Trpný rod v češtině

Tato stránka popisuje tvoření a použití trpného rodu v češtině

Trpný rod sloves (pasivum) patří mezi tzv. deagentní větné struktury. +more Používá se ve větách, kde původce děje (agens) není shodný s podmětem. V češtině existují dva způsoby tvoření: * opisné pasivum (tvar složený) - např. auta jsou vyráběna; * zvratné pasivum (tvar zvratný) - např. auta se vyrábějí.

Oba způsoby se liší různým stylovým využitím a nejsou vždy plně zaměnitelné.

Opisné pasivum

Tvoření

Opisné (složené, analytické) pasivum se tvoří tvary pomocného slovesa být a příčestí trpného.

Pomocné sloveso být může nabývat tvarů všech osob, časů i způsobů včetně infinitivu: * být chválen; jsem chválen, je chválen; byl chválen; bude chválen; byl by chválen; buď chválen atd.

Pomocné sloveso slouží k vyjádření výše uvedených mluvnických kategorií (osoba, číslo, čas, způsob). Vlastním nositelem děje je však příčestí trpné. +more Tvoří se od plnovýznamových sloves sufixem -n nebo -t a rodovými koncovkami:.

Příčestí se musí vždy shodovat v rodě a čísle s podmětem (viz též Mluvnická shoda): * dům je stavěn, budova je stavěna, dítě bylo pochváleno; žáci byli potrestáni, hradby budou zbourány, města byla zakládána

Zápor

Záporka ne- se připojuje k pomocnému slovesu být a příčestí zůstává v kladném tvaru: * nebyl nalezen, nebude schváleno, nejsme chváleni

Zcela výjimečně, má-li k tomu mluvčí zvláštní stylový důvod, může být záporka připojena k příčestí: * Byla jsem neobsazována, přeobsazována, alternována.

Použití

Opisné pasivum v češtině může být vnímáno jako poněkud knižní (zejména má-li příčestí spisovnou podobu), někdy až neosobní (bylo mi řečeno). Časté bývá v úřední řeči: bylo rozhodnuto, bude vyhověno.

Využívá se často v situacích, kdy není kladen důraz na původce děje: zloděj byl dopaden (vs. policie dopadla zloděje), byl zvolen prezidentem (vs. lidé ho zvolili prezidentem).

Opisné pasivum bývá zpravidla jediným přiměřeným prostředkem k vyjádření, že konatelem (původcem) je neurčitá přírodní, sociální či duševní síla: * Zdálo se mi, že mé vnitřnosti jsou trhány na kusy. * Sociálně slabí občané jsou vytlačováni na okraj společnosti. +more * Někteří lidé jsou neustále puzeni ke lhaní.

Opisné pasivum se tvoří především od sloves, která mají v aktivu přímý předmět (v akuzativu, 4. pádě), který se převedením do pasiva stává podmětem: * Auto (podm. +more) bylo vyrobeno v Mladé Boleslavi. (pas. ) = Auto (předm. ) vyrobili v Mladé Boleslavi. (akt. ).

U sloves, která přímý předmět nemají, se opisné pasivum tvoří výjimečně: * Na schůzi o tom bylo diskutováno. = Na schůzi o tom diskutovali.

Opisné pasivum se netvoří od zvratných sloves (dívat se, sednout si atd. ). +more Výjimkou jsou slovesa obávat se, tázat se a dotazovat se. Zvratné zájmeno se při převedení do pasiva vypouští: * Byl jsem tázán, zda s tím souhlasím. = Tázali se mě, zda s tím souhlasím.

Například větu „ptali se mě“ nelze do pasiva převést.

Vyjádření původce

Věty s trpným rodem často neobsahují původce děje, obvykle protože není důležitý nebo není znám: Hrad byl postaven ve 14. století.

V opisném pasivu však lze původce vyjádřit, a to nejčastěji jménem v instrumentálu (7. pádu): * Hrad byl založen 'Karlem IV. +more (Čtvrtým) = Karel IV. založil (tento) hrad. (činný rod) * Požár byl založen neznámým žhářem. = Požár založil neznámý žhář. (činný rod).

V současné době méně častý způsob, který převládal v písemných dokumentech z 15. -19. +more století, je pomocí předložky od s genitivem (2. pádem): * Čeští policisté byli informováni od svých německých kolegů'. (= svými německými kolegy).

Zvratné pasivum

Zvratné pasivum, někdy též reflexivní deagentiv, se tvoří přidáním zvratného zájmena se k činnému (aktivnímu) tvaru slovesa: * dům se staví, auta se vyrábějí, říká se.

Zvratné pasivum má stejné tvary jako zvratná slovesa, která však vyjadřují činný rod: posadil se, přestěhovali se.

Některá slovesa ve spojení se zvratným se vyjadřují podle okolností činný i trpný rod: * Dveře 'se samy otevírají ve chvíli, kdy se k nim někdo přiblíží. (činný rod) * Hlavní vchod školy se otevírá (= je otevírán) čtvrt hodiny před začátkem vyučování. +more (trpný rod).

Ve větách se zvratným pasivem nelze vyjádřit původce děje. Pokud obsahují jméno v instrumentálu, označuje prostředek k vykonání děje: * Břemeno se zvedá jeřábem. +more (= pomocí jeřábu).

Ve větě s opisným pasivem (břemeno je zvedáno jeřábem) může být jeřáb chápán podle okolností jako prostředek (břemeno je zvedáno pomocí jeřábu) i jako původce (jeřáb zvedá břemeno).

Zvratné pasivum se používá téměř výhradně ve 3. osobě': odsuzuje se, neříká se, postavilo se. +more Jen zcela výjimečně lze použít i jiných osobách: Odsuzujete se na deset let do vězení.

Zvratné pasivum je v mnoha případech synonymní s opisným pasivem. V těchto případech je obvykle vnímáno jako méně knižní: * Na okraji města se staví mnoho nových domů. +more = Na okraji města je stavěno mnoho nových domů.

Zvratné pasivum zcela převládá nad opisným pasivem nebo se výlučně používá: * v bezpodmětných větách: říká se, to se nedělá; * v návodech: přidají se kvasnice a těsto se nechá kynout.

Rezultativum

Rezultativum je pasivní konstrukce, která vyjadřuje výsledek (rezultát) nějakého děje. Tvoří se opisně pomocným slovesem být a příčestím trpným nebo - častěji - odvozeným přídavným jménem (adjektivem). +more Tvar s příčestím je homonymní (shodný) s opisným pasivem a je pociťován jako knižní. Tvoří se výhradně od dokonavých sloves. Příklady: * Dopis je napsaný / napsán. = Už ho někdo napsal. * Obora byla ještě před deseti lety oplocená, ale dnes už není po plotu ani stopa.

Rozlišení pasiva a rezultativa

Zatímco pasivum (trpný rod) vyjadřuje děj, který je podmětu vykonáván, rezultativum vyjadřuje stav, který je výsledkem takového děje. Proto některé mluvnice označují trpný rod jako dějové pasivum a rezultativum jako stavové pasivum.

Zatímco rezultativum obvykle používá tvar přídavného jména, současná spisovná norma češtiny vyžaduje při tvoření opisného pasiva příčestí trpné. Srovnej: * Dům byl 'zbourán v roce 1950. +more = Zbourali ten dům v roce 1950. (děj) * Na dobových fotografiích vidíme, že v roce 1950 dům ještě stál, ale o deset let později už byl zbouraný'. (stav; nehovoří se o tom, v kterém roce demolice proběhla).

Při tvoření opisného pasiva se ve spisovným projevech často chybuje tím, že se příčestí trpné nahrazuje přídavným jménem: Dům byl zbouraný v roce 1950. (Namísto náležitého byl zbourán. +more) Příčinou je pravděpodobně fakt, že v nářečních útvarech je příčestí trpné vnímáno jako silně knižní tvar a použití adjektivního tvaru je běžnou normou, například v obecné češtině: byl zbouranej. (I ve spisovné slovenštině má příčestí trpné shodný tvar jako přídavné jméno. Rezultativum a opisné pasivum se tvarově neliší. ).

Zatímco trpný rod se tvoří od dokonavých i nedokonavých sloves, rezultativum se tvoří jen od sloves dokonavých - jde o výsledek ukončeného děje.

Literatura

Kategorie:Česká slovesa