Umělé textilní vlákno

Umělá vlákna (angl.: manmade fibres) jsou textilie získané (jakýmkoliv) výrobním postupem z polymerních nebo nepolymerních látek. Tím se liší od materiálů, které se vyskytují ve formě vlákna přirozeně.

V češtině (a v němčině ) se pro umělá vlákna často používá označení chemická vlákna, chemicky vyrobená vlákna nebo syntetická vlákna.

Vlastnosti umělých vláken

Umělé vlákno sestává z molekulárních řetězců obsahujících uhlík, vodík, kyslík a dusík nebo alespoň část z těchto prvků.

Velká část jejich vlastností se nechá při výrobě ovlivnit a přizpůsobit požadavkům uživatele. Ze základních typů se tak vyvinuly a stále znovu vyvíjí nové modifikace, které se často dělí do tří generací:

Ve druhé generaci se u základních druhů, první generace, odstraňují některé nevhodné vlastnosti za účelem širšího použití a vlákna třetí generace mají pak speciální vlastnosti vhodné zpravidla pro úzký sortiment textilních výrobků.

Rozdělení vláken podle použité suroviny

PŘÍRODNÍ POLYMERY	rostlinné	živočišné
2"|celulóza	2"|celulóza	2"|celulóza	2"|celulóza	2"|celulóza	2"|celulóza	2"|celulóza	2"|celulóza	2"|celulóza	2"|celulóza
2"|viskóza¹	2"|viskóza¹	2"|viskóza¹	2"|viskóza¹	2"|viskóza¹	2"|viskóza¹	2"|viskóza¹	2"|viskóza¹	2"|viskóza¹	2"|viskóza¹

¹ K vláknům z regenerované celulózy patří viskózová (základní typ a modifikované druhy) a měďnatá (ke kterým se přiřazují acetátová a triacetátová vlákna).

² Zeinové vlákno pochází z kukuřice, kaseinové z mléka

SYNTETICKÉ POLYMERY

2"|polykondenzát	polymerizace	polyadice
2"|PES, PA	2"|PES, PA	2"|PES, PA	2"|PES, PA	2"|PES, PA	2"|PES, PA	2"|PES, PA	2"|PES, PA	2"|PES, PA	2"|PES, PA	2"|PES, PA	2"|PES, PA	PVC, PP	PVC, PP	elast. vlákno	elast. +more vlákno

.

NEPOLYMERNÍ

Původ	kov	minerál	pyrolýza
2"|borové ¹	2"|borové ¹	2"|borové ¹	2"|borové ¹	2"|borové ¹	2"|borové ¹	2"|borové ¹

¹ Drahé vlákno s vysokou pevností. Přidává se do kompozitů, obzvlášť na výrobky zbrojního průmyslu.

Označení „syntetická vlákna“

Všeobecně se tento výraz používá (v češtině i v jiných jazycích) jako souhrnné označení jen pro vlákna ze syntetických polymerů. V odborné literatuře se pod tento pojem ojediněle zařazují také vlákna z přírodních polymerů (keramická, viskózová vlákna atd. +more) a nepolymerních materiálů (např. kovová vlákna).

Galerie umělých vláken

Soubor:Bundesarchiv Bild 183-60599-0007, "VEB Kunstseidenwerk "Friedrich Engels"". jpg|Zvlákňování polyamidu přes trysku (v roce 1958) Soubor:Fibre Glass 40x. +moreJPG|Skleněné vlákno (40x zvětšené) Soubor:Acrylic 40x. JPG|Polyakrylové vlákno (400x zvětšené) Soubor:Celluloseacetuar. jpg|Acetátová vlákna v cigaretovém filtru Soubor:Kohlenstoff fasern 8mm laenge 2000dpi. jpg|Uhlíková vlákna sekaná na délku 8 mm Soubor:Microfibar. jpg|Textilie z mikrovláken (detail v pravém rohu cca 500x zvětšený) File:Types of Carbon Nanotubes. png|Uhlíkové nanotrubičky File:SCMAP. gif|Aktuátor z piezoelektrických keramických vláken.

Z historie umělých vláken

1891 vynález nitrátového hedvábí * 1892 vynález viskózového hedvábí (výroba 1910) * 1924 produkce acetátových vláken * 1935 vynález polyamidu 6.6 (výroba 1939) * 1936 výroba skleněného vlákna * 1938 vynález polyamidu 6 (výroba 1942) * 1942 vynález PES-vlákna (výroba 1953) * 1950 výroba PAC-vlákna * 1956 vynález PP-vlákna * 1959 výroba aramidu * 1972 gelové zvlákňování * 1980 výroba mikrovláken * 1986 výroba nanovláken * 1986 výroba PE-vlákna (Dyneema) s pevností v tahu 4,0 GPa * 2000 vlákno M5 s pevností v tahu 4,6 GPa a v tlaku 1,6 GPa

Výroba hlavních druhů umělých vláken

Rok 2011	polyester	viskóza	polyamid	polypropylen	polyakryl	ostatní vl.
v milionech tun	37,2	4,4	3,9	2,9	2,0	0,6
cena cca €/kg	1,25-1,40	0,87	1,25	1,75	-

V roce 2011 vyrobilo ve světě 1700 chemických provozů cca 51 milionů tun umělých vláken. +more Na produkci se podílela Čína 60%, Indie 6, USA 5% a ČR se Slovenskem 0,25%.

Celkové množství sestávalo z cca 60 % filamentů a 40 % staplových vláken (stříže).

Podíl mikrovláken a nanovláken na vyrobeném množství se ve statistikách neuvádí. Ve hořejší statistice chybí také nejméně 5 milionů tun, např. +more polyethylen, polyuretan, skleněná a keramická vlákna.

Podle údajů firmy Lenzing dosáhla v roce 2014 světová výroba chemických textilních vláken 62 milionů tun (z toho cca 3/4 polyesterová vlákna).

V roce 2019 se počítalo s výrobou 80 milionů tun (nejméně 50 milionů tun pocházelo z Číny) z celkového množství 107 milionů tun textilních vláken.

Podrobné statistické údaje se dají zakoupit např. za 650 CHF

Použití

Z filamentů se v roce 2007 použilo 19,5 milionů tun na oděvní a bytové textilie, 2,5 miliony jako technické filamenty a 2,2 miliony tun na podlahové krytiny.

Z 80 % stříží z umělých vláken byly vyrobeny příze (především na tkaniny a pleteniny) a 20 % šlo (nespředených) do netkaných textilií.

Literatura

Koslowski: Chemiefaser-Lexikon:Begriffe-Zahlen-Handelsnamen, Deutscher Fachverlag 2008, * Cherif: Textile Werkstoffe für den Leichtbau, Springer-Verlag Berlin Heidelberg 2011, str. 14-16

Externí odkazy

Reference

Kategorie:Textilní vlákna