Těžní věž

dolu Michal (Ostrava-Michálkovice) Těžní věž, těžební věž nebo těžná stolice je nadzemní součást hlubinného dolu, sloužící k vytahování a spouštění dopravních nádob zavěšených na lanech s těženou horninou, nerostem, materiálem nebo horníky z povrchu do dolu a opačným směrem. Nepřehlédnutelná část hlubinných dolů se tak stala jedním ze symbolů hornictví a na řadě míst v ČR i ve světě je chráněna jako technická památka, i když těžba už byla zastavena.

Popis

Jde o ocelovou příhradovou nebo vzácněji zděnou či železobetonovou konstrukci postavenou nad osou těžní jámy a strojovnu s těžním strojem, který pohání těžní lano. Pokud je strojovna umístěna mimo těžní věž v jiné budově (tzv. +more externí strojovna), slouží věž pro vedení ocelových těžních lan přes lanovnice, velká kola, umístěná na vrcholu věže. V tomto případě musí být ocelová konstrukce věže zesílena protilehlými, šikmými nosníky a zabetonovanými opěrami, které zachycují boční složku tahu lan. Strojovna může být umístěna přímo nad těžní jámou v železobetonové věži.

Typy těžních věží

Walsum

Ocelová věž bez šikmých vzpěr. Stále stojící věž dolu Barbora byla jedinou věží tohoto typu v ČR. +more Získala památkovou ochranu. Jméno získal tento typ konstrukce po dole Walsum v Duisburgu.

Soubor:Karviná, důl Barbora (3). JPG|náhled|Těžní věž dolu Barbora Soubor:Zeche Walsum-headgears. +morejpg|vlevo|náhled|Těžní věže dolu v Duisburgu-Walsemu Soubor:Dul Barbora Karvina M262. JPG|střed|náhled|Těžní věž dolu Barbora.

Kladivové věže

Název získal tento typ věže díky svému tvaru.

Soubor:Dul jeremenko ostrava vitkovice - 11. 11. +more2010. jpg|vlevo|náhled|Těžní věž dolu Jeremenko Soubor:Důl Měděnec 2012-06-10. jpg|náhled|Těžní věž dolu Měděnec Soubor:Důl ČSA. jpg|alt=|střed|náhled|Těžní věže dolu ČSA zleva: betonová se skipem, kladivová, ocelová vzpěradlová.

Malakov (Malakoff)

Název vznikl podle obranné věže na kopci Malachov (Malakov) v Sevastopolu

Soubor:Zeche Hardenberg Malakowturm Kopie. jpg|náhled|Těžní věž dolu princ Hardenberg v Dortmundu (Německo) Soubor:Fresnes-sur-Escaut - Fosse Sarteau, chevalement du puits n° 1 (B). +moreJPG|vlevo|náhled|Těžní věž dolu Sarteau ve Fresnes-sur-Escaut (Francie) Soubor:2010-07 - Puits Hottinguer - 01. jpg|střed|náhled|Těžní věž dolu Hottinguer v Épinacu (Francie).

Havárie těžních věží v Česku

Dne 21. března 1871 se propadla těžní věž do kráteru, který vznikl propadem horniny do jámového tubusu dolu Michal. +more Profil tubusu byl rozšiřován ode dna směrem k ohlubni. Hornina kolem vrchní části tubusu byla zvodnělá a po odstranění původní vyzdívky se sesula do jámy spolu s těžní věží a strojovnou. * Dne 13. dubna 1924 ve 14:10 hodin vyrazil sloup ohně a kouře ze vtažné jámy Gabriela č. 2 (49. 832172493, 18. 494981602). Došlo k výbuchu uhelného prachu, který byl vyvolán výbuchem z předcházejícího dne (12. dubna 1924) při němž zemřelo 15 horníků. Síla výbuchu rozmetala těžní věž. Věž byla obnovena v původním vzhledu. * Dne 24. května 1961 v 15:28 hodin došlo při nepovoleném svařování ke vznícení směsi mazacího tuku a uhelného prachu v narážecím prostoru vtažné jámy dolu Petr Cingr. Oheň se rozšířil na těžní budovu a těžní věž. Exhalace vzniklé hořením byly nasávány do dolu a ohrožovaly životy horníků. Rychlou změnou směru větru (jáma se stala výdušnou) bylo zabráněno tragédii, ale vznikly hmotné škody. Byla poškozena konstrukce těžní věže včetně lanovnic a lan. * Dne 20. srpna 1979 se propadlo ústí těžní jámy č. 2 dolu Hedvika (49. 82568157, 18. 366596601) včetně jámové budovy a těžní věže do hlubin vzniklého kráteru. Příčinou byla riziková těžba zbytkových uhelných zásob v ochranném pilíři jámy, která byla prováděna ze sousedního dolu Pokrok. Při havárii nebyl nikdo zraněn. * Dne 28. července 1998 ve 4:08 hodin došlo k havárii na jámě Do-IV (49°51'43. 39",18. 461410046) dolu Doubrava. Došlo k prolomení jámového ostění v hloubce cca 86-90 m pod ohlubní. Okolí jámového stvolu bylo poškozeno dlouhodobým mechanickým vyplavováním jemných horninových frakcí (sufózí). Destrukce jámové výztuže se šířila a sesouvající horniny vytvořily na povrchu za výrazného hluku kráter. Hornina propadala jámou na dno do hloubky 1 176 metrů. Tím vznikla tlaková vlna, která se šířila do překopů a chodeb. Vzhledem k tomu, že jáma Do IV byla větérka, tedy jáma určená primárně k větrání, byli v dosahu tlakové vlny jen dva horníci. Ti byli sražení, ale naštěstí vyvázli jen s lehkými zraněními. Po dvou hodinách se začala naklánět těžní věž, až se úplně položila. S rozšiřujícím se kráterem se těžní věž opět napřímila a zajela pod zem. Těžní věž se zastavila v hloubce cca 80 metrů a vytvořila špunt, který dočasně zastavil další sesuv. Kráter byl zasypán cca 60 000 m³ hlušiny, ale pomalé sedání dále pokračovalo.

Galerie

Soubor:Hamm Versuchsbohrung. jpg|Provizorní věž při hloubení jámy Soubor:Darkov. +moreJPG|Věž s externí strojovnou. Důl Darkov. Soubor:Ševčínský důl (těžní věž). jpg|Těžní věž příbramského Ševčinského dolu Soubor:Brandysek_KL_CZ_dul_Michael_0080. jpg|Těžní věž dolu Michael (Brandýsek, okres Kladno) Soubor:Oslavany, Padochovská, bývalý důl Kukla (09). jpg|Železobetonová těžní věž dolu Kukla v Oslavanech, první věž se strojovnou v hlavě věže v Rakousku-Uhersku. Soubor:Důl ČSM2-jih. jpg|Vlevo ocelová těžní věž a vpravo železobetonová skipová těžní věž se strojovnou v hlavě věže dolu ČSM-Jih ve Stonavě.

Odkazy

Reference

Literatura

Ottův slovník naučný nové doby, heslo Těžní věž. Sv. 12, str. 1101

Související články

Seznam těžních věží v Česku * Důl * Šachta * Těžba * Výtah

Externí odkazy

[url=https://web.archive.org/web/20080624175633/http://www.stream.cz/video/6/16635-odstrel-doubravske-tezni-veze]Odstřel Doubravské těžní věže na Stream.cz[/url]

Kategorie:Těžba Kategorie:Doly