, 642-3, 645, 647 * Kolektiv autorů: Kniha o Národním divadle 1883-1963, Orbis, Praha, 1964, str. 41 * Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 353-4 * František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 115, 190, 202, 204, 232, 237, 239-241, 244, 246, 248-9, 348 * Hana Konečná a kol. : Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 172, 262, 386-7, 397 * Městské divadlo na Král. Vinohradech: Ročenka "Kruhu solistů" 1924, vyd. Městské divadlo na Král. Vinohradech, Praha, 1923, str. 88 * V. Müller a kol. : Padesát let Městských divadel pražských 1907-1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 180 * Ladislav Pešek: Tvář bez masky, Odeon, Praha, 1977, str. 162 * Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907 - 2007 - Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 25-6, 31, 33, 35, 38, 43, 193, * Vladimír Šlik: Divadlo a jeho tvůrci, nakl. A. Varhaníková, Praha, 1941, str. 38, 180 * * Ladislav Tunys: Hodně si pamatuju. Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 130, * Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 74, 90, * Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 160, * Jiří Žák a kol. : Divadlo na Vinohradech 1907-2007 - Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 179,.

Externí odkazy

[url=https://dspace. cuni. +morecz/bitstream/handle/20. 500. 11956/53212/150009760. pdf. sequence=1&isAllowed=y]Významný přínos Míly Pačové - Krčmářové a Prof. JUDr. Jana Krčmáře v oblasti výtvarných umění[/url] * * * * * * [url=http://www. musee-du-trmpel-oeil. cz/index. php. ]] * [url=http://www. vyborny. com/transfer/quest/tremos_c. htm]Z kroniky obce Třemošnice[/url[/url].

Kategorie:České herečky Kategorie:České divadelní herečky Kategorie:České filmové herečky Kategorie:Čeští herci němého filmu Kategorie:Čeští sběratelé umění Kategorie:Herečky Národního divadla Kategorie:Herečky Divadla na Vinohradech Kategorie:České malířky Kategorie:České grafičky Kategorie:Českoslovenští zasloužilí umělci Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Narození 11. +more dubna Kategorie:Narození 1887 Kategorie:Úmrtí 20. března Kategorie:Úmrtí 1957 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Ženy Kategorie:Pohřbení na Vinohradském hřbitově Kategorie:Žáci Ferdinanda Engelmüllera.