Týnec nad Labem (oppidum)

Technology

12 hours ago

Author

Týnec nad Labem (též hradiště Kolo) je pravěké hradiště na východním okraji stejnojmenného města v okrese Kolín ve Středočeském kraji. Hradiště bylo poprvé postaveno v době halštatské a podruhé byla lokalita opevněna v době laténské, kdy na ní existovalo oppidum. Pozůstatky obou hradišť jsou chráněny jako kulturní památka.

Historie

První sběry povrchového materiálu na hradišti prováděl v první polovině dvacátého století František Dvořák, jehož nálezy umožnily datovat lokalitu do období laténské kultury. Jan Filip potom inicioval dlouhodobý povrchový průzkum, který od roku 1951 prováděl Jiří Hrala. +more Rozsáhlejší archeologický výzkum provedl v sedmdesátých letech dvacátého století Zbyněk Sedláček.

Při záchranném archeologickém výzkumu v roce 2014 bylo v podhradí hradiště nalezeno 68 keltských mincí a jejich zlomků, z nichž 62 patří k typům, které se razily na území Čech. Většina mincí (55 kusů tzv. +more obolů) byla ze stříbra. Na jedné z mincí (třetina statéru) je patrný defekt razidla, přičemž stejný se objevuje na některých mincích nalezených ve Stradonicích, kde byly pravděpodobně raženy. Jeden z obolů pochází ze Starého Hradiska.

Jedním z významných archeologických nálezů je bronzová hlava kance, která byla pravděpodobně součástí kování dřevěného vědra. Podobné nálezy se objevují v bývalých svatyních nebo hrobech elitních členů laténské společnosti. +more Vědérka s obvyklým objemem jeden až tři litry snad sloužila k servírování vína, medoviny nebo piva při kolektivním hodování.

Nálezy mincí a importovaného luxusního zboží dovolují předpokládat, že týnecké hradiště bylo ve druhém a prvním století před naším letopočtem politicko-ekonomickým centrem regionu. Nacházelo se na křižovatce obchodních cest ze západu na východ a ze severu na jih a zřejmě bylo místem, kde zastavovali kupci využívající labskou vodní cestu.

Stavební podoba

Hradiště stálo na kopci Kolo s nadmořskou výškou 225 metrů, který je součástí nejsevernějšího výběžku Železných hor. Je možné, že v době osídlení hradiště kopec obklopovala říční ramena Labe, takže hradiště stálo na ostrově. +more Předpokládaná opevněná plocha měří jedenáct hektarů, což z týneckého hradiště činí nejmenší oppidum v Čechách.

Archeologický výzkum doložil existenci dvou stavebních fází opevnění. Na východní straně lokality byla zkoumána hradba, jejíž vznik je kladen do doby halštatské, byť někdy bývá označována také jaké mladolaténská. +more Z mladší až pozdní doby laténské pochází část opevnění zkoumaná na severním okraji hradiště. Vstup do hradiště se nacházel na západě.

Opevnění na východě tvořila palisáda upevněná v základovém žlabu vysekaném ve skalním podloží. Na vnitřní straně k ní byla přiložena stěna z naskládaného lomového kamene a zeminy. +more Na severu byly archeologickým výzkumem odkryty dvě fortifikace. Jednu tvořila dřevěná stěna s konstrukcí vyplněnou kameny, z níž se zachoval základový žlab a 130 centimetrů široký pruh kamenů. Podle stop přetavení hradba zanikla požárem. Druhá fortifikace se dochovala v podobě kůlové jámy, za níž se nacházel 1,3-2 metry široký pruh kamenů.