Cesko.wiki Tavrická gubernie
Author
Albert FloresTavrická gubernie (rusky - Tavričeskaja gubernija; ukrajinsky - Tavrijska hubernija; krymskotatarsky ) byla v letech 1802-1917 gubernie na jihu Ruského impéria, která se nacházela na území moderní Ukrajiny, na Krymu a pevnině severně od něj až k Dněpru. Její rozloha byla zhruba 63 tisíc čtverečních kilometrů a sousedila na jihu a západě s Černým mořem, na východě s Azovským mořem, na severozápadě s Chersonskou gubernií a na severovýchodě s Jekatěrinoslavskou gubernií. Hlavním městem byl Simferopol. Celkem zde žilo (v roce 1897) půldruhého milionu obyvatel.
V roce 1917 byla Tavrická gubernie rozdělená a její oblasti kromě poloostrovu Krym byly prohlášené za území Ukrajinské lidové republiky.
Správní členění
Historická mapa Tavrické gubernie z roku 1821 +morejpg|náhled|vlevo|upright'>Znak Tavrické gubernie Tavrická gubernie se na začátku dvacátého století členila na osm ujezdů a dvě samostatná gradonačalstva (městské okresy), na pevnině to byly berďanský ujezd, melitopolský ujezd a dněperský ujezd a na Krymu perekopský ujezd, jevpatorijský ujezd, simferopolský ujezd, feodosijský ujezd a jaltský ujezd a městské okresy Sevastopol a Kerč.
| Jednotka | Správní středisko | Rozloha (verst²) | Obyvatel (1897) |
|---|---|---|---|
| Berďanský ujezd | Berďansk | 7 702,0 | 304 718 |
| Dněperský ujezd | Alešky | 11 470,5 | 212 241 |
| Melitopolský ujezd | Melitopol | 11 639,7 | 384 239 |
| Perekopský ujezd | Perekop | 5 111,9 | 51 393 |
| Jevpatorijský ujezd | Jevpatorija | 5 040,2 | 63 211 |
| Simferopolský ujezd | Simferopol | 4 153,9 | 141 717 |
| Feodosijský ujezd | Feodosija | 6 060,3 | 115 858 |
| Jaltský ujezd | Jalta | 1 465,0 | 73 260 |
| Kerčsko-jenikalské gradonačalstvo | Kerč | 143,9 | 43 698 |
| Sevastopolské gradonačalstvo | Sevastopol | 266,4 | 57 455 |
Obyvatelstvo
Jazykové/etnické složení obyvatelstva Tavrické gubernie a jejích částí v roce 1897: Ukrajinci žlutě, Rusové červeně, Krymští Tataři zeleně, Němci šedě a Židé modře Podle sčítání v roce 1897 žilo v Tavrické gubernii 1. +more447. 790 obyvatel, přičemž žádné etnikum nemělo v rámci celé gubernie většinu. Nejvíce bylo Ukrajinců, 611. 121 (42,21 %), kteří tvořili většinu ve všech třech „pevninských“ ujezdech, naopak na Krymu byli až třetí v pořadí po Rusech a Krymských Tatarech, kteří měli obojí v rámci Krymu zhruba třetinu obyvatel. Rusů bylo celkově 404 463 (27,94 %) a Krymských Tatarů 196,854 (13,6 %). Dalšími významný menšinami byli Němci s 78 305 (5,41 %) obyvateli, Židé (mluvící jidišem) s 55,418 (3,83 %) a Bulhaři s 41,260 obyvateli (2,85 %).