Třída Nazario Sauro

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Třída Nazario Sauro je ulice v italském městě Řím. Nachází se v oblasti Ostia, v městské části Lido di Ostia. Tato dlouhá a široká třída je jednou z hlavních komunikačních cest v této oblasti a je pojmenována po italském námořníkovi Nazariu Sauru. Ulice je významným turistickým cílem, protože se nachází nedaleko pláže a lázeňského letoviska Lido di Ostia. Při procházce po této třídě mohou turisté obdivovat několik budov a památek, které jsou charakteristické pro italskou architekturu. Kromě toho je třída Nazario Sauro také spojením mnoha restaurací, obchodů a kaváren. Turisté si zde mohou vychutnat tradiční italskou kuchyni, nakupovat suvenýry a posedět v příjemných kavárnách. Tato ulice je také důležitým dopravním spojením v oblasti Ostia. Je zde řada autobusových zastávek, které umožňují snadnou přepravu po městě. Turisté a místní obyvatelé si tedy mohou bez problémů prohlédnout atrakce v této oblasti nebo se dostat do centra města Řím. Celkově lze třídu Nazario Sauro považovat za zajímavou a důležitou část Ostie. Nabízí turistům a obyvatelům vše, co potřebují - od krásných památek a architektury až po restaurace a obchody. Je ideálním místem pro procházky, nákupy a relaxaci u moře.

Třída Nazario Sauro byla třída diesel-elektrických ponorek italského námořnictva. Byla to druhá poválečná generace italských ponorek. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1980-2010. Všechny čtyři jednotky byly vyřazeny z aktivní služby. Prototypová jednotka Nazario Sauro byla zachována jako muzejní loď. Na třídu dále navázaly dvě vylepšené dvoukusové série, označené jako třídy Salvatore Pelosi a Primo Longobardo.

Stavba

První projektové práce na této třídě probíhaly už v 60. letech. +more Původní objednávka na dvojici ponorek z roku 1967 byla později zrušena kvůli nedostatku financí a technickým problémům. K projektu se italské námořnictvo vrátilo teprve roku 1972, kdy ponorky objednalo znovu. V roce 1976 pak byla objednávka rozšířena o druhý pár ponorek. Všechny ponorky postavila loděnice Cantieri Riuniti dell'Adriatico (CRDA). Stavba probíhala od roku 1974 a do služby jednotlivé ponorky vstupovaly v letech 1980 a 1982.

Jednotky třídy Nazario Sauro:

wikitable	Jméno	Založení kýlu	Spuštěna	Vstup do služby
Nazario Sauro (S518)	1974	9. října 1976	12. +more února 1980	Vyřazena 2002, muzejní loď
Carlo Fecia di Cossato (S519)	1975	16. listopadu 1977	15. listopadu 1979	Vyřazena 2005.
Leonardo da Vinci (S520)	1978	20. října 1979	23. října 1981	Vyřazena 2010.
Guglielmo Marconi (S521)	1979	20. září 1980	11. září 1982	Vyřazena 2003.

Konstrukce

Carlo Fecia di Cossato (S519) Guglielmo Marconi (S521)

Oproti předchozí třídě Enrico Toti měly tyto ponorky trojnásobný výtlak. Stále ale byl kladen velký důraz na jejich kompaktní rozměry a dobré manévrovací schopnosti. +more Měly jednotrupou koncepci. Trup měl moderní kapkovitý tvar s křížově uspořádanými ocasními plochami na zádi (přední hloubková kormidla byla na věži).

Ponorky byly vybaveny radarem BPS-704, sonary IPD-70/S, MD 100S, Velox M5, systémem elektronického boje BLD-727 Thetis a bojovým řídícím systémem SISU-1. Výzbroj tvořilo šest 533mm torpédometů, pro které bylo neseno 12 vodičem naváděných těžkých torpéd Whitehead A184 či 24 námořních min VS SM600. +more Pohonný systém tvořily tři dieselgenerátory GMT A210-16NM a jeden elektromotor Marelli. Lodní šroub byl jeden. Ponorky dosahovaly rychlosti 11 uzlů na hladině a 19,3 uzlu pod hladinou. Operační hloubka ponoru dosahovala díky použití vysokopevnostní oceli HY-80 celých 300 metrů.