Svatosávský sjezd

Svatosávský sjezd (srbsky Светосавски конгрес/Svetosavski kongres, známý též jako Sjezd (kongres) ve vesnici Ba - Конгрес у селу Ба/Kongres u selu Ba) bylo zasedání příslušníků četnického hnutí (JVuO), které se konalo v 25. - 28. ledna 1944 v budově základní školy vesnice Ba v západním Srbsku. Bylo odpovědí na partyzány svolané 2. zasedání Antifašistické rady národního osvobození Jugoslávie (AVNOJ).

Jugoslávští partyzáni dokázali přesvědčit západní velmoci (kromě Sovětského svazu, jehož podporu měli již od začátku konfliktu, především Velkou Británii), že představují jedinou odbojovou sílu, schopnou úspěšně čelit německé, italské, maďarské a bulharské okupaci. Příslušníci royalistického hnutí odporu, známí jako četnici, dospěli k závěru, že tuto podporu ztrácejí a hledali proto odpověď na události z konce listopadu 1943.

V polovině ledna 1944. se proto shromáždilo na 300 lidí, kteří byli zapojeni do četnických struktur, v západním Srbsku, nedaleko vesnice Ba. +more Jednání byla přítomna celá četnická elita, včetně např. Dragiši Vasiće, Dragoljuba Mihajloviće, či Stevana Moljeviće. Přicestovali i zástupci z Chorvatska, jeden delegát za Slovinsko a přítomen byl rovněž i jeden bosenský muslim.

Přestože mnohé závěry jednání byly velmi podobné těm, které již před několika měsíci zazněly v bosenském městě Jajce, vyjádřili představitelé četniků rozhodné opovržení nad komunisty. V předslovu závěrů z konference se delegáti o AVNOJi vyjádřili jako o díle ustašovsko-bolševické menšiny. +more Naopak prohlásili, že jsou jedinými představiteli jugoslávského obyvatelstva a vyjádřili naprostou loajalitu exilové jugoslávské vládě v londýně a králi Petru II. Z hlediska společensko-politických otázek však poprvé četnici připustili budoucí federativní uspořádání země. To počítalo s vytvořením tří jednotek: srbské, chorvatské a slovinské. Na rozdíl od partyzánů však na sjezdu v Ba nebyla uznána ani černohorská ani makedonská národnost. Naopak, srbské země měly být dle četnických ideologů rozšířeny na úkor především Chorvatska. Rozdělení země podle dohody Cvetković-Maček bylo uznáno jako neplatné.

Z hlediska úpravy hranic požadovali zástupci sjezdu územní rozšíření Jugoslávie o ty oblasti, které se nepodařilo získat při mírových rozhovorech na konci první světové války. Mezi ně patřily např. +more města Skadar, Kjustendil, Temešvár, Pécs, ale také i např. poloostrov Istrie (který po válce Jugoslávie skutečně získala).

Závěrečným textem konference byla tzv. Bašská rezoluce (srbsky Башка резолуција/Baška rezolucija), ve které byly tyto závěry shrnuty.

Literatura

Jozo Tomasevich: Četnici u drugom svjetskom ratu 1941-1945

Kategorie:Dějiny Jugoslávie během druhé světové války Kategorie:Události roku 1944