Tristan Tzara
Author
Albert FloresTristan Tzara [Cara], vlastním jménem Samuel Rosenstock (16. dubna 1896, Moinești, Bacău, Rumunsko - 25. prosince 1963, Paříž, Francie) byl francouzský básník a dramatik rumunsko-židovského původu, jeden ze zakladatelů dadaismu.
Život
Básně začal psát již během studia na gymnáziu v Bukurešti. Zpočátku inklinoval k symbolismu a spolu s Ionem Vineou založil i časopis pro symbolistickou poezii Simbolul. +more Svůj umělecký pseudonym si zvolil ještě v tomto, symbolistickém období, v roce 1915. Jméno Tristan odkazovalo k jedné z Wagnerových oper, tzara byl francouzský přepis rumunského slova ţară, jež znamená "země" nebo také "vlast".
Od roku 1916 žil v Curychu, kde byl jednou z osobností, které založily v kabaretu Voltaire hnutí dada. Napsal základní manifesty hnutí, které vyšly souborně roku 1924 jako Sept Manifestes Dada. +more Podle oblíbené legendy dal Tzara hnutí i jméno, a to tím způsobem, že otevřel slovník a zabodl nůž do náhodného místa na stránce - trefil takto právě slovo dada, jež ve francouzštině značí houpacího koně. Reprezentoval v dadaismu radikální, nihilistickou linii, vyhraněnou vůči umírněnější verzi dadaismu, již reprezentoval zejména Hugo Ball. V pamětech Daroval jsem svou duši bílému kameni Tzara své tehdejší ambice popsal jako "odpor proti všem podobám civilizace zvané moderní, proti samému jejímu základu, proti logice, proti jazyku". Základní technikou této vzpoury byla groteska, dětská hravost a absurdita.
V roce 1919 odešel do Paříže, kde ovlivnil kubistické a futuristické umělce. Spolupracoval s Louisem Aragonem, André Bretonem a Philippem Soupaultem. +more Tato spolupráce skončila okolo roku 1924, protože Tzara odmítl vznikající surrealismus. Po roce 1929 však našel k surrealismu cestu.
V letech 1925-1926 si nechal zbudovat vlastní dům v Paříži od architekta Adolfa Loose. Tento dům je považován za jednu z nejvýznamnějších realizací tohoto architekta.
Ve třicátých letech spolupracoval s levicovými politiky, roku 1936 vstoupil do Komunistické strany Francie. Jeho poezie se ruku v ruce s posunem politických názorů stávala více lyrickou. +more Angažoval se také proti fašismu a nacismu a ve prospěch republikánů ve španělské občanské válce. Během okupace Francie Němci působil v odboji. Roku 1947 získal francouzské občanství. V poválečných letech se více věnoval i literární a výtvarné kritice.
Od komunistické strany se distancoval po sovětském vpádu do Maďarska roku 1956.
V březnu 1946 přednášel i v Praze. Do češtiny jeho texty překládal nejprve Vítězslav Nezval, později Zdeněk Lorenc. +more Je známa také Tzarova milostná aféra s českou herečkou Natašou Gollovou. Jeho manželkou byla básnířka Greta Knutsonová. Jednou z jeho milenek byla i tanečnice Maja Krusceková.
Dílo
Položil základní kámen dadaistické literatury dílem La première aventure céleste de Monsieur Antipyrine (První nebeské dobrodružství pana Antipyrine, 1916).
Bibliografie
Sbírky (výběr)
1918 Vingt-cinq poèmes (Dvacet pět básní) * 1920 Cinéma calendrier du cœur abstrait maisons (Kalendářní biograf abstraktního srdce) * 1922 Le Cœur à gaz (Srdce na plyn) * 1924 Sept manifestes Dada (Sedm manifestů Dada) * 1923 De nos oiseaux (O našich ptácích) * 1931 L’Homme approximatif (Přibližný člověk) * 1932 Où boivent les loups (Kde pijí vlci) * 1945 Une route seul soleil (Slunná silnice samá radost) * 1946 Terre sur Terre (Země na Zemi) * 1950 Parler seul (Mluvit sám) * 1965 Les Premiers poèmes (První básně) - francouzský překlad knihy z roku 1934 a několik dosud nepublikovaných básní
Eseje
Dialektika poezie * Le Surréalisme et l’après-guerre (Surrealismus a doba poválečná)
Drama
1924 Mouchoir de nuages (Šáteček z mlh)
Souborné vydání díla
Oeuvres completes (Souborné dílo), 6 svazků, 1975-1991
České překlady
Šáteček z mlh, 1925 * Hlídky, překlad Jan Řezáč, 1946, bibliofilie * Slunná silnice samá radost, překlad: Adolf Kroupa, Praha : Svaz přátel SSSR, 1946 * * Mluvím já vlci, překlad Petr Král, Praha, Sdružení Analogonu, 2017
Tzarovy básně jsou obsaženy i ve sborníku Čest básníků : poesie francouzského odboje, přeložil Antonín Bartušek a další, V Praze : Fr. Borový, 1947.
Galerie
Retrato de Tristan Tzara (Robert Delaunay). jpg|Tristan Tzara na obraze Roberta Delaunayho, 1923 Tzara by Tihanyi. +morejpg|Tristan Tzara na obraze Lajose Tihanyiho, 1927 Montmartre Adolf Loos Haus. jpg|Dům Tristana Tzary v Paříži od architekta Adolfa Loose, 1928 Montparnasse cimetiere tzara. JPG|hrob Tristana Tzary na hřbitově Montparnasse.
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
[url=http://www.rozhlas.cz/archiv/zamikrofonem/_zprava/valka-rozbila-svet-a-on-nasel-dada-tristan-tzara--1747109]Válka rozbila svět, a on našel Dada, Tristan Tzara[/url]
Kategorie:Francouzští básníci Kategorie:Francouzští dramatici Kategorie:Rumunští básníci Kategorie:Rumunští dramatici Kategorie:Rumunské osobnosti první světové války Kategorie:Dadaističtí spisovatelé Kategorie:Surrealističtí spisovatelé Kategorie:Židovští spisovatelé Kategorie:Básníci první světové války Kategorie:Narození 1896 Kategorie:Úmrtí 1963 Kategorie:Muži Kategorie:Francouzští Židé Kategorie:Rumunští Židé Kategorie:Francouzští pacifisté Kategorie:Židovští pacifisté Kategorie:Pohřbení na hřbitově Montparnasse Kategorie:Nihilismus Kategorie:Úmrtí 25. +more prosince Kategorie:Narození 16. dubna.