Süe Süan
Author
Albert FloresSüe Süan, čínský fotograf a výtvarník, se narodil v červenci 1969 v provinčním městě Čifeng v provincii Chej-lung-ťiang v severovýchodní Číně. Jeho umělecký styl se pohybuje mezi různými žánry, včetně fotografie, videa, instalací, performance a kresby. Süe Süan často pracuje s motivy přírody, krajinou a lidským tělem, které kombinuje s minimalistickými a abstraktními prvky. Jeho práce se často zabývají otázkami identity, osobního prožitku a lidského vztahu k přírodě. V roce 1996 absolvoval vídeňskou Akademii výtvarných umění, kde začal rozvíjet své umělecké dovednosti a objevovat osobní stylem vyjadřování. Od té doby se stal uznávaným umělcem jak v Číně, tak v zahraničí. Süe Süan získal mnoho ocenění a jeho práce byla vystavena na mnoha významných výstavách a festivalech po celém světě. Je také autorem několika knih a publikací, které se zaměřují na jeho uměleckou tvorbu a myšlenky. Süe Süan je jednou z hlavních postav současné čínské umělecké scény a jeho práce je často interpretována jako komentář k současnému stavu čínské společnosti a jejímu vztahu k přírodě a tradici. Jeho jedinečný umělecký přístup a estetika ho řadí mezi nejvýraznější umělce své generace.
Süe Süan (1389-1464), byl neokonfuciánský filozof a politik čínské říše Ming.
Jména
Süe Süan používal zdvořilostní jméno Te-wen a pseudonym Ťing-süan . Bylo mu uděleno posmrtné jméno Wen-čching (.
Život
Süe Süan se narodil roku 1389, pocházel z okresu Che-ťin (dnes v městské prefektuře Jün-čcheng) v provincii Šan-si. Úspěšně prošel úřednickými zkouškami, palácové zkoušky absolvoval a hodnost ťin-š’ získal roku 1421, poté nastoupil kariéru ve státní správě. +more Koncem 30. let sestavil studijní pravidla pro akademii Jeskyně bílého jelena, kde vyučoval.
Ve vládě vystoupal až na pozici náměstka na ministerstvu obřadů a akademika v akademii Chan-lin (Chan-lin süe-š’). Po odchodu z úřadů roku 1457 se věnoval výuce. +more Byl stoupencem učení Ču Siho, které posunul k postojům zastávaným později Wang Jang-mingem. Prosazoval návrat k přirozenosti (fu-sing). Ve snaze o překonání určité duality Ču Siho myšlení nově formuloval vztah mezi principem (li) a energií (čchi), přičemž odmítal prvotnost jednoho i druhého. K jeho žákům patřili především Jen Jü-si ( 1426-1476), Čang Ting ( 1431-1495), Čang Ťie ( 15. století) a Tuan Ťien ( 1419-1487). Se svými žáky a stoupenci tvořil chetungskou školu neokonfucianismu.
Jako oficiální výraz uznání obdržel posmrtné jméno Wen-čching.