Zdeněk Štěpánek

Technology

12 hours ago

Author

Zdeněk Štěpánek (22. září 1896 Tvoršovice u Benešova - 21. června 1968 Praha) byl český herec, dramatik, režisér a scenárista, dlouholetý člen činohry Národního divadla v Praze, československý legionář, otec herců Jany, Martina a Petra Štěpánkových a divadelní režisérky Kristiny Taberyové.

Bývá považován za jednu z nejvýraznějších a nejznámějších českých hereckých osobností 20. +more století; proslul mnoha svými rolemi v divadle i ve filmu a dodnes patří mezi nejlepší české herce všech dob. Byl to herec robustní postavy a bouřlivácké povahy, jenž oplýval zvláštním charakteristicky něžným i drsně chraplavým hlasem, který našel své uplatnění nejen při herecké práci, ale i jako výborný recitátor poezie, předčitatel krásné literatury i příležitostný rozhlasový hlasatel. Z celé řady divadelních rolí jeho nejmilejší byla role Cyrana z Bergeracu nebo v roli vodníka v televizní inscenaci Jiráskovy Lucerny, kterou hrál i v Národním divadle. Ztvárnil několik postav české historie, v husitské trilogii režiséra Otakara Vávry, kde ztvárnil hlavní postavy Jana Husa i Jana Žižky z Trocnova, v Císařově pekaři - Pekařově císaři maršála Russworma či Mikuláše Dačického z Heslova v Cechu panen Kutnohorských, toho ztvárnil jak ve filmovém, tak divadelním zpracování.

Mládí

Narodil se předčasně, po sedmi měsících těhotenství; jako zajímavost některé prameny uvádějí, že prý jej matka „dopékala“ v troubě (namísto inkubátoru), aby vůbec přežil. Jeho tatínek byl po svém otci hudbymilovný a široce kulturně založený člověk. +more Mladý Zdeněk absolvoval v Rakovníku hospodářskou školu, nastoupil do práce v lihovaru u otce a četl (z otcovy knihovny zejména dramata). Těsně před vypuknutím první světové války utekl k divadlu, kde zpočátku hrál v různých kočovných společnostech, nicméně již v roce 1915 dobrovolně narukoval do Rakousko-uherské armády.

V legiích

Na východní frontě upadl do ruského zajetí, kde v zajateckém táboře řídil táborové divadlo, nakonec přešel k československým legiím v Rusku, kde působil jako herec, režisér a scenárista Divadla Československé armády na Rusi. S legiemi se pak dlouhou cestou přes Vladivostok (tzv. +more legionářská nebo sibiřská anabáze) dostal v roce 1920 zpět domů do nedávno vzniklého Československa.

Important

Cech panen kutnohorských

1936

Meziválečné období

Po válce krátce působil v divadle v Kladně, odkud pak přešel v roce 1921 do pražského Divadla na Vinohradech, od roku 1934 působil coby člen činohry Národního divadla v Praze. V té době působil také jako divadelní autor, režisér a scenárista, přičemž psal a inscenoval zejména hry s legionářskou tematikou. +more Je například autorem dramatu Nezbedný bakalář a spoluautorem scénáře ke stejnojmennému filmu, kde si zahrál hlavní postavu bakaláře Jana.

V roce 1937 a 1938 hrál jedny z hlavních rolí ve dvou filmech, které měly podporovat český národ. Prvním byla Čapkova Bílá nemoc, která byla silně protiválečná a protitotalitní, zde ztvárnil hlavní zápornou postavu, maršála Kriegera (česky válečník). +more Druhým byl Cech panen Kutnohorských, kde ztvárnil hlavního hrdinu Mikuláše Dačického z Heslova, který kritizoval a odsuzoval německou "roztahovačnost" v Čechách a že Češi si své záležitosti dokáží spravovat sami. .

Po druhé světové válce

Po válce, 28. června 1945, začala disciplinární komise prověřovat Zdeňka Štěpánka kvůli jeho činnosti za protektorátu. +more Byl obviněn z toho, že: # 18. června 1942 četl na manifestační schůzi Národní rady české rezoluci, v níž byl schválen nacistický okupační režim a tupen prezident Edvard Beneš. # 10. března 1943 promluvil v Rudolfinu na večírku pořádaném K. H. Frankem, kde Frankovi poděkoval za přijetí. # Při návštěvě Josepha Goebbelse v Praze ho uvítal ve filmových ateliérech na Barrandově. # Stýkal se s představiteli okupačního režimu. # Účinkoval na dobročinných představeních ve prospěch Německého červeného kříže. # Po premiéře Gygova prstenu obdržel od K. H. Franka koš s květinami a alkoholem.

Disciplinární komise vyloučila Zdeňka Štěpánka z jakéhokoliv vystupování na všech koncertních a divadelních scénách Československé republiky a předala ho lidovému soudu. Zdeněk Štěpánek měl během války mezi veřejností mimořádnou autoritu a právě toho se snažili nacisté využít. +more Většiny údajných „zločinů“ se tak dopustil pod silným tlakem ze strany okupační moci. V poválečné atmosféře bylo jeho úsilí o obhajobu marné. Na rozdíl od dalších umělců se mu podařilo dosáhnout očištění již po dvou letech. Následně se zapojil on i jeho děti do budovatelské kinematografie komunistického režimu.

Dlouhou dobu také působil v hnutí svobodných zednářů.

Zemřel na infarkt 21. června 1968, přesně dva měsíce před okupací Československa, v malostranském hostinci U Tří pštrosů, kam zašel po představení v Redutě, kde vystupoval s přednesem veršů ze Starého zákona.

Děti

Z prvního manželství s Elenou Hálkovou (vnučkou českého básníka Vítězslava Hálka) pochází jeho první dcera česká herečka Jana Štěpánková, z druhého manželství se Soňou Grossovou jsou pak dva synové, oba čeští herci - Martin Štěpánek a Petr Štěpánek a jeho druhá dcera Kristina, provdaná Taberyová, která je divadelní režisérkou a současnou pracovnicí České televize.

Ocenění

1926, 1936, 1951 Státní cena * 1953 titul národní umělec * 1958 Řád práce Řád práce * 1963 +moregif_|60px'>Řád republiky Řád republiky.

Divadelní režie, výběr

Divadelní role, výběr, Vinohradské divadlo

Filmografie, výběr

Televize

Citáty

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Bohumil Bezouška: Tajnosti zákulisí, Panton, Praha, 1977, str. 119-121 * Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. +more 92, 118, 124, 128, 132-3, 145-6, 155, 167, 176, 188, 224, 231, 233, 249, 303 * František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 35, 61, 64, 73, 85, 87, 92, 95, 97, 99, 105, 112, 115, 117, 123, 132, 135, 144, 148, 155, 163, 179, 190-1, 194, 213, 222, 251, 277-8, 292, 297, 318-9, 321, 323, 327, 330, 331, 333 * František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 79, 197, 210, 252, 259, 287-8, 322, 328-9, 332, 334, * František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 101, 215, 217-9, 221-4, 227-9, 233-4, 236, 248, 252, 258, 261-2, 270, 274-5, 287, 289, 291, 299, 300 * František Černý: Pozdravy za divadelní rampu, Divadelní ústav, Praha, 1970, str. 13, 21-40, 99, 106-7, 130, 141-3, 191, 210 * František Černý: Theater - Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 175, 349, 382, 407 * Jindřich Černý: Jiřina Štěpničková, Brána, Praha, 1999, str. 68-9, * Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce - Divadlo a společnost 1945 - 1955, Academia, Praha, 2007, str. 25, 71-2, 82, 85, 113-4, 155, 159, 161, 179, 206, 211, 247-8, 283-4, 306, 341, 381-2, 402, 415, 427, 454-6, 495, * Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. . S. 113, 324-326, 520. * Antonín Dolenský: Kulturní adresář ČSR, vyd. Českolipská knih- a kamenotiskárna, Česká Lípa, 1936, str. 554 * Vlasta Fabianová: Jsem to já. , Odeon, Praha, 1993, str. 100, 128, 141, 172, 220-2, 227, 235, 240-1, 258-9, 262, 430, 445, * Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. III. díl : S-Ž. 1. vyd. Praha : Libri, 2008. 907 s. . S. 400-405. * František Götz: Národní umělec Zdeněk Štěpánek, SNKLU, Praha, 1962 * Joža Götzová: Profily českých herců, vyd. S. V. U. Mánes, Praha, nedat. (okolo 1931), str. 67, 122-6 * Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 40, 76-7, 79, 87, 96, 102-7, 110-112, 114, 219, 244, 270, 292, 299, 310, 313, 330, 333, 347, 433, 447, * Lukáš Kašpar: Český hraný film a filmaři za protektorátu. Propaganda, kolaborace, rezistence, Libri, Praha, 2007, * Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 75, 94, 117-8, 162-4, 170 * Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV. , Academia, Praha, 1983, str. 18, 54, 58-9, 63, 74-5, 108, 111-2, 116, 122, 139, 140, 145, 254-5, 258-9, 339, 342, 352, 357-8, 461-6, 469, 499, 502, 504, 590, 597, 603, 608-610, 619, 624-5, 628, 642-3, 645, 652, 657-8, 664 * Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 502-4 * František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 190, 202, 204, 213, 231, 236-7, 239, 240, 242-4, 246-250, 252, 285, 300, 316, 334-6, 348 * David Laňka: Zdeněk Štěpánek - Něžný bouřlivák, Petrklíč, 2007, * David Laňka: Zdeněk, Jana, Martin a Petr v divadle, filmu, v životě. Řitka : Čas, 2011. 268 s. . * Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, 2006, str. 124, 206, 209-214, * V. Müller a kol. : Padesát let Městských divadel pražských 1907-1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 180, 130-164 * * Ladislav Pešek: Tvář bez masky, Odeon, Praha, 1977, str. 38, 124, 133, 149, 201, 257 * PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str. , vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, str. 85 * Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, vyd. Divadelní ústav, Praha, 1975, str. 203 * Redakce umělecké správy divadla: Čtvrtstoletí Městského divadla na Král. Vinohradech, jubilejní sborník, vyd. Městské divadlo na Král. Vinohradech, Praha, 1932, str. 19, 56, 59-60, 118 * Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907-2007 - Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 25-6, 31, 33, 35-40, 42-3, 45, 48-9, 51, 75, 105, 168, 170-5, 194, * * Ladislav Tunys: Hodně si pamatuju. Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 58-60, 93, 105, * Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 74, 76, 82-3, 86, 88, 90, 92, 94, 101, 103-6, 118, 135, 228, * Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 157, 159, 160, 210, 240, 280, 383 * Marie Valtrová - Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle. , Primus, Praha, 1993, str. 11, 18, 27, 50, 180, 181, 195, 217, * Jiří Žák a kol. : Divadlo na Vinohradech 1907-2007 - Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 116, 121, 145, 151-3, 172, 182, 185-6, 199, * * * ŠTĚPÁNEK, Zdeněk. Vzpomínky. Praha: SNDK, 1966.

Externí odkazy

[url=http://vufind. lib. +morecas. cz/Search/Results. lookfor=Zden%C4%9Bk+%C5%A0t%C4%9Bp%C3%A1nek&type=AllFields&submit=Hledat]Zdeněk Štěpánek v souborném archivu Akademie věd ČR[/url] * (s bohatou fotodokumentací) * * * * * [url=http://dabingforum. cz/viewtopic. php. f=34&t=5038]Zdeněk Štěpánek na Dabingforum. cz[/url] * [url=http://www. fiftyfifty. cz/spolecensky-magazin/2650019/Monumentalni-herec-s-tragickym-nervem. php]Monumentální herec s tragickým nervem[/url] * [url=http://www. rozhlas. cz/historie/vyroci/_zprava/9970]Stránky Českého rozhlasu[/url] * [url=http://www. ceskatelevize. cz/ivysilani/406235100211012-pribehy-slavnych/]Zdeněk Štěpánek v cyklu České televize Příběhy slavných[/url].