Cesko.wiki Svobodné přístavní pásmo v Hamburku a Štětíně
Author
Albert FloresSvobodné přístavní pásmo v Hamburku a Štětíně je článek z české Wikipedie, který popisuje historii a fungování svobodných přístavních pásem v německém Hamburku a polském Štětíně. Svobodná přístavní pásma jsou území v přístavních městech, která mají zvláštní status a jsou osvobozena od většiny místních zákonů. Zahrnují především přístavy, skladovací prostory a přidružené infrastruktury. Článek se zabývá historickým vývojem těchto svobodných pásem, který souvisí s městskou autonomií a přístavním obchodem. Popisuje také aktuální situaci a fungování pásem v současnosti. V Hamburku se jedná o Svobodný a hanzeátský městský okres Hamburg, který je nezávislým státem v rámci spolkové republiky Německo. V Štětíně je svobodné přístavní pásmo součástí Přístavního úřadu Štětín a zahrnuje několik přístavů a logistických center. Další část článku se věnuje ekonomickému významu těchto svobodných pásem, které představují důležitá centra námořního obchodu, přepravy a logistiky. Jsou zde umístěny velké námořní terminály, které zajišťují překládku zboží a jeho distribuci dál do vnitrozemí. Svobodná přístavní pásma v Hamburku a Štětíně mají vliv na regionální ekonomiku, zaměstnanost a obchodní vztahy mezi zeměmi. V závěru článku jsou také uvedeny důležité informace o legislativě a správě těchto svobodných pásem, které jsou specifické a odlišné od ostatních částí měst. Existuje zde například zvláštní správní rad, které odpovídají za chod a rozvoj přístavních oblastí. Celkově je článek Svobodné přístavní pásmo v Hamburku a Štětíně důkladnou a komplexní informací o tématu a poskytuje čtenáři ucelený přehled o historii, fungování a významu těchto svobodných přístavních pásem v obou městech.
mapa Moldauhafenu, části ostrova Kleiner Grasbrook Dva nákladní čluny kotví v Moldauhafenu (2013) přístav Peutehafen, Hamburg-Veddel Svobodné přístavní pásmo v Hamburku a Štětíně je námořní přístav ve správě Česka (do roku 1993 Československa). Pronájem území je Versailleskou smlouvou určen od roku 1929 na 99 let. Český přístav v německém Hamburku se nachází v městské části Veddel a skládá se ze tří částí. V meziválečném období Československo provozovalo také část přístavu v německém Štětíně. Po válce Štětín připadl Polsku, které v letech 1949-1956 Československu pronajímalo nábřeží ve východní části poloostrova Ewa.
Historie
Přístavy vznikly na základě podepsání Versailleské smlouvy 28. června 1919 podle článků 363 a 364.
Dále byla v roce 1919 podepsána Saintgermainská smlouva a v roce 1921 Barcelonská úmluva (Úmluva a statut o svobodě tranzitu), kterou Československo ratifikovalo v říjnu 1923. Podepsáním těchto smluv zajišťovalo nově vzniklým státům, které neměly přístup k moři, možnost provozovat námořní plavbu stejně jako státy, které přístup k moři mají.
Hamburk
Smlouva o pronájmu mezi Československem a Hamburkem byla podepsána 2. listopadu 1929 a pozemky (území) byly pronajaty na 99 let. +more Nájemní smlouva byla postupně upravena čtyřmi dodatkovými protokoly z 2. března 1931, 13. května 1955, 20. srpna 1987 a 9. srpna 1996. Dne 22. listopadu 1929 uzavřena mezi Československem a Hamburkem kupní smlouva na území mezi přístavem Peute a kanálem Peuter o výměře 13 574,2 m², tj. přístav Peutehafen.
Od roku 1992 měla pozemky v pronájmu Československá plavba labská, ale od roku 2001 kdy firma zkrachovala, začal přístav upadat. Od října 2001 do dubna 2008 spravovalo české přístavy v Hamburku Ředitelství vodních cest ČR a jejich správa mu byla ministerstvem dopravy vrácena v dubnu 2014. +more V roce 2015 navrhlo ministerstvo dopravy rekonstrukci českého přístavu za částku 100-150 milionů korun, na které by spolupracovalo s firmou Eko Logistics. Česko podle listu Die Welt platí za nájem 100 tisíc eur (více než 2,7 milionu korun) ročně.
V rámci kandidatury Hamburku na pořádání letních olympijských her v roce 2024 představilo město plány, podle kterých chce na části ostrova Kleiner Grasbrook postavit sportoviště a okolí propojit mosty. Takový krok by mohl provoz přístavu výrazně omezit, nebo dokonce znemožnit. +more Proto české úřady jednaly o projektu her, případně o výměně pozemků s městem. Hamburk však svoji kandidaturu na pořádání LOH 2024 v roce 2015 stáhl.
České přístavy v Hamburku nejsou českým exteritoriálním územím.
Areál přístavů v Hamburku je tvořen molem s přilehlým prostorem, administrativními a skladovými budovami.
| Město | Název | Místo | Rozloha (r. 1929) | Rozloha (r. +more 2015) | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Hamburk | Sálský přístav (Saalehafen) | ostrov Kleiner Grasbrook nábřeží Hallesches Ufer a Dresdener Ufer | 28 540 m² | 21 000 m² | pozemek pronajat |
| Hamburk | Vltavský přístav (Moldauhafen) | ostrov Kleiner Grasbrook nábřeží Hallesches Ufer a Dresdener Ufer | 28 540 m² | 3 000 m² | pozemek pronajat |
| Hamburk | Peutský přístav (Peutehafen) | 13 574,2 m² | 8 000 m² | pozemek zakoupen |
Štětín
Stejně jako v případě Hamburku také ve Štětíně na základě Versailleské smlouvy mohlo Československo pronajmout část nábřeží přístavu na 99 let a vytvořit tam bezcelní zónu. První kroky k získání části přístavu ve Štětíně Československo udělalo v roce 1923. +more Německo na počátku tvrdilo, že postačí když Československu poskytne kousek břehu bez přístavní infrastruktury, ale českoslovenští představitelé trvali na tom, že mají nárok na pronájem už existujícího nábřeží s infrastrukturou. Spory se protáhly až do roku 1930 kdy došlo k likvidaci štětínské loděnice Vulcan, a vedení města se začalo potýkat s velkou nezaměstnaností. Štětín začal československé straně nabízet prostor loděnice, ale Československo neprojevilo zájem z důvodu lepších podmínek v Hamburku. Přes počáteční spory týkající se interpretace Versailleské smlouvy nakonec Československo získalo kousek štětínského přístavu. Pronajatá část přístavu byla využívána hlavně pro zásobování československých průmyslových podniků na Ostravsku a to zejména švédskou železnou rudou. Zboží vyložené na československém nábřeží se nakládalo na československé říční lodě, které ho Odrou převážely do říčního přístavu Kozlí (tehdy německé Cosel) a dále železnicí na Ostravsko. Československé říční lodě kurzovaly také na lince Štětín-Hamburk po řekách Odra a Labe propojených kanály (od roku 1924 říční československou dopravu v Německu provozovala společnost ČSPSO). Během událostí kolem Mnichovské dohody a německého obsazení Čech a Moravy bylo československé nábřeží ve Štětíně převzato Německem a československá plavba po Odře zrušena.
Po válce Štětín připadl Polsku. Vztahy mezi Polskem a Československem byly v té době značně napjaté (Československo-polské pohraniční spory). +more Právní základ pro znovuzískání pronájmu části přístavu ve Štětíně zanikl, protože Versailleská smlouva byla vázána na Německo a to již Štětín nevlastnilo. Po podepsání smlouvy o vzájemné spolupráci v roce 1947 se situace trochu uklidnila což umožnilo navázat spolupráci, ale mezi polskou a československou stranou jednání o možnosti využívání přístavu ve Štětíně Československem probíhala již v červenci 1946. V srpnu 1948 bylo dohodnuto, že cena nájmu bude 1 000 000 polských zlotých ročně. Dne 15. července 1949 mezi Polskem a Československem byla v Praze podepsána nová dohoda (původní byla podepsána 4. července 1947) o pronájmu části přístavu ve Štětíně Československem. Jednalo se o 30000 m2 (0,03 km2) ve východní části poloostrova Ewa. Smlouva o pronájmu byla podepsána na 80 let s možností vypovědění po pěti letech. Československo provozovalo ve Štětíně 400 m dlouhé nábřeží.
Ovšem již v roce 1955 Československo odstoupilo od smlouvy a pronajaté území vrátilo pod polskou správu, což bylo stvrzeno smlouvou podepsanou 13. ledna 1956. +more Československu se nevyplácelo udržovat ve Štětíně vlastní zázemí, ekonomicky výhodnější bylo využívat polských přístavních služeb. Přítomnost československého loďstva ve Štětíně a využívání také ostatních polských přístavu upravovala smlouva z 12. listopadu 1957, na základě které v Polsku československé lodě fungovaly do roku 1998 (od 1993 české a slovenské), kdy byly všechny prodány.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=https://www. rvccr. +morecz/pristavy-a-sluzby/pristavni-uzemi-cr-v-hamburku]Přístavní území ČR ve Svobodném a hansovním městě Hamburk[/url] * * * * [url=http://sedina. pl/wordpress/index. php/2005/07/07/o-drodze-do-utworzenia-rejonu-czechosowackiego-w-porcie-szczeciskim-cz-i/]O drodze do utworzenia rejonu czechosłowackiego w porcie szczecińskim, cz. I[/url] * [url=http://sedina. pl/wordpress/index. php/2005/07/09/o-drodze-do-utworzenia-rejonu-czechosowackiego-w-porcie-szczeciskim-cz-ii/]O drodze do utworzenia rejonu czechosłowackiego w porcie szczecińskim, cz. II[/url].
Kategorie:Česko-německé vztahy Kategorie:Přístavy v Německu Kategorie:Přístavy Severního moře Kategorie:Ekonomika Hamburku Kategorie:Česko-polské vztahy Kategorie:Přístavy v Polsku Kategorie:Přístavy Baltského moře Kategorie:Doprava ve Štětíně Kategorie:Vodní doprava v Československu Kategorie:Vodní doprava v Česku Kategorie:Doprava v Hamburku