Třebčín

Třebčín je vesnice v okrese Olomouc. Třebčín se nachází na západě Hané na úpatí Kosíře. Obcí protéká potok Deštná, pramenící na Kosíři v místě Studený Kout. Obec se nachází v nadmořské výšce mezi 225 - 240 m n. m. a úrodná půda jí předurčila zemědělský charakter. Třebčínem prochází železniční lokální trať mezi Olomoucí, Litovlí a Prostějovem. Ve vzdálenosti 6,3 km jižně leží město Prostějov, 7,8 km východně statutární město Olomouc.

Název

Název obce Třebčín pravděpodobně vznikl podle jména zakladatele jménem Třebsa nebo Třěbesa. V historických mapách a pramenech najdeme Třebčín pod několika názvy: Trepsin (1141), Trzebsin (1389), Trzepssin (1522), Trzeczin, Třzebczin (1692), Trzebssinio (1694), Trepschin (1758), Trzeptschein (1684, 1834), Třepčein (1864).

Pravěk

V Třebčíně je známo více než deset archeologických lokalit. * lokalita Na Skale, kde byly nalezeny mamutí kly, a nástroje z období drahanského paleolitika * úštěpy a sekerka z období eneolitu * pohřebiště únětické kultury * hroby kultury lužických popelnicových polí * různé artefakty a osobní předměty Keltů * v roce 2007 byl při hloubení kanalizace Třebčín-Lípy nalezen v obilné zásobnici kostrový hrob ženy s výraznými anatomickými deformacemi z doby Velké Moravy * různé zlomky keramiky a drobných předmětů ze středověku v centru obce

Historie

Třebčín a okolí na historické mapě ze třetí čtvrtiny 19. +more století První písemná zmínka je z roku 1141, kdy zde olomoucké biskupství vlastnilo jedno popluží. I jeho pečeť je zřejmě velmi starého původu, z konce 15. století. Je na ní ve štítu vyobrazena husa jako symbol zemědělství a snad i úrodnosti a bohatosti hanáckých polí a vesnic. Ve 13. století ves patřila pánům ze Šternberka a tzv. hrdelním právem spadala pod Šternberk až do zrušení v 18. století. Rod pánů ze Šternberka dával své dcery do kláštera sv. Kláry v Olomouci a snad již na konci 13. století byl klariskám Třebčín darován. V rámci klášterního majetku spadal Třebčín pod statek Čelechovice na Hané. V roce 1540 odpustila třebčínským abatyše kláštera sv. Kláry roboty, mimo dvorských, jedná se o nejstarší zmínku o panském dvoře v Třebčíně. Za třicetileté války se někteří třebčínští dali na stranu protestantů, většina však zůstala katolická. Během třicetileté války byl Třebčín asi z poloviny poničen.

První zobrazení Třebčína je na mapě z roku 1692, kterou zhotovil Jiří Matyáš Vischer. 1766-1769 spory s vrchností o plnění robotních povinností. +more V roce 1782 byl zrušen řád Klarisek a Třebčín se dostal do majetku státního Náboženského fondu. Panské pozemky byly rozparcelovány a na části vznikla v roce 1786 nová vesnice nazvaná Henneberk. V roce 1885 spojila zástavba Třebčín a Henneberk a Henneberk se zřekl vlastní samosprávy. Roku 1826 byl statek Čelechovice s Třebčínem prodán belgickému šlechtici Filipu Ludvíku ze Saint-Genois d'Anneaucourt, který statek vlastnil až do roku 1848.

První škola byla v Třebčíně postavena v roce 1871, nová byla postavena roku 1909. Epidemické nákazy tyfu a cholery jsou prokázány v letech 1809, 1831-1832, 1836 a 1866. +more V roce 1883 byla zprovozněna trať Olomouc - Čelechovice na Hané, se zastávkou v Třebčíně. V roce 1887 obec poničila povodeň po vydatném dešti. V letech 1943-1946 byla postavena vlaková vlečka z Třebčína do Sigmy v Lutíně. Stavěli ji internovaní vězni z tábora Svatobořice. Roku 1899 byla postavena mlékárna. V první světové válce padlo 8 občanů, 4 zemřeli a 2 byli prohlášeni za nezvěstné, v obci bylo 10 legionářů. V roce 1926 byla obec elektrifikována. Roku 1927 byl založen hasičský sbor. Před druhou světovou válkou zde byly následující místní odbory spolků: Národní Jednoty, Matice Cyrilo-Metodějské, Družiny čsl. válečných poškozenců, Ústřední matice školské, Čsl. katolických zemědělců, Slovan - spolek katolických divadelních ochotníků a Jednota českého orla. 29. dubna 1945 byl tajně založen revoluční Národní výbor.

Obec byla za druhé světové války osvobozena 9. května 1945, přímo na katastru obce nedošlo k bojům. +more Po válce se zde skladovala munice převážená po železnici z okolí, kterou pak ruští pyrotechnici odstřelovali na Vápence u Slatinek. 26. září 1950 bylo v obci založeno JZD. Od roku 1980 se Třebčín stal místní částí Lutína.

Současnost

Třebčín má dnes 772 obyvatel. Obec je elektrifikována, plynofikována, má vlastní vodovod, k dispozici jsou kontejnery na tříděný odpad, nejméně dvakrát ročně probíhá sběr nebezpečného odpadu a zeleného odpadu ze zahrádek. +more V obci je pohostinství, obchod, autodopravce, dva automechanici, malířství a natěračství, fotografka, čistírna, knihovna. Do zastupitelstva vstupuje Třebčín pod hlavičkou Sdružení nezávislých kandidátů Třebčín.

Obec spadá do římskokatolické farnosti Slatinice u Olomouce.

Průmysl

V Třebčíně působí následující firmy a společnost: * MB TOOL s. r. +moreo. Prostějov, nástroje a komponenty pro automobilový průmysl, provozovna I. nástrojárna a sériová výroba Třebčín. * PCH Výroba a projekty, spol. s r. o. komplexními službami v oblasti projekce elektroinstalací, komponenty pro čerpadla, stavebnictví, padáky a průmyslové pece * Mlčoch Libor - tesařství, pokrývačství, klempířství.

Kultura a sport

V Třebčíně se nachází sportovní a kulturní areál Ohrada, tenisové hřiště, které se v zimě mění v kluziště a volejbalové hřiště. * V obci jsou k dispozici tři dětská hřiště * V centru obce se nachází Kulturní a společenské zařízení s malým a velkým sálem, kde jsou pořádány různé společenské a soukromé akce. +more * Sbor dobrovolných hasičů, jednotka stupně JPO III, pořádání okrskových soutěží. Sbor má k dispozici: * CAS 27K * Vw crafter * dvě PPS - 12 * Od roku 2008 se pořádá Třebčínský košt, soutěž o nejlepší destilát.

Tradice

O organizaci akcí se starají místní zastupitelé, SDH a Svaz žen * začátek roku Ostatky * 30. dubna slet čarodějnic * kolem 4. +more května hody na sv. Floriána * oslavy konce 2. světové války * Začátkem září Hasičský kotlík * 28. října oslavy výročí vzniku Československa * rozsvěcení vánočního stromu.

Pamětihodnosti

Kaple sv. +more Floriána na návsi z let 1857-1859, stavitelem byl zednický mistr Ignác Blaha z Drahanovic, vymaloval ji loštický malíř František Havelka, kaple vysvěcena 5. 10. 1862. Na věži zvony sv. Florián z roku 1997 a zvonek z roku 1942. Předchozí zvony rekvírovány za válek. * Kaplička se sochou P. Marie v Očekávání na hranici Třebčína a bývalého Henneberku, kterou nechali v roce 1898 zhotovit Ignác a Anna Zapletalovi, sochař Václav Beck z Prostějova * Kamenný kříž na návsi před kaplí z roku 1792, dříve zde stávaly kříže dřevěné a dřevěná zvonička * Kamenný kříž z roku 1856 jihozápadně od vsi Na Kaplické, říkávalo se mu černý, podle původního nátěru předchozího kříže. * Kamenný kříž před č. 121 z roku 1833 s pašijovými výjevy a biblickým textem v hanáčtině (poškozeno) * Kamenný kříž z roku 1867 jižně ve vsi Na Olšanské na památku cholery v Třebčíně, jeho dřevěnému předchůdci se říkalo červený kříž * Kamenná socha sv. Jana Nepomuckého na Zákantí z roku 1869, před bývalou školkou P. Jana Vychodila, socha původně stála před starou školou, dnešní kulturní a společenské zařízení * Kamenná Pieta na cestě do Slatinic z roku 1898, sochař Václav Beck z Prostějova * Pomník padlých z první světové války před bývalou školou, z dílny Václava Becka z Prostějova byl slavnostně odhalen 16. července 1922.

Významní rodáci

Rudolf Mlčoch (17. 4. +more 1880 Henneberk - 8. 4. 1948 Olomouc) - spoluzakladatel a představitel Československé živnostensko-obchodnické strany středostavovské. V letech 1925-1926 byl ministrem veřejných prací, v letech 1929 a 1932 ministrem železnic a v letech 1937-1938 ministrem obchodu. Byl také prezidentem Obchodní a živnostenské komory v Olomouci. * Ludvík Sigmund (17. 8. 1836 Třebčín - 7. 9. 1899 Lutín) - zakladatel pumpařské tradice. Otec Jana a Františka, jeho pokračovatelů pod značkou Sigma Lutín. * Jan Vychodil (26. 8. 1848 Třebčín - 13. 6. 1926 Třebčín) - kněz a spisovatel. Studoval na Německém C. k. státním gymnáziu v Olomouci a v Olomouci také absolvoval bohosloví. Vysvěcen byl v hanácké metropoli roku 1874. Následně 16 let působil na Velehradě jako kaplan a zabýval se tu svatými Cyrilem a Metodem. V letech 1890 až 1904 byl farářem v Želechovicích. V letech 1904 až 1908 žil v Charvátech a od roku 1908 v Cholyni. Rodný dům s pozemkem odkázal roku 1911 Matici cyrilometodějské. V letech 1914 až 1926 byl členem Družiny literární a umělecké. Byl radou bosensko-sremského biskupa Josipa Juraje Strossmayera v chorvatském Đakovu (informace z Vychodilova náhrobku). P. Jan Vychodil je pohřben ve Slatinicích. * Augustin Spurný (12. 7. 1903 Třebčín - 9. 10. 1993 Moravec) - katolický kněz. Ordinován byl 5. července 1929. V roce 1937 byl uváděn jako kooperátor v Prostějově. Byl členem katolického spolku Apoštolát svatých Cyrilla a Methoda pod ochranou blahoslavené Panny Marie, který si vytkl šíření katolické víry mezi Slovany. Od 1. prosince 1940 až do roku 1976 působil v Novém Hrozenkově. V roce 1946 pro Nový Hrozenkov ze zrušeného kostela Nejsvětější Trojice v zaniklé vsi Jestřabí zachránil tři zvony, umíráček, hodiny, křtitelnici nebo lavice. P. Augustin Spurný zemřel v Kněžském domově na Moravci. * Antonín Přichystal (1921-2001) - pedagog působící na Univerzitě Palackého v Olomouci, autor vlastivědných knih.

Fotogalerie

Soubor:Kaple svatého Floriána, Třebčín, Lutín, okres Olomouc. jpg|Kaple svatého Floriána Soubor:Kaplička se sochou Panny Marie v Očekávání, Třebčín, Lutín, okres Olomouc (02). +morejpg|Kaplička se sochou Panny Marie v Očekávání Soubor:Kříž v půli obce, Třebčín, Lutín, okres Olomouc. jpg|Kříž v půli obce Soubor:Kříž poblíž silnice na Olšany, Třebčín, Lutín, okres Olomouc. jpg|Kříž poblíž silnice na Olšany Soubor:Kříž před kaplí svatého Floriána, Třebčín, Lutín, okres Olomouc. jpg|Kříž před kaplí svatého Floriána Soubor:Torzo kříže jižně od Třebčína, Lutín, okres Olomouc. jpg|Torzo kříže jižně od Třebčína Soubor:Pieta u cesty do Lip, Třebčín, Lutín, okres Olomouc. jpg|Pieta u cesty do Lip Soubor:Památník obětem první světové války - čelní pohled, Třebčín, Lutín, okres Olomouc. jpg|Památník obětem první světové války Soubor:Železniční stanice Třebčín, Lutín, okres Olomouc. jpg|Železniční stanice Soubor:Pohled na Třebčín od jihu, Lutín, okres Olomouc. jpg|Pohled na Třebčín od jihu Soubor:Hrob průmyslnických rodin Sigmundů a Gruntů na hřbitově ve Slatinicích. jpg|Hrob průmyslnických rodin Sigmundů a Gruntů na hřbitově ve Slatinicích Soubor:Hrob Patera Jana Vychodila a jeho příbuzných na hřbitově ve Slatinicích. Na náhrobku je umístěna plastika sv. Cyrila a Matoděje, kterými se Vychodil zabýval. jpg|Hrob Patera Jana Vychodila a jeho příbuzných na hřbitově ve Slatinicích Na náhrobku je umístěna plastika sv. Cyrila a Metoděje, kterými se Vychodil zabýval.

Odkazy

Reference

Literatura

David Papajík: Dějiny obcí Lutín a Třebčín, Obec Lutín, 2005, * Jan Štěpán: Výročí 80. let od založení Sboru dobrovolných hasičů v Třebčíně a dějiny hasičských sborů v Lutíně, Olomouc 2006,

Externí odkazy

http://www. lutin. +morecz/ oficiální stránka obce Lutín * http://www. kosirsko. cz/ Mikroregion Kosířsko * [url=http://www. zelpage. cz/trate/ceska-republika/trat-273]Vlakové spojení a železniční trať vedoucí přes Třebčín[/url] na webu [http://www. zelpage. cz] * [url=http://portal. idos. cz/Data/pdf/L890709_091213_86231. pdf]autobusová linka 890709 Olomouc-Lutín-Slatinice[/url] * [url=http://portal. idos. cz/Data/pdf/L890736_101212_95909. pdf]autobusová linka 890736 Lutín-Smržice-Prostějov[/url] * [url=http://oldmaps. geolab. cz/map_viewer. pl. z_height=1330&lang=cs&z_width=1700&z_newwin=1&map_root=1vm&map_region=mo&map_list=m038]Třebčín na tzv. 1. vojenském mapování z let 1766-1768[/url] na webu Laboratoře geoinformatiky Univerzity J. E. Purkyně * [url=http://www. mza. cz/indikacniskici/#|katastru]Třebčín z roku 1834[/url] na webu MZA Brno * [url=http://www. mapy. cz/#mm=TtTcPFh@sa=s@st=s@ssq=T%C5%99eb%C4%8D%C3%ADn@sss=1@ssp=120380524_123891404_150199404_150073036]Letecké snímkování Třebčína[/url] na webu [http://www. mapy. cz] * [url=http://www. geology. cz/app/ciselniky/lokalizace/show_map. php. mapa=g50&y=557400&x=1125500&s=1]geologické a radonové měření pro Třebčín[/url] na webu [http://www. geology. cz].

Kategorie:Vesnice v okrese Olomouc Kategorie:Lutín Kategorie:Sídla v Hornomoravském úvalu