Tmogvi

Tmogvi ( IPA: ; , také Tmkaberd nebo Tmuk, či Tmok) je zřícenina hradní pevnosti v jihogruzínském kraji Samcche-Džavachetie, na levém břehu řeky Kura, několik kilometrů po proudu od jeskynního města Vardzia. Pevnost je gruzínskou národní kulturní památkou a součástí historického a architektonického muzejního komplexu Vardzia.

Historie

Jméno „Tmogvi“ je odvozeno od gruzínského slova mogvi (მოგვი), znamenajícího „pohanský kněz“, „(perský) mág“ . Pevnost je poprvé zmiňována ve zdrojích z +more_století'>9. století. Byla postavena jako obranná pevnost sloužící ke kontrole starobylé obchodní cesty z náhorní plošiny Džavacheti vedoucí údolím řeky Kura. Šlo o nejvýznamnější vojenskou základnu v celé oblasti Džavachetie. Feudálními pány v oblasti byli Bagrationové, respektive jejich gruzínská rodová větev.

Význam Tmogvi ještě vzrostl poté, co bylo kolem roku 900 zničeno město Tsunda i s tamní pevností. Počátkem +more_století'>11. století přešla pevnost pod přímou kontrolu sjednoceného Gruzínského království. V roce 1073 získal pevnost jako apanáž šlechtic Niania Kuabulidze; jeho potomci ji drželi v následujících staletích, než se dostala do majetku významných feudálních rodů: Toreli, Tmogveli, Šalikašvili nebo Džakeli. V roce 1088 byla pevnost silně poškozena zemětřesením.

V roce 1578 ovládla pevnost i region Osmanská říše. V roce 1829, po skončení rusko-turecké války a podpisu Drinopolského míru, připadla pevnost i s celou přilehlou oblastí Ruskému impériu.

V pevnosti se narodil středověký gruzínský spisovatel Sargis Tmogveli a také arménský filosof Grigor Tatevatsi.

Architektura

+more2|thumb'>Ruiny Tmogvi, pohled ze severu Pevnost Tmogvi byla postavena na vrcholu hory vysoko nad tokem řeky Kura. Rozšířena byla na tři sousední vrcholy a obehnána hradbami, které jsou 150 metrů dlouhé a tři metry silné. Hradby doplňují přirozenou obranou linii, kterou tvoří skalní útesy. Uvnitř areálu bylo vybudováno několik věží. Také byl vyražen tajný tunel vedoucí z hradu k řece Kuře, který měl sloužit pro dopravu pitné vody v případě obléhání. Do současnosti se v lepším stavu dochovala západní část pevnosti. Uvnitř areálu stojí několik budov. Předpokládá se, že budova se čtvercovým půdorysem, postavená z tufu na čedičových základech sloužila jako kostel. Vně hradeb na západní straně stojí taktéž poškozený kostel zasvěcený svatému Efrémovi, v němž se nachází fragmenty fresek ze 13. století.

Tmogvi v literatuře

V roce 1902 napsal arménský „národní básník“ Hovhannes Tumanjan jednu ze svých nejslavnějších básní s názvem Dobytí Tmkaberdu (Թմկաբերդի առումը). Tématem této básně je epizoda z bojů domorodých arménských vůdců proti Perské říši v první polovině 18. +more století, a dobytí pevnosti Tmkaberd perským vládcem Nádir Šáhem, údajně v důsledku zrady kněžny Almast, manželky velitele obránců knížete Tatula. Básnířka Sofie Parnoková, označovaná jako „ruská Sapfó“, napsala na motivy básně libreto, o nějž ji pro svou plánovanou operu Almast požádal arménský skladatel Alexander Spendiarjan.

Tmogvi

Odkazy

Reference

Literatura

Berdzenishvili D., Sagharadze Sh., Georgian Soviet Encyclopedia, volume 4, p. 688, Tbilisi, 1979

Externí odkazy

Kategorie:Pevnosti v Gruzii Kategorie:Samcche-Džavachetie