Týr

švédského města Trollhättanu, období stěhování národů

Týr, též Tý, je severský bůh z rodu Ásů. V literatuře bývá označován za boha nebes, války, práva a shromáždění thing, ale jeho skutečná funkce je předmětem mnoha diskusí. +more Toto božstvo bylo známo i ostatním germánským národům, jeho anglosaský protějšek byl nazýván Tíw, Tiu či Tíg, starohornoněmecký Ziu, gótský Týz. Je s ním spojena runa staršího futharku zvaná tiwaz.

Římany byl Týr ztotožňován s Martem a známe tak nápisy věnované božstvu jménem Mars Thingsus „Mars thingu“. Po vzoru latinského dies Martis „den Martův, úterý“ také vzniklo v germánských jazycích označení tohoto dne jako staroseverské týsdagr nebo anglické tuesday. +more V jiných germánských jazycích vzniklo označení tohoto dne z výrazů thing a příbuzných, například německé Dienstag nebo nizozemské dingsdag. S Týrem může souviset i bavorské označení úterý Ertag, které nejspíše odkazuje na Irmina či Ermina, který bývá někdy s Týrem ztotožňován.

Etymologie

Jméno Týr vychází z pragermánského *tiwaz a z praindoevropského *deiwós „bůh, nebešťan“. S *deiwós je příbuzné slovo *D(i)yéus, což je rekonstruované jméno praindoevropského boha nebes odrážející se například v řeckém Zeus, latinském Jupiter a védském Djaus. +more Z tohoto důvodu byl některými badateli Týr vykládán jako božstvo nebes, ale vzhledem k tomu že žádný z dochovaných zdrojů nenaznačuje specifickou nebeskou povahu jiní badatelé, například Otto Bremer a Einar Haugen, toto spojení odmítli. Podle Martina L. Westa toto božstvo neslo původně jiné jméno a to bylo později nahrazeno obecným označením týr „bůh“.

Ve vzácných případech bylo ve staroseverštině jméno tohoto boha používáno jako obecné označení pro boha, plurál tívar tak znamená „bohové“ a v singuláru, tedy jako týr, bylo ve složeninách užíváno v kenninzích pro Ódina, jako například Hangatýr „bůh oběšenců“, a Thóra, nebo i jiných kenninzích: bödvar Týr „Týr bitvy“ znamená válečníka. Týrovo jméno tím však mezi severskými jmény bohů není nijak výjimečné a nemusí tedy nutně znamenat obecně „bůh“.

Zdroje

Poetické Eddy z 18. století

Prozaická Edda z počátku 13. století o něm uvádí toto:

Na to, jak Týr ztratil ruku, je vyprávěno ještě na jednom místě Gylfiho oblouznění. Taktéž je zmiňován Týrův protivník při Ragnaröku: pes Garm, který upoután jeskyni Gnipahelli střeží vstup do Helheimu. +more Ve Výčtu meter je uváděn pro tohoto boha kenning „Ódinův syn“.

V Poetické Eddě je zmiňována Týova ztráta ruky v písni Lokiho pře a v Písni o Hymim Týr doprovází Thóra na výpravě za obrovským kotlem, který je vlastnictvím jotuna Hymiho, Týrova otce. V této písni se objevuje i nejasná zmínka o matce či pramáti tohoto boha:

Hypotézy

Jaan Puhvel považuje v důsledku etymologie Týra za božstvo nebes a dokonce uvažuje že jeho jména není odvozeno *deiwós, ale přímo od *D(i)yéus. Podle jeho názoru byl zatlačen Ódinem, kterého srovnává s védským Rudrou, a později s ním počal splývat. +more Týra srovnává s římský bohem přísah Diem Fidiem a hrdiny kteří přišli o svou ruku - římským Scaevolem a irským Núadou. Zároveň přirovnává Týra a Ódina k védské dvojici Mitra-Varuna.

Týr v umění

Soubor:Týr (1832) from Die Helden und Götter des Nordens, oder Das Buch der sagen. jpg|Amalia Schoppe, Týr, 1832 Soubor:Tyr, der Schwertgott. +morejpg|Carl Emil Doepler, Týr - bůh meče, 1882 Soubor:Tyr feeding Fenrir. jpg|Louis Huard, Týr krmící Fenriho, 1891 Soubor:Týr by Frølich. jpg|Lorenz Frølich, Týr, 1895 Soubor:Ragnarök by Collingwood. jpg|W. G. Collingwood, Ragnarök, 1908 Soubor:Tyr and Fenrir-John Bauer. jpg|John Bauer, Týr a Fenri, 1911.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Severští bohové Kategorie:Bohové války Kategorie:Božstva spravedlnosti