Ferdinand Engelmüller

Ferdinand Engelmüller (22. prosince 1867 Praha-Nové Město - 29. září 1924 Praha-Hradčany) byl český malíř a grafik, žák prof. Julia Mařáka na pražské malířské Akademii.

Život

Obchod Ferdinandova otce na Václavském nám. +more Narodil se 22. prosince 1867 v Praze, na Novém Městě, jako první potomek rodičů Ferdinanda Engelmüllera a Rosiny, rozené Le Gros. Jeho otec byl rukavičkářem a jeho matka pocházela z francouzské důstojnické rodiny. Ferdinand měl pět mladších sourozenců - druhorozeného Karla (1872), a dále Emila (1873), Augusta (1875), Josefa (1876) a nejmladší z dětí byla sestra Růžena (1877). Otec si přál, aby nejstarší syn Ferdinand převzal zavedenou rukavičkářskou živnost, což se nestalo, a tato povinnost pak připadla na jeho bratra Emila.

Studia

Mladý Ferdinand po absolvování obecné školy nastoupil na c. k. +more českou reálnou školu pražskou v Ječné ulici, kde absolvoval školní rok 1881/1882. Na reálce jej učil kreslení profesor Petr Mužák, manžel K. Světlé. Ve studiu na reálce nepokračoval a studium ukončil. Nastoupil k otci do rukavičkářské dílny a posléze se vyučil rukavičkářem.

V otcově dílně však pracoval jen krátce, neboť byl přijat ke studiu na Akademii výtvarných umění v Praze, pro nesporný talent bez zkoušek. V roce 1889 nastoupil do samostatné specializované krajinářské školy profesora Julia Mařáka na reorganizované pražské Akademii, a již v tomto roce byla Engelmüllerova díla poprvé otištěna - v časopise Světozor.

V roce 1892 započal své studijní cesty, nejen na popud Mařáka odjel do tehdejšího carského Ruska, kde navštívil mimo jiné i Volyni (u knížete Sanguzska pracoval jako učitel jeho dcer), Lvov, Bělgorod a Tarnów. V polovině roku 1892 se vrátil na Moravu a pobýval na zámku v Kvasicích, v říjnu téhož roku odjel do Vídně. +more Během cest pokračoval ve vyučování kresby a malby v měšťanských a šlechtických rodinách.

Následně se Engelmüller vrátil do Prahy a nastoupil do dalšího akademického roku 1892/1893 Mařákovy krajinářské školy. V roce 1893 obdržel cestovní Purmanovo stipendium a ještě téhož roku odjel do Ruska, kde navštívil opět Lvov a Kyjev. +more V letech 1893-1894 cestoval po Evropě. Navštívil Budapešť, Záhřeb, Benátky, a zavítal i do jižního Tyrolska. Svá studia na pražské Akademii ukončil roku 1894.

V roce 1895 navštívil Slovensko a poté odjel malovat na Šumavu. V roce 1897 odjel do Vídně, Lince, Salcburku, a pokračoval dál do Mnichova a Norimberku.

Roku 1913 podal žádost o přijetí na pražskou malířskou Akademii, kde se uvolnilo místo profesora krajinářské školy. Jeho žádost však nebyla vyřízena kladně. +more Malíř při práci (kol. r. 1900).

Rodina

Po návratu z cest (v r. 1897) se Ferdinand Engelmüller poprvé oženil. +more Jeho manželkou se stala Marie Chourová (nar. 1873), kterou znal již od dětství. V roce 1899 se jim narodil syn Ferdinand. Pro svého malého syna Engelmüller ilustroval Palečkovy příhody (francouzského vydavatele Pierra Julese Hetzela, který psal knihy pro děti a mládež pod pseudonymem P. J. Stahl).

V roce 1909 se mu narodila dcera Maria, která se v roce 1926 provdala a přestěhovala do Jugoslávie. Porodila sedm dětí. Zemřela v roce 1977.

Manželství skončilo odchodem manželky v r. 1905, posléze rozvodem (v roce 1911).

Druhou jeho manželkou byla profesorka Irena Schmidová (nar. 1885), dalším synem Václav (během 2. svět. války zabit gestapem).

Dílo

V roce 1896 se Engelmüller stal členem spolku Mánes, kde setrval do roku 1905.

V roce 1903 se v Rudolfinu konala Engelmüllerova první velká výstava, po níž následovala řada dalších. Hojně vystavoval nejen v Praze a v Čechách, ale také v celé Evropě, pravidelně se zúčastňoval vystav, pořádaných Krasoumnou jednotou a Uměleckou besedou, dále členských výstav spolku Mánes a Jednoty umělců výtvarných. +more Jeho obraz Na mrtvém rameni Labe byl již roku 1891 vystaven na Zemské jubilejní výstavě v Praze.

Jeho první ateliér se nacházel v Praze, na Františkově (Smetanově) nábřeží č. 18, v domě zvaném „Bellevue“, kde měl ateliér např. +more Oskar Kokoschka, i Jiří Trnka. V roce 1916 se přestěhoval do atelieru na pražských Hradčanech, do Loretánské ulice č. 177, což byl Hrzánský palác.

V letech 1907-1908 pobýval Engelmüller v umělecké kolonii Worpswede a Dachau u Mnichova.

V roce 1908 byl jmenován řádným členem Union internationale des Beaux-Arts v Paříži.

Ještě před svou smrtí uspořádal poslední soubornou výstavu v Rubešově galerii (dnes Špálově), kde bylo vystaveno na třicet obrazů. Podle dobových recenzí víme, že mezi nimi byly vystaveny lesní kompozice, které byly namalované olejem a pastelem (práce pastelem byly Engelmüllerovou specialitou). +more Obraz Polabí byl tehdy zakoupen Ministerstvem školství pro výzdobu vládních místností. Ministerstvo školství se stalo třetím ministerstvem, které jeho obrazy vlastnilo. V posledních letech svého krátkého života malíř pracoval i na veřejných zakázkách. V nich předvedl svůj malířský um a dovednost reprezentativně zobrazit českou krajinu. Engelmüller se také ukázal být velkým vlastencem, který podporoval národní myšlenku. Nejvíce se projevovala jeho podporou pražského Sokola a pracemi pro něj, nezapomínal ani na milované Polabí. Hlavní tvorbu doplňoval občas ilustracemi knih a vydáváním alb s reprodukcemi svých děl. alt= Ve snaze zajistit dobré podmínky pro syna, kterého vychovával po odchodu první manželky sám, a pro novou rodinu, pracoval Engelmüller nadmíru. V roce 1923 začal pociťovat zdravotní problémy, a aby se zotavil, odjel do Staré Boleslavi, do svého oblíbeného kraje. Jeho zdravotní stav se však nadále zhoršoval a tak byl převezen zpět do Prahy. Dne 29. září 1924 malíř ve svém bytě na Hradčanech zemřel.

Ve dvacátých letech stál u zařizování posmrtných výstav Ferdinand Engelmüller ml. , který se snažil udržet otcův odkaz v povědomí lidí. +more Dva roky po malířově smrti se rozhodla Jednota výtvarných umělců společně s uměleckým odborem Podbělohorské sokolské župy uspořádat velkou výstavu. Většinu z těchto kreseb zakoupila Moderní galerie v Praze, nyní v majetku Národní galerie v Praze. Dražila se všechna díla, které rodina ještě měla. Zahrnovala kresby, olejomalby, pastely, lepty a litografie. Dokonce se dražila paleta a štětce. Kurátoři výstavy se snažili o prezentaci celého díla, od devadesátých let až do umělcovy smrti. Celkem bylo vystaveno 115 děl. Expozice zabrala čtyři sály v Obecním domě. .

Soukromá malířská škola

V roce 1897 Engelmüller založil vlastní soukromou malířskou školu. V časopisu Světozor zveřejnil oznámení, že od 1. +more října 1897 přijímá přihlášky ke studiu. Výuka probíhala v malířově atelieru. Mezi Engelmülerovy žáky patřil například Otakar Nejedlý, Marie Chodounská, Jaroslav Šetelík, Otakar Štáfl, Josef Vacke, malířka Marie Dostalová a mnoho dalších. Krátce navštěvoval tuto malířskou školu i Václav Špála a Willi Nowak.

Jeho škola se záhy stala velmi známou a uznávanou, byla chápána jako přípravka Akademie výtvarného umění, i když nikdy nebyla oficiálně jmenována. Engelmüller se při vedení školy inspiroval metodou výuky svého učitele Julia Mařáka. +more Stejně jako on svou výuku zaměřil především na malbu v plenéru. Byl zastáncem hesla „Maluji, jak vidím“. Se svými žáky vyhledával podobná místa jako Julius Mařák. Jezdili především do přírody v okolí Labe, ale také do Peruce u Loun. Engelmüller se vývojem své tvorby, a tím i výukou, lišil od svých spolužáků krajinářů. Nezůstal jen u klasického zobrazování krajiny, ale experimentoval. Brzy vyměnil olejomalbu za techniku pastelu, kterou stále zdokonaloval. Snažil se o prodloužení její trvanlivosti a vůbec stálosti barev. Jako jeden z prvních v českém umění začal používat pastel na zachycení krajiny. Jeho pastelové krajiny se vyznačovaly velkou jemností a barevnou svěžestí. Později se také začal věnovat grafickým technikám, především leptu a litografii. V této oblasti byl samoukem, a přesto zde dosáhl značné dokonalosti, všechny své znalosti předával svým žákům. Na grafických listech opakoval své oblíbené polabské motivy, motivy z Prahy a své tradiční zobrazení starých, opuštěných a zanedbaných zámeckých zahrad a parků, které začal malovat při svých pobytech v Rusku. Pozornost tak nezaměřoval jen na krajinu, ale zkoušel malířsky i graficky zaznamenávat městskou architekturu, zvláště Prahy. Poslední nedokončený obraz - panoráma Prahy Ve svém ateliéru malíř také každoročně pořádal velké výstavy ve prospěch hladovějících dětí a Letního domova.

Pro svou malířskou školu, která vychovávala a připravovala adepty ke studiu na pražskou AVU v letech 1897-1924, Engelmüller také napsal v r. 1922 učebnici - jako pomůcku pro začínající malíře - Cesty k malířskému umění, která je dodnes u nás jedinou svého druhu. +more Nejprve vyšla jako sešity, pak byla (několikrát) vydána knižně. Úpravy učebnice později dělal i jeho syn, který ve čtvrtém vydání odstranil původní uměleckohistorickou kapitolu (pro její zastaralost a neaktuálnost), a napsal nový úvod ke knize. JUDr. Ferdinand Engelmüller ml. , který se staral o otcovu pozůstalost, napsal také několik vzpomínkových statí o otcově životě a práci.

Ferdinand Engelmüller se řadí nejen díky své pedagogické činnosti, ale i vzhledem k přínosu např. pro rozvoj pastelové techniky, svému technickému umu kresby a malby, a neposlední řadě i pořádáním prvních ateliérových výstav se sociálním podtextem, k důležitým osobnostem českého výtvarného umění přelomu devatenáctého a dvacátého století.

Galerie

File:Ferdinand Engelmüller Klid (1897). jpg|Ferdinand Engelmüller Klid (1897) File:Engelmuller Soumrak. +morejpg|Ferdinand Engelmüller Soumrak File:Ferdinand Enegelmüller Měsíční svit nad vodou. jpg|Ferdinand Enegelmüller Měsíční svit Soubor:Ferdinand Engelmüller - Lesní zátiší (1900). jpg|Ferdinand Engelmüller Lesní zátiší (1900) File:Ferdinand Engelmuller Západ slunce nad horami 1904. jpg|Ferdinand Engelmüller Západ slunce nad horami (1904) File:Ferdinand Engelmüller Zasněžený les. jpg|Ferdinand Engelmüller Zasněžený les (pastel, 1904) File:Ferdinand Engelmüller Večerní krajina s břízou (1904). jpg|Ferdinand Engelmüller Večerní krajina s břízou (pastel, 1904) File:Ferdinand Engelmüller Letní odpoledne (pastel, 1904). jpg|Ferdinand Engelmüller Letní odpoledne (pastel, 1904) File:Ferdinand Engelmüller Léto (pastel, 1904). jpg|Ferdinand Engelmüller Léto (pastel, 1904) File:Engelmuller Břízy (pastel) 1907. jpg| Ferdinand Engelmüller Břízy (pastel, 1907) Soubor:Ferdinand Engelmüller - Na mrtvém rameni Labe (1907). jpg|Ferdinand Engelmüller Na mrtvém rameni Labe (1907) File:Ferdinand Engelmüller Krajina. jpg|Ferdinand Engelmüller Krajina File:Ferdinand Engelmüller Břízy. jpg|Ferdinand Engelmüller Břízy File:Engelmuller Večer ve starém parku. jpg|Ferdinand Engelmüller Večer ve starém parku File:Engelmuller Nad tůní 1910. jpg|Ferdinand Engelmüller Nad tůní (1910) Soubor:Engelmuller, Ferdinand - Dubovy haj. jpg|Ferdinand Engelmüller Před návratem (pastel, 1911) File:Ferdinand Engelmüller Krajina u Jindřichova Hradce 1915. jpg|Ferdinand Engelmüller Krajina u Jindřichova Hradce (1915) File:Ferdinand Engelmüller Širá rovina 1917. jpg|Ferdinand Engelmüller Širá rovina (1917) Soubor:Ferdinand Engelmüller - Jarní soumrak nad Prahou (1917). jpg|Ferdinand Engelmüller Jarní soumrak nad Prahou (1917).

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://katalog. ahmp. +morecz/pragapublica/permalink. xid=1E6C5E6D23A911E08F90005056C00008&scan=1#scan1]Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, rodina Engelmüller, Ferdinand st. 1841[/url] * * [url=http://amp. bach. cz/pragapublica/permalink. xid=1E6C5E6C23A911E08F90005056C00008&scan=1]Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Engelmüller Ferdinand 1867[/url] * [url=http://digi. nacr. cz/prihlasky2/. session=5be2ac19cb025b4a9d34b5e9ff9addefa8f814d792b7ff6fddc7b4442b7a3788&action=image&record=1]Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Engelmüller Ferdinand a jeho rodina[/url] * [url=http://www. galerie-narodni. cz/cs/autori/151-detail/engelmuller-ferdinand]Galerie Národní 25 aukční síň, Engelmüller Ferdinand (1867-1924)[/url] * [url=http://www. marold. cz/engelmuller-ferdinand-1867-1924]GM Galerie Marold, Engelmüller Ferdinand (1867-1924)[/url] * [url=http://www. galeriekroupa. cz/cs/m-78-engelmuller-ferdinand-1867-1924]GK Galerie Kroupa, Engelmüller Ferdinand (1867-1924)[/url] * [url=http://www. itok. cz/clanky/historie/velky-malir-polabi-ferdinand-engelmuller]Velký malíř Polabí - Ferdinand Engelmüller[/url] * [url=http://www. artplus. cz/cs/autor/639-engelmuller-ferdinand]ART+ Engelmüller Ferdinand (1867-1924)[/url] * [url=http://www. amaterskedivadlo. cz/main. php. data=osobnost&id=6625]Databáze českého amatérského divadla, Osobnosti: Engelmüller Ferdinand, malíř, grafik, LD[/url] * [url=https://www. zivotpozivote. cz/profil-ferdinand-engelmuller-485/]Život po životě, Ferdinand Engelmüller[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20150924031513/http://www. hrbitovy. cz/. p=3308]Správa pražských hřbitovů, hrob ak. malíře Ferdinanda Engelmüllera na Olšanském hřbitově v Praze[/url].

Kategorie:Čeští malíři 19. +more století Kategorie:České malířství 19. století Kategorie:Žáci Julia Mařáka Kategorie:Čeští grafici Kategorie:Narození v roce 1867 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1924 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Úmrtí 29. září Kategorie:Narození 22. prosince Kategorie:Členové JUV Kategorie:Čeští malíři 20. století.