Gótština

Gótština (gutisko razda, 𐌲𐌿𐍄𐌰𐍂𐌰𐌶𐌳𐌰) je vymřelý germánský jazyk, který používali Gótové, zejména Tervingové. První zmínky o něm přináší Codex Argenteus (6. století), kopie překladu Bible ze 4. století. Zároveň se jedná o jediný dochovaný východogermánský jazyk. Ostatní východogermánské jazyky, burgundština a vandalština, se nám dochovaly pouze ve formě několika názvů a jmen.

Gótština patří do skupiny germánských jazyků a je tedy částí indoevropské jazykové rodiny. V +more_století'>6. století docházelo k postupnému vytlačování jazyka, zřejmě důsledkem vojenských neúspěchů gótských kmenů a také útlaku ze strany Franků. Gótové nakonec úplně vymizeli z Itálie, jedné z tradičních bašt gótské kultury. Zde byla gótština tvrdě asimilována latinou užívanou římskokatolickými obyvateli. Navíc byly zdejší kmeny geograficky izolovány od zbytku etnika.

Jazyk poté přežíval zejména na Pyrenejském poloostrově, a to až do 8. +more století. Francký autor Walafrid Strabo uvádí, že existovaly gótsky hovořící skupiny také na dolním toku Dunaje, začátkem 9. století také na Krymu (krymská gótština - v několika izolovaných enklávách až do pozdního 18. století). Slova, podobná gótštině, která byla objevena po 9. století, pravděpodobně k této řeči nenáleží.

Abeceda

Wulfilova gótština byla zapisována písmem, které si on sám upravil pravděpodobně z písma řeckého. Existují také vědecké kruhy, které původní gótské písmo odvozují od písma runového či latinky. +more Tato abeceda ovšem nemá nic společného s gotickým písmem, které bylo užíváno k zápisu římské abecedy mezi 12. a 14. stoletím a které dále mutovalo do německé fraktury.

Morfologie

Podstatná a přídavná jména

Gótština zachovává mnoho archaických indoevropských rysů, které se vždy nenacházejí v moderních germánských jazycích, především bohatý systém skloňování. Gótština používala 4 pády - nominativ, akuzativ, genitiv, dativ a pozůstatky vokativu, který byl někdy identický s akuzativem a někdy s nominativem. +more Používány byly všechny 3 jmenné rody, včetně středního. Podstatná a přídavná jména byla skloňována podle čísla jednotného a množného.

Jednou z nejnápadnějších vlastností germánských jazyků je rozdělení podstatných jmen na slabá a silná. Toto rozdělení je v gótštině obzvlášť důležité. +more Zatímco podstatné jméno může patřit v závislosti na konci kořene slova pouze do jedné třídy skloňování, některá přídavná jména mohou být skloňována buď silně nebo slabě v závislosti na jejich významu. Přídavné jméno se zvláštním významem a doprovázené deiktickým členem (jako je např. ukazovací zájmeno sa, þata nebo so, které slouží jako člen určitý), se skloňuje slabě. Přídavná jména použitá s neurčitým členem se skloňují silně.

Tento proces se nachází například v němčině a švédštině, kde se přídavná jména skloňují nejen podle rodu a čísla, ale také podle určité / neurčité formy:

Popisná přídavná jména v gótštině (a superlativa končící na -ist nebo -ost) a příčestí minulá mohou mít obě skloňování. Některá zájmena mohou mít pouze slabé skloňování, například: sama (česky "stejný"), přídavná jména jako unƕeila("stále", z kořenu ƕeila, česky "čas"; můžeme srovnat s anglickým "while"), srovnávací přídavná jména a přítomná příčestí. +more Jiné, jako například áins ( "něco") se skloňují silně.

Tabulka pod tímto textem ukazuje skloňování gótského přídavného jména blind (česky "slepý") se slabým (guma - "muž") a silným podstatným jménem (dags - "den"):

Tato tabulka samozřejmě není vyčerpávající, jsou zde druhotná skloňování, zejména pro silná jména středního rodu v jednotném čísle a nepravidelná podstatná jména v jiných kontextech, které zde nejsou popsány.

Zájmena

Gótština v plné míře zdědila sadu indoevropských zájmen: osobní zájmena (včetně zvratných zájmen pro všechny tři mluvnické osoby), přivlastňovací zájmena, jak jednoduchá a složená ukazovací zájmena, vztažná zájmena, tázací zájmena a zájmena neurčitá. Každý sleduje konkrétní vzor časování (částečně se zde odráží skloňování jmen), podobně jako jiné indoevropské jazyky. +more Jednou z obzvlášť pozoruhodných vlastnosti je zachování dvojného čísla, odkazující na dvě osoby nebo věci, zatímco množné číslo bylo používáno pouze na množství větší než dva. Zatímco v praindoevropském jazyce se duál používá pro všechny gramatické kategorie, které mají číslo (tak jak je to v klasické řečtině či v sanskrtu), ve starých germánských jazycích, včetně gótštiny byl používán jen v zájmenech.

Jednoduché ukazovací zájmeno sa (střední rod: þata, ženský rod: so, z indoevropského kořene *so, *seh2, *tod; příbuzný řeckému členu ὁ, ἡ, τό a latinskému is'tud') lze použít jako člen, umožňující konstrukci typu určitý člen + slabé přídavné jméno + podstatné jméno.

Tázací zájmena začínaly na ƕ-, která je odvozena z praindoevropské souhlásky *kw, které se nacházelo na začátku všech interogativ v praindoevropštině. To je obdoba anglického wh-, nacházející se na začátku mnoha interogativ, která jsou v některých dialektech angličtiny vyslovována s [ʍ], tedy jako v gótštině. +more Stejnou etymologii lze nalézt i v dalších indoevropských jazycích: w- [v] v němčině, hv- v dánštině, latinské qu- (které přetrvává v dnešních románských jazycích), řecké τ nebo π, či k- v sanskrtu.

Číslovky

Syntax

Gotský text z historických pramenů je podobný řeckému pravopisu včetně paratexe, hypotaxe, tzn. vztahy mezi větami a souvětími.

Vzorový text

: In jainaim þan dagam aftra at filu managai managein : wisandein jah ni habandan hva matidedeina, athaitands : siponjans qaþuh du im: infeinoda du þizai managein, unte : ju dagans þrins miþ mis wesun jah ni haband hva matjaina;

Otčenáš v gótštině:

Atta unsar, þu in himinam, weihnai namo þein. Qimai þiudinassus þeins. +more Waírþai wilja þeins, swe in himina jah ana aírþai. Hlaif unsarana þana sinteinan gif uns himma daga. Jah aflet uns þatei skulans sijaima, swaswe jah weis afletam þaim skulam unsaraim. Jah ni briggais uns in fraistubnjai, ak lausei uns af þamma ubilin. Unte þeina ist þiudangardi jah mahts jah wulþus in aiwins.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Východogermánské jazyky Kategorie:Gótové Kategorie:Středověké jazyky Kategorie:Jazyky Portugalska