Těškovice

Obec Těškovice (německy Tieschkowitz) leží ve Slezsku v jihovýchodní části Nízkého Jeseníku v okrese Opava v Moravskoslezském kraji, asi 10 km od Bílovce. Těškovice mají obyvatel. Dominantu obce tvoří pseudogotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1863, z dalších památných objektů lze jmenovat památníky obětem první a druhé světové války.

Poloha a vybavenost obce

Katastr obce se rozkládá v nadmořské výšce 386 až 458 metrů (nejvyšším místem je Mečník / Mezník). Z nejvyšších bodů je výhled na Beskydy, průmyslovou Ostravu, lázně Klimkovice aj. +more Obec obklopují dvě údolí: Jamníku a Setiny. Ve vzdálenosti 10 km jižně leží město Bílovec, 16 km jižně město Studénka, 20 km severozápadně statutární město Opava a 18 km jihozápadně město Fulnek.

Ke kvalitě života v obci přispívá 5třídní základní škola, mateřská škola, obchod se smíšeným zbožím, pohostinství, pro aktivní odpočinek víceúčelové hřiště s umělým povrchem a travnaté fotbalové hřiště. Dopravu v obci zajišťují autobusové společnosti, které tudy vedou linky mezi Bílovcem a Opavou, Skřípovem a Ostravou aj. +more Turisté navštěvují Těškovice zejména pro okolní lesy, skýtající řadu krás pro pěší či cykloturisty, ale i houbaře a ostatní milovníky přírody.

Historie

O založení Těškovic, stejně jako o založení dalších vsí na jihovýchodním Opavsku, neexistují spolehlivé historické doklady. České osidlování tohoto kraje, jehož možná část byla v držení kláštera Hradiště u Olomouce, začalo pravděpodobně již v 2. +more polovině 12. století. Dokladem českého osidlování jsou místní názvy jako jsou Těškovice, Kyjovice, Budišovice a další. V této oblasti se nevyskytují žádné místní názvy německého původu. Podle těchto i dalších historicky doložených skutečností lze usoudit, že Těškovice, podobně jako ostatní osady, byly založeny na konci 12. nebo začátkem 13. století.

První písemné zprávy o existenci Těškovic pocházejí z roku 1377. Jedná se o zápis v kupní smlouvě, podle které Ondřej z Těškovic koupil fojtství v Hlubčicích ve Slezsku. +more Téhož roku byly Těškovice jmenovány při dělení Opavska na vévodství krnovské a opavské. Do roku 1430 nelze jednoznačně říci, komu ves patřila. Teprve v tomto roce je v zemských deskách knížectví opavského zaznamenám jako majitel Těškovic a Kyjovic Václav Fakl z Čochendorfu, jinak z Přívozu.

Údaje o jménech a počtu sedláků, zahradníků, mlýnech a fojtství obsahují urbáře. Jsou v nich zapsány i poddanské povinnosti. +more V urbářích jsou uvedeny i další údaje dokládající hospodářské a sociální poměry poddaných sedláků, zahradníků a chalupníků až do 18. století. Tento popis je cenný také proto, že dokládá údaje o národnosti a vyznání většiny obyvatel. Těškovice byly vždy české a katolického vyznání. V roce 1848 byla Těškovicím přiznána obecní samospráva.

Typickým jevem 2. poloviny 19. +more století byl úpadek gruntů a tříštění pozemkového vlastnictví. Stále větší počet obyvatel obce byli dělníci, okolo roku 1858 byly stavby ve vesnici převážně dřevěné. V roce 1866 byla v Těškovicích vystavěna kaple, v roce 1875-1876 byla postavena nová škola a v roce 1891 byl založen hasičský sbor. Podnětem byl požár, při kterém shořelo 35 domů. Nový obecní hostinec byl postaven v roce 1907.

Konec první světové války a vyhlášení samostatnosti Československé republiky ovlivnily kulturní a společenský život obce. Rozvoj obce a jejího kulturního života byl přerušen 10. +more října 1938 okupací německým vojskem. Obec byla osvobozena 29. dubna 1945 vojsky Sovětské armády. Těškovice se po druhé světové válce dále rozvíjely. Modernizoval se bytový fond, v některých částech obce byly vybudovány sítě technické infrastruktury. Největší a nejdůležitější stavbou v obci byla přístavba kulturního domu, která byla zahájena v roce 1964. V roce 1973 skončila samospráva obce, byl ustanoven společný národní výbor pro obce Pustá Polom, Těškovice, Kyjovice, Hlubočec se sídlem v Pusté Polomi a v roce 1979 byly tyto obce sloučeny pod jednu - Pustou Polom a vytvořeny místní části. Od roku 1990 je obec opět samostatná.

Pamětihodnosti

Větrné mlýny

MlýnV obci se nacházely čtyři větrné mlýny. +more "Kubíčkův mlýn" na kopci, který byl po válce poškozen a zbourán. "Větrňák", jež stál kdysi na Přihlávkách a patřil panu Josefu Lazeckému, a "Řeháčkův" mlýn jenž stál na Dubině a patřil k nejzachovalejším větrným mlýnům v okrese a kraji. Mlýn byl od roku 1945 vyřazen z provozu. V době první republiky a za Rakouska v něm mlynář František Řeháček šrotoval obilí pro dobytek na krmivo. V době německé okupace, kdy byly chléb i mouka na lístky, mlel dokonce i černou mouku za hlídkování občanů.

Mlýn byl chráněn památkovou péčí. Ta však nepřidělila prostředky k jeho rekonstrukci a uchování. +more Objekt pak dále chátral až do 5. září 1974, kdy se jeho trosky zřítily. Byl to poslední větrný mlýn v širokém okolí.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v roce 1863 pseudogotickém slohu. Stavebním materiálem byl kámen, původní střešní krytinou břidlice. +more Zakladatelem byl majitel panství v Kyjovicích hrabě Teodor Falkenheim, který přispěl na stavbu kostela materiálem a penězi. Místní občané obce přispěli ke stavbě kostela dobrovolnou prací a majitelé koní svými povozy. Do té doby měly Těškovice jen malou kapličku, která stála na pozemku usedlosti Rěžných čp. 23.

Sakristie byla přistavěna v roce 1903. Gotický hlavní oltář Nanebevzetí P. +more Marie pochází z kostela v Hrabyni a daroval je místní věřícím Jan Bohm, proslulý hrabyňský farář. Obraz na hlavním oltáři maloval akademický malíř z Olomouce pan Hoš, rodák z Těškovic. V roce 1906 dal zhotovit na své náklady kazatelnu pan Adolf Lazecký a 14 obrazů Křížové cesty, které zdobí boční stěny kostela, zakoupil pan Matouš Krayzel. Boční oltář P. Marie Lurdské zhotovil v roce 1908 řezbář František Musil z Bílovce. Ve stejném roce byla instalována křtitelnice, kterou daroval místním věřícím pan Josef Řeháček. Roku 1909 byla klenba v kostele opatřena novými dubovými trámy a byly zakoupeny nové varhany od kostelní jednoty v Mariánských Horách za 2400 korun. Nedílnou součástí farního komplexu je i fara, která byla postavena v roce 1909-1910, v dnešní době rekonstruovaná.

Malý zvon na věži pochází z roku 1864, byl ulit ve zvonařské dílně v Opavě firmou Františka Stankeho. Váha menšího zvonu činí 20 kg, výška 26 cm. +more Na zvonu byly obrazy sv. Floriána a sv. Jana Křtitele.

Obecní symboly

Znak obce +moregif|náhled|upright'>Prapor obce * Obecní znak: V červeno-zeleně polceném štítě je bílá hlava beránka se žlutou svatozáří v podobě mezikruží, provázená nahoře vpravo bílou růží se žlutým semeníkem a kališními lístky, vlevo bílou lilií. * Obecní prapor: List tvoří dva vodorovné pruhy, červený a zelený. V žerďové polovině je bílá hlava beránka se žlutou svatozáří v podobě mezikruží. V horním cípu bílá růže se žlutým semeníkem a kališními lístky, v dolním cípu bílá lilie. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Symbolika

Figura hlavy beránka se svatozáří je heraldickým zjednodušením historického pečetního znamení obce, doloženého v roce 1784. Figury růže a lilie odkazují coby tradiční mariánské atributy na zasvěcení místního kostela Nanebevzetí Panny Marie. +more Tzv. heroldská, neboli geometrická figura polcení štítu odkazuje na polcený erb pánů Kalkreuterů z Dolska, kteří drželi Kyjovické panství včetně vsi Těškovice mj. v průběhu 18. století - tedy v době pořízení těškovického pečetidla.

Barevné řešení: Zelená barva symbolizuje barvu venkova a vykresluje polohu obce v mimoměstské, zalesněné krajině, kombinace bílé a červené barvy odkazuje na příslušnost obce k Opavsku.

Vznik

Obecní symboly, prapor a znak, byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny České republiky Václava Klause dne 12. července 1999. +more Návrh symbolu vytvořil pan Jan Tejkal z Ostravy-Heřmanic za spolupráce s PhDr. Karla Müllera, ředitele zemského archivu v Opavě. Do života obce byly symboly uvedeny 15. srpna 1999 posvěcením v místním kostele.

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.teskovice.cz]oficiální stránky obce[/url]

Kategorie:Vesnice v okrese Opava Kategorie:Obce v okrese Opava Kategorie:Sídla v Nízkém Jeseníku Kategorie:Mikroregion Matice Slezská Kategorie:Sdružení obcí Bílovecka