Cesko.wiki Trepča
Author
Albert FloresTrepča (v srbské cyrilici Трепча, albánsky Trepça) je hornicko-průmyslový komplex na severu Kosova, severně od Kosovské Mitrovice, v údolí řeky Ibar. Zpracovávány v něm jsou olověné a zinkové rudy. Ve své době patřil k největším zaměstnavatelům a průmyslovým podnikům na území socialistické Jugoslávie i Kosova.
Historie
Na místě, kde byly rudy těženy již v dobách existence středověkého srbského státu, byl moderní důl vybudován během 20. a 30. +more let za pomocí investice z Velké Británie. Společnost Trepca Mines Limited vybudovala nové štoly v nedaleké blízkosti středověkých dolů. V kombinátu bylo ročně zpracováno 600-700 tisíc tun rud ročně.
Roku 1936 se uskutečnila v Trepči stávka, kterou zorganizovaly místní buňky komunistické strany.
Během druhé světové války byl podnik klíčovým pro německé válečné úsilí a nebyl předán na rozdíl od většiny kosovského území okupované Albánii. Byly zde vyráběny akumulátory pro německé ponorky.
Po roce 1945 byl původní podnik znárodněn a značně rozšířen. Původní kombinát dostával suroviny z celkem devíti dolů, které se nacházely v jeho blízkosti. +more Nové slévárny pak byly zbudovány ve Zvečanu a Kosovské Mitrovici. Pro jugoslávskou vládu, která během prvního pětiletého plánu zamýšlela zprůmyslnit celou zemi, byl podnik v nerozvinutém Kosovu přímo klíčový. Po jistou dobu představoval jeho ekonomický výkon až 70 % hrubého domácího produktu celé autonomní oblasti. Před rozpadem země zaměstnávala Trepča 22 000 lidí.
Roku 1989 zde došlo ke stávce horníků, která se jako generální stávka rozšířila na území celého Kosova. Následně federální vláda rozhodla o vyhlášení výjimečného stavu.
Po vyhlášení nezávislosti Kosova v roce 2008 se důl stal předmětem sporů mezi vládou v Bělehradě a vládou v Prištině. Po jistou dobu byl rozdělen mezi dvě firmy; Trepča sever, který spravovali Srbové, a Trepča jih, který měl albánské vedení. +more Celý komplex trpí zastaralostí používaného vybavení a poškozuje životní prostředí v povodí řeky Ibar.