Cesko.wiki Urianchajci
Author
Albert FloresUrianchajci jsou etnická skupina žijící v Mongolsku, hlavně v Urianchajské autonomní prefektuře. Jazyk, kterým mluví, se nazývá uriangchu ajima. Urianchajci jsou potomci Urianchajů, kteří byli jedním z mongolských kmenů. Tradiční náboženství uriangčuajců je tajný šamanismus nebo tengrizmus, avšak mnoho z nich se vyznává také v buddhismus. Tradičním způsobem obživy uriangchuajců je pastevectví a zemědělství. V současné době se uriangčuajci stále potýkají s kulturní a jazykovou asimilací. Jejich počet se odhaduje na přibližně 162 000 osob.
Urianchajci je jméno několika příbuzných mongolských etnických skupin připomínaných od 13. století.
Ve 13. století popsal Rašíd ad-Dín lesní Uriangchajce jako vzdálený sibiřský lid, žijící v chatrčích z březové kůry a živící se lovem. +more Není jasné, zda patřili k mongolským, tunguzským či turkickým kmenům. Od lesních Uriangchajců Rašíd ad-Dín bezpečně odlišuje mongolský rod Urianchajců, ze kterého pocházeli Čingischánovi generálové Dželme a Sübetej.
V 17. století se význam termínu Urianchajci v mongolštině rozšířil na všeobecné označení kmenů tunguzského, mongolského i turkického původu žijících na severozápad od Mongolska, na Altaji. +more Podléhali Mongolům, od roku 1757 říši Čching. Dnes tito altajští Urianchajci žijí v západním Mongolsku (v Chovdském, Bajanölgijském a Chövsgölském ajmagu; roku 1989 jich bylo 21 300) a Sin-ťiangu v počtu přes 5 000 (1999).
Jiní Urianchajci ve východním Mongolsku odvozují svůj původ od jednoho ze „šesti tümenů“ Dajan-chána. Obojí se považují za potomky výše zmíněného mongolského rodu Urianchajců.