Thomas Harriot

Technology

12 hours ago

Author

Thomas Harriot (též Hariot; kolem 1560 – 2. července 1621) byl anglický matematik, astronom, fyzik a kartograf. Byl jedním z průkopníků v oblasti moderních vědeckých metod a experimentální fyziky. Harriot studoval na Oxfordské univerzitě a získal staroklášterské vzdělání. Poté pracoval jako učitel a překladatel. Zajímal se o matematiku, astronomii a navigaci, a také přispíval k rozvoji algebry a deskriptivní geometrie. Nejvýznamnější Harriotovou prací je jeho pozorování Měsíce. Na rozdíl od jiných astronomů své doby vytvořil detailní mapy měsíčních povrchů, které předložil anglickému králi Jakubu I. Harriot také prováděl experimenty s optikou a světlem a byl prvním vědcem, který popsal rozklad bílého světla. Výzkumem světla také položil základy teorie barvy. Kromě toho se Harriot zajímal o kolonizaci Ameriky a byl součástí první anglické výpravy do Virginie v roce 1585. Získal si přátelství s indiánskými kmeny a naučil se jejich jazyky a kulturu. Nepublikoval zprávy o svých zkušenostech, ale jeho poznámky a kresby byly důležité pro další osadníky a objevitele. Harriot zemřel 2. července 1621 v Londýně ve věku asi 61 let. Přes své inovativní práce a významný vliv na vědu své doby byl za svého života málo uznáván, ale jeho výzkumy a objevy jsou dodnes považovány za zásadní přínos ve vědeckém světě.

Thomas Harriot (asi 1560, Oxford - 2. červenec 1621, Londýn) byl anglický astronom, matematik, etnograf a překladatel, který uskutečnil 26. července 1609 první zaznamenané pozorování Měsíce dalekohledem (několik měsíců před Galileem).

Život

Titul bakaláře získal na univerzitě v Oxfordu (1580). Působil poté jako učenec na dvoře vévody z Northumberlandu, svého mecenáše. +more S dalším mecenášem a podporovatelem Walterem Raleighem navštívil v letech 1584-1586 severní Ameriku, během cesty byl navigátorem. Po návratu vydal cestopis A Briefe and True Report of the New Found Land of Virginia (1588). Šlo o jedinou knihu vydanou za jeho života. Roku 1603 dal král Jakub I. Raleigha zatknout a v souvislosti se Spiknutím střelného prachu (1605) byl krátce vyslýchán i Harriot, ale Raleigh byl 1618 popraven.

K astronomii Harriota přivedla Halleyova kometa, která se na obloze objevila roku 1607. Harriot ji pozoroval ještě bez dalekohledu, a to od 1. +more do 23. října 1607. Harriotova data používal k výpočtům i Edmund Halley. První dalekohled si Harriot pořídil počátkem roku 1609 z Holandska, kde byl vynalezen, ale užíval se pro námořnické a vojenské účely. Krátce nato Harriot patrně uskutečnil historické pozorování Měsíce. Jeho kresby Měsíce se dnes nacházejí ve West Sussex Record Office v Chichesteru. Dochovala se též jeho korespondence s Keplerem. Z ostatních oborů zasáhl zejména do balistiky a optiky (zkoumal např. lom světla). V matematice se věnoval řešení rovnic, kde snad začal pracovat i s komplexními čísly. Své objevy a vynálezy však z velké části tajil, takže o nich máme jen velmi málo informací. Jeho dílo Artis analyticae praxis ad aequationes algebraicas resolvendas vyšlo až 10 let po jeho smrti.