Svícen (opera)

Svícen (ve slovenském originále , původně , op. 15) je komorní komická opera o jednom dějství a čtyřech výstupech slovenského skladatele Igora Dibáka. Libreto si napsal skladatel podle povídky Antona Pavloviče Čechova Umělecké dílo. Premiéru měla 12. června 1977 ve Slovenském národním divadle v Bratislavě.

Vznik, charakteristika a historie díla

Krátkou komickou operu na námět Čechovovy povídky napsal slovenský Dibák původně na objednávku bratislavského studia Československé televize a koncipoval ji jako vhodnou pro televizní nebo rozhlasové médium, nakonec však byla poprvé uvedena na tradiční divadelní scéně. Jedná se o komorní dílo jak obsazením orchestru - který obsahuje jen dechové kvinteto, klavír a smyčce - tak počtem účinkujících. +more Čtyři hlavní mužské role byly napsány tak, aby vždy dvě mohly být hrány týmž zpěvákem, což posiluje antiiluzivnost děje; toto řešení přijala i premiérová inscenace. Vedle toho jsou zde epizodní ženská a mluvená role.

Libreto zachovalo ducha Čechovovy předlohy včetně jmen postav a četných rusismů ve slovníku. Rovněž hudba má navozovat dobovou atmosféru a má podobu parodické adaptace až deformace užitkových salónních žánrů - pochodů pro rázné nebo naopak vážné momenty, valčíku pro momenty lyrické nebo rozmarné. +more Ke karikaturní charakterizaci postav přispívají i jiné prostředky, například velké intervalové skoky v partech většin postav nebo koloratura v závěrečném monologu mládence Saši. Hudební materiál opery je založen na rozvíjení deseti motivů, v naprosté většině homofonním, což usnadňuje srozumitelnost zpívaného textu. Opera má rychlý dramatický spád. Stylově vychází hudba Svícnu z neoklasicismu, zejména z tvorby Igora Stravinského, jehož Mavra byla pro Dibáka vzorem. I přes důraz na zachycení dobového rázu ruského předrevolučního období tato groteska zachycuje atmosféru normalizace - pokrytectví a vnějškovou prudérii, podplácení a vzájemné úsluhy, jakož i povrchní a neupřímný vztah k umění.

+more_Чехов. jpg|náhled'>A. P. Čechov, portrét od jeho bratra Nikolaje Roku 1979 natočil tuto operu jako televizní inscenaci pro Československou televizi Bratislava režisér Miroslav Fischer.

Novou divadelní inscenaci nastudovala roku 1989 Komorní opera Slovenské filharmonie v Bratislavě.

Osoby a první obsazení

Děj opery

Svícen s erotickým motivem (Jean-Eugène Durand) (1. +more scéna) Doktor Košeľkov vyléčil Sašu, jediného syna nezámožné vetešnice, z nebezpečné nemoci. Jako výraz vděčnosti mu mladík donesl dar: je to zvlášť ošklivý starožitný svícen s postavami v lascivních pózách. Lékař se snaží dar odmítnout s poukazem na to, že to není vhodný předmět do jeho domácnosti, kde je jeho manželka a děti. Jenže Saša nadšeně vysvětluje, že je to přece umělecké dílo, nad kterým by se pohoršovali jen zcela nekulturní lidé, a vnucuje svícen doktorovi tak urputně, že jej nakonec musí přijmout. Po Sašově odchodu přemýšlí, jak by se svícnu zbavil - vyhodit by ho byla škoda, ale komu ho darovat.

(2. scéna) Doktor Košeľkov přináší svícen svému známému, advokátu Uchovovi, jako pozornost za prokázanou přátelskou úsluhu v jisté právní věci. +more Vychvaluje mu tuto starožitnost, a protože advokát Uchov je starý mládenec, pikantní výzdoba svícnu nebude vadit. Pak lékař kvapí pryč a zanechává protestujícího advokáta se svícnem. Uchov však také nemá pro svícen použití: co kdyby ho vidělo služebnictvo, a co by si pomysleli klienti. Rozhoduje se ho darovat herci Šaškovovi, který má dnes benefici a jako umělec jistě umělecké dílo nejlépe ocení.

(3. scéna) Šaškov přijímá svícen od Uchova s potěšením i pobavením, ale ukáže se, že ani on si jej nemůže nechat. +more Po představení se k němu dobývá jedna z hercových četných ctitelek a Šaškov si uvědomuje, že by mu erotický svícen mohl u dam uškodit. A protože má vždy nouzi o peníze, rozhoduje se ho raději prodat. Maskér mu poradí jednu vetešnici, o které je známo, že vykupuje bronzové předměty.

(4. scéna) U doktora Košeľkova se objevuje znovu Saša a nese mu nový dárek. +more Jeho matce se totiž podařilo najít pro lékaře druhý vzácný svícen přesně do páru s tím, který od nich už dostal. Doktorovi se tváří v tvář nadšenému jinochovi nedostává slov….

Instrumentace

Flétna, hoboj, klarinet, fagot; lesní roh; klavír; smyčcové nástroje (housle, violy, violoncella, kontrabasy).

Diskografie

1987 (LP 1988 Opus 9116 01872). Zpívají (Saša) Vojtech Kocián, (Košeľkov) Jozef Špaček, (Uchov) Peter Oswald, (Šaškin) Štefan Hudec, (dáma) Anna Czaková. +more Symfonický orchester Československého rozhlasu řídí Ondrej Lenárd.

Reference

Kategorie:Opery Igora Dibáka Kategorie:Opery ve slovenštině Kategorie:Opery z roku 1977 Kategorie:Opery poprvé uvedené v Bratislavě