Theofano

Theofano (v latinské formě Theophano Θεοφανώ nebo Theophania Θεοφάνια) (955/960 - 15. červen 991) byla manželkou římsko-německého císaře Oty II. a matkou Oty III., za něhož vedla v době jeho nezletilosti regentskou vládu.

Život

Původ a manželství s Otou II.

Theofano byla neteří byzantského císaře Jana I. +more Cimiska (není přesně známo, kdo byli její rodiče). S Otou II. uzavřela manželství v Římě 14. dubna 972, téhož dne byla také korunována císařovnou. Až do smrti Oty II. se v jeho listinách objevovala jako consors regni nebo coimperatrix, počet jejích intervencí postupně rostl, snad paralelně s tím, jak ubýval vliv její tchyně Adély.

Vdovství a regentská vláda za Otu III.

Když 7. +more prosince roku 983 zemřel její manžel Ota II. (náhle na malárii), byly jejich synovi Otovi teprve tři roky, byl však již korunovaným římským králem, a to od května 983. Adéla Burgundská a Theofano se po smrti Oty II. okamžitě vrátily z Itálie zpět za Alpy. Jako regentka se ovšem Theofano musela nejprve prosadit, a to jednak proti manželovu bratranci Jindřichu Svárlivému, který usiloval o poručnictví jako nejbližší mužský příbuzný jejího osiřelého syna, jednak proti své tchyni Adéle, kterou by část říšských knížat přivítala jako regentku raději. Na říšském sněmu v durynském Rohru - 29. června 984 - předal Jindřich Svárlivý regentství a vládu za nezletilého krále Otu III. do rukou jeho matky Theofano, v květnu 985 jí byla na sněmu ve Frankfurtu nad Mohanem přiřknuta vláda s konečnou platností.

I ve složitých politických okolnostech té doby se tato vysoce vzdělaná císařovna stala významnou vládkyní. Vykonávala všechna vladařská práva, včetně investování biskupů, a v jedné své listině (z +more_duben'>1. dubna 990) se dokonce titulovala jako „Theophanius gratia divina imperator augustus“ - tedy v mužském rodě jako „Theofanius z Boží milosti císař“. V dataci zde bylo dokonce užito počítání let nikoli vlády Oty III. , ale vlády „císaře Theofania“, která byla počítána od římské korunovace 972. Jako poručnice ochránila Theofano Otův nárok na vládu v Říši před nároky bavorského vévody Jindřicha Svárlivého a chytrou politikou synovu vládu v Říši upevnila. Založila též pozdější východní politiku Oty III. a pomocí rychlého uznání Huga Kapeta jako francouzského krále upevnila stále nejisté podřízení Lotrinska (region v dnešní severovýchodní Francii) Říši, říšskou vládu zde a v Itálii upevnila také s pomocí své tchyně Adély.

Úmrtí a pohřeb

Theofanu zemřela mladá, po krátké nemoci 15. +more června 991 v Nijmegenu, v době, kdy Ota III. ještě nedosáhl zletilosti. Regentskou vládu pak převzala její tchyně Adéla, ač jí v té době bylo již okolo 60 let.

Theofanu byla pohřbena v kostele sv. Pantaleona v Kolíně nad Rýnem, který náležel k jejímu vdovskému zajištění.

Potomstvo

Sofie (asi 975-1039) - abatyše v Gandersheimu a Essenu * Adelaida (977-1044) - abatyše v Quedlinburgu * Matylda (979-1025) - manželka falckrabího Ezza Lotrinského * Ota III. +more (980-1002) * pravděpodobně ještě jedna dcera, dvojče Oty III. , která zemřela krátce po narození a za kterou nechal Ota II. sloužit zádušní mši (jméno je neznámé).

Odkazy

Reference

Literatura

Prameny

[url=http://141. 84. +more81. 24/digilib/thietmar. html]Kronika Dětmara Merseburského[/url] viz též * Listiny: ** Monumenta Germaniae Historica, Diplomata (DD. ), Otto II. und Otto III. (DD O II / DD O III), Hannover 1893. - [url=http://mdzx. bib-bvb. de/dmgh_new/app/web. action=loadBook&bookId=00000443]digitalizováno[/url] ** Regesta Imperii (RI), sv. II. - [url=https://web. archive. org/web/20090303002213/http://ri-regesten. adwmainz. de/]on-line přístup[/url].

Bibliografie

Ennenová, E. : Ženy ve středověku, Praha 2001. +more * Prokopová, I. : Ženy a politická moc (zejména) ve vrcholném středověku, Muzejní a vlastivědná práce, Časopis společnosti přátel starožitností 3/2003, s. 129-147. * Lexikon des Mittelalters, sv. 8, s. 664. * Fössel, A. : Die Königin im mittelalterlichen Reich. Herrschaftsausübung, Herrschaftsrechte, Handlungsspielräume, Stuttgart 2000, . * Harksen, S. : Die Frau im Mittelalter, Leipzig 1974. * Kölzer, T. : Das Königtum Minderjähriger im Fränkisch deutschen Mittelalter, Historische Zeitschrift 251 /1990/, s. 291-323. * * Rösner, W. : Die höfische Frau im Hochmittelalter, in: Curialitas. Studien zu Grundfragen der höffisch-ritterlichen Kultur, hgg. von Josef Fleckenstein, Göttingen 1990, s. 171-230.

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20090502213245/http://www. genealogie-mittelalter. de/deutschland_koenige_2/theophano_deutsche_koenigin_991_skleros_liudolfinger/theophano_sklerina_deutsche_koenigin_991. html]Theofano na genealogie-mittelalter. de (sbírka materiálu, něm. )[/url] * [url=http://www. pantaleon-koeln. de]Homepage kostela sv. Pantaleona v Kolíně nad Rýnem, kde stojí sarkofág císařovny Theofanu[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20081208071913/http://epistolae. ccnmtl. columbia. edu/woman/26. html]Korespondence[/url] * [url=http://spalatin. franconica. uni-wuerzburg. de/login/index. php. bfsnode=45&link=/login/b/overview/209r. html&time=1252150888&anchor=45]Theofanu z Spalatin-chronik[/url].

Kategorie:Manželky panovníků Svaté říše římské Kategorie:Regenti Svaté říše římské Kategorie:Regentky Kategorie:Narození 10. +more století Kategorie:Narození v Konstantinopoli Kategorie:Úmrtí 991 Kategorie:Úmrtí 15. června Kategorie:Úmrtí v Nijmegenu Kategorie:Pohřbení v Kolíně nad Rýnem Kategorie:Ženy.