Tchořovice (tvrz)
Author
Albert FloresTvrz Tchořovice je zřícenina hradu nacházející se v Tchořovicích v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji. Tato tvrz, která byla postavena ve 14. století, sloužila jako obranný objekt a sídlo šlechtického rodu. V průběhu let prošla několika úpravami a rozšířeními. Během své existence byla tvrz několikrát dobyta a vypleněna. V 17. století byla tvrz zcela opuštěna a postupně chátrala. V současnosti z ní zůstala pouze zřícenina, která je přístupná veřejnosti. Dnes je tvrz Tchořovice kulturní památkou a turistickou atrakcí.
Tchořovice jsou tvrz přestavěná na sýpku ve stejnojmenné obci v okrese Strakonice. Opevněné sídlo si ve vesnici postavili ve čtrnáctém století příslušníci vladyckého rodu z Tchořovic. Tvrz, okolo poloviny šestnáctého století přestavěná v renesančním slohu, sloužila jako panské sídlo do poloviny sedmnáctého století. Po připojení ke lnářskému panství byla nepotřebná tvrz přestavěna na sýpku. Její areál je chráněn jako kulturní památka.
Historie
Tchořovická tvrz byla postavena ve čtrnáctém století. Jejími prvními známými majiteli byli vladykové Jan z Tchořovic připomínaný roku 1372 a Jodok z Tchořovic (1389). +more Jejich nástupcem se stal Beneš z Tchořovic uváděný v letech 1393-1400 jako spolupatron kocelovického kostela svatého Bartoloměje. Později Tchořovice nejspíše prodal.
Vesnici před rokem 1409 koupil Vilém z Vartenberka a ze Zvířetic. Přestože na tchořovické tvrzi sídlil, zřídil zde úřad purkrabího, který vykonával jakýsi Marš. +more V období 1432-1454 na tvrzi žil Petr z Vartenberka (podle Augusta Sedláčka zemřel už roku 1446) a po něm vdova Eliška až do roku 1468. O statek se však roku 1454 musela soudit s Petrem Zmrzlíkem ze Svojšína, který tvrz násilně obsadil. Podle rozsudku zemského soudu jí musel statek vrátit.
V období 1473-1489 byl majitelem Tchořovic Jan starší z Běšin, ale před rokem 1495 je koupil Bohuslav Muchek z Bukova, jehož potomkům patřily až do roku 1653. Po Bohuslavovi následoval Jiří (1517) a po něm bratři Oldřich a Václav Muchkovi z Bukova. +more Oldřich bydlel ve tvrzi, zatímco Václav nebo jeho synové si v Tchořovicích postavili nové sídlo zvané Nový dům. Zřejmě v té době proběhla renesanční přestavba tvrze. Oldřichovým synem snad byl Volf z Bukova, jehož synům Janovi a Jiřímu Nový dům patřil roku 1569. Jiřího syn Oldřich zemřel roku 1587 při souboji s Kryštofem Chanovským z Dlouhé Vsi. Oldřichovou smrtí vymřela jeho rodová větev a část Tchořovic s dvorem po něm roku 1617 patřila ke lnářskému panství.
Volf Muchek z Bukova zemřel roku 1588. S manželkou Kateřinou z Drahobuze měl syny Smila a Adama. +more Adam roku 1592 při souboji v Škvořeticích bodnutím zranil Vojslava z Branišova. Smil vlastnil díl Tchořovic sám nejméně do roku 1629, zatímco Adam žádný majetek neměl. Po Smilovi v Tchořovicích následoval Volf Muchek z Bukova, který zemřel roku 1634. Zanechal po sobě syna Jana Viléma a dvě dcery, ale tchořovickou tvrz s vesnicí odkázal vdově Anně Alžbětě Muchkové z Klenového. Vdova i její děti zemřely a tchořovický statek připadl Volfovým sestrám Alžbětě, Anně a Dorotě Muchkovým z Bukova, ale Alžběta byla z dědictví vyloučena. Anna se provdala za Jáchyma Sobětického ze Sobětic a Dorota za Viléma Jindřicha ze Sobětic. Dorota zemřela roku 1645 bez závěti, a Anna proto požádala, aby byl sestřin podíl v zemských deskách přepsán na ni. Protokol o majetku měl být sepsán 28. září 1645, ale Vilém Jindřich úředníka do tvrze nevpustil. V následujících letech se však špatným hospodařením zadlužil natolik, že zemský soud roku 1653 rozhodl o prodeji tchořovického statku Adamu Matyášovi z Trauttmansdorffu. Ten v Tchořovicích nesídlil, a tvrz se dvorem, pivovarem a vesnicí byla připojena ke Lnářům. Vdova po Adamovi, Eva Johana, rozená ze Šternberka, roku 1569 Lnáře prodala Aleši Vratislavovi z Mitrovic. Když roku 1675 lnářské panství koupil Humprecht Jan Černín, byla už tchořovická tvrz přestavěná na sýpku.
Stavební podoba
Tvrz stojí nad Hořejším rybníkem v západní části vesnice. Její areál tvoří čtyři dvoupatrové budovy postavené okolo přibližně čtvercového nádvoří. +more Z opevnění se na východní a severní straně dochoval pozůstatek vodního příkopu, původně napájeného z Hořejšího rybníka.
Do tvrze se vjíždí po kamenném mostě z východní strany. Na fasádách se dochovaly pozůstatky sgrafit a v průjezdu nástěnné malby. +more Stavební podobu budov (původně jednopatrových) ovlivnila přestavba na sýpku, ale ve zdivu se dochovaly gotické a renesanční prvky.
Odkazy
Reference
Související články
Seznam tvrzí v Jihočeském kraji
Externí odkazy
Kategorie:Tvrze v okrese Strakonice Kategorie:Barokní sýpky v Česku Kategorie:Barokní stavby v Jihočeském kraji Kategorie:Kulturní památky v okrese Strakonice Kategorie:Tchořovice Kategorie:Zemědělské stavby v Jihočeském kraji