Třída V 1
Author
Albert FloresTřída V 1 byla třída torpédoborců německé Kaiserliche Marine z období první světové války. V Německu byly kategorizovány jako velké torpédové čluny. Celkem bylo postaveno osm jednotek této třídy, z toho dvě během stavby zakoupilo Řecké námořnictvo. Německé torpédoborce byly ve službě v letech 1912-1929. Jeden německý torpédoborec byl ztracen za světové války, ostatní zůstaly ve službě v redukovaném poválečném německém námořnictvu Reichsmarine. Řecká plavidla byla od prosince 1916 do prosince 1918 obsazena a do konce první světové války provozována francouzským námořnictvem. Obě byla vyřazena roku 1919.
Na třídu V 1 koncepčně navazovaly ještě torpédoborce tříd G 7 a S 13. Celá skupina čítala 26 plavidel, tedy dvě flotily pro německé námořnictvo a dvě plavidla pro Řecko. +more Následně se německé loděnice opět vrátily ke stavbě větších torpédoborců.
Stavba
Německé námořnictvo v programu pro rok 1911 objednalo stavbu flotily dvanácti torpédoborců, přičemž po šesti jednotkách měly dodat loděnice AG Vulcan Stettin ve Štětíně a Germaniawerft v Kielu. Trupová čísla torpédoborců měla původně navazovat na existující číselnou řadu (od čísla 198), avšak protože námořnictvo požadovalo menší torpédoborce, od kterých očekávalo větší obratnost. +more Proto byla nová plavidla číslována od jedničky. Plavidla loděnice AG Vulcan představují třídu V 1 a Germaniawerft následující třídu G 7. Zkoušky přitom později prokázaly, že zmenšení plavidel naopak vedlo ke zhoršení jejich nautických vlastností. Stavba torpédoborců byla zahájena roku 1911. Rozestavěné jednotky V 5 a V 6 v červenci 1912 zakoupilo Řecko. Náhradou byly roku 1912 rozestavěny ještě sedmá a osmá jednotka, nesoucí opět jména V 5 a V 6, neboť představovaly jejich náhradu. Torpédoborce byly do služby přijaty v letech 1912-1913.
Jednotky třídy V 1:
wikitable | Jméno | Zahájení stavby | Spuštění na vodu | Zařazena do služby | Status |
---|---|---|---|---|---|
V 1 | 1911 | 11. září 1911 | leden 1912 | Vyřazen 1929. +more | |
V 2 | 1911 | 14. října 1911 | březen 1912 | Vyřazen 1929. | |
V 3 | 1911 | 15. listopadu 1911 | květen 1912 | Vyřazen 1929. | |
V 4 | 1911 | 23. prosince 1911 | červen 1912 | Dne 1. června 1916 potopen. | |
Nea Genea (ex V 5) | 1911 | 29. února 1912 | červenec 1912 | Vyřazen 1919. | |
Keravnos (ex V 6) | 1911 | 22. května 1912 | červenec 1912 | Vyřazen 1919. | |
V 5 | 1912 | 25. dubna 1913 | červenec 1913 | Vyřazen 1929. | |
V 6 | 1912 | 28. února 1913 | květen 1913 | Vyřazen 1929. |
Konstrukce
Hlavní výzbroj představovaly dva 88mm/27 kanóny SK L/30 C/08, čtyři jednohlavňové 500mm torpédomety a až osmnáct námořních min. Pohonný systém tvořily čtyři kotle Marine a dvě parní turbíny AEG-Vulcan o výkonu 17 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. +more Měly dva komíny. Nejvyšší rychlost dosahovala 32 uzlů. Dosah 1190 námořních mil při rychlosti sedmnáct uzlů.
Modernizace
Německá plavidla byla roku 1916 přezbrojena dvěma 88mm/42 kanóny TK L/45 C/14.
V letech 1921-1922 byla pětice přeživších německých torpédoborců modernizována. Jejich výzbroj tvořily dva 105mm/42 kanóny SK C/06 a dva 500mm torpédomety. +more Původní kotle nahradily tři nové, spalující uhlí a topný olej (neseno bylo 150 a 76 tun). Dosah plavidel byl 1750 námořních mil při rychlosti sedmnáct uzlů. Plavidla měla standardní výtlak 670 tun a plný 753 tun.