Cesko.wiki Urím a tumím
Author
Albert FloresČlánek "Urím a tumím" na české Wikipedii je základním zdrojem informací o pořadu, který je součástí televizního vysílání. Urím a tumím je český televizní formát, ve kterém se soutěžící snaží uhodnout, co kdo říká ve smyšleném snímku z Československé televize. Hlavním cílem je zjistit, který herci a s jakými postavami se jedná. Soutěž je založena na znalostech herců, filmů a televizních pořadů. Pořad byl poprvé odvysílán v roce 1969 a dodnes se dočkal mnoha epizod a repríz. V článku jsou uvedeni moderátoři, historie a pravidla soutěže, stejně jako informace o týmech, které se do soutěže zapojují. Je zde také zmíněna popularita a úspěch pořadu, který se stal kultem mezi diváky.
Mojžíšův bratr Áron je první postavou v Bibli, která dostane urím a tumím Urím a tumím je podle některých výkladů název dvou speciálních kamenů, které se objevují v biblické tradici. Jejich užívání i smysl je předmětem náboženských debat. Podle všeho šlo o věštecké nástroje, které mohl použít izraelský velekněz, jenž při výkladu mohl spolupracovat s prorokem, tzv. „vidoucím“.
V judaismu je znám tradiční výklad, podle něhož se urím a tumím skládaly z 12 kamenů, jež byly vsazeny do náprsníku velekněze a na nichž byla vyryta jména izraelských kmenů. Podle některých vykladačů byl součástí urím a tumím také pergamen, na němž bylo napsáno Boží jméno o 72 písmenech, a tento pergamen byl uložen v kapse veleknězova náprsníku. +more Na kamenech náprsníku bylo vyryto dohromady také 72 písmen - kromě jmen 12 kmenů, které dohromady čítají 50 písmen, bylo na kamenech vyryto dalších 22 písmen, která tvoří tato slova: „Abrahám, Izák, Jákob, kmeny Ješurúnovy“ (hebrejsky אברהם יצחק יעקב שבטי ישרון, Avraham, Jicchak, Ja‘akov, šivtej Ješurun). Písmena těchto slov byla postupně ke jménům izraelských kmenů doplňována tak, aby na každém kameni veleknězova náprsníku bylo vyryto 6 písmen, tzn. že na první kámen, kde bylo vyryto kmenové jméno Rúben, které je složeno z 5 hebrejských písmen, bylo přidáno písmeno alef (א), na druhý kámen, kde bylo vyryto kmenové jméno Šimeón, které je složeno rovněž z pěti hebrejských písmen, bylo přidáno písmeno vet (ב) atd. Řádně ustrojen pak velekněz mohl urím a tumím používat k mystické kontemplaci, rozjímání a meditaci, dokud nedosáhl osvíceného stavu, jemuž se říká ruach ha-kodeš (Duch svatý). Tehdy bylo možné spatřit, jak některá písmena na kamenech náprsníku začínají vydávat zář, přičemž z těchto rozsvícených písmen bylo zapotřebí složit odpověď. Slovo urím (אוּרִים) odkazuje právě na onu zář, neboť je odvozeno z hebrejského slovesného kořene alef-vav-reš (אור), jenž má tyto významy: „svítit, být osvětlený, světlý, svítat“. Slovo tumím (תֻּמִּים) naproti tomu souvisí se slovesným kořenem tav-mem-mem (תמם), který může mít tyto významy: „být bezúhonný, být bezvadný, dokonalý, být hotov, být úplný“, a odkazuje na požadavky, které musel velekněz splňovat, aby dosáhl osvíceného stavu.
Podoba
S kameny urím a tumím se ve Starém zákoně setkáváme poprvé v příběhu, kdy Mojžíš vysvěcuje svého bratra Árona za velekněze nad izraelským lidem. Urím a tumím je v Exodu popsán jako součást speciálního náprsníku, jehož podoba je dopodrobna popsaná.
V rámci tohoto náprsníku se nacházely kameny urím a tumím:
Zapojení kamenů do náprsníků je zapsáno také ve 3. knize Mojžíšově.
Užití v Bibli
Urím a tumím (podle jedné z verzí) V biblických spisech nacházíme několikero způsobů užití kamenů urím a tumím. +more Někdy se namísto zmínění obou kamenů užívá jen urím.
Jozue
První návod nacházíme v Mojžíšově záznamu a směřuje k Jozuemu.
Odpadlictví v době Samuela
Před příchodem proroka Samuela neměli izraelští velekněží už žádná zjevení skrze urím a tumím. V Bibli se nachází zápis o tom, jak se král Saul snažil získat odpověď skrze urím (pravděpodobně pomocí velekněze), ale nedočkal se.
Po babylonském zajetí
V době Ezdráše a Nehemiáše, když se kmen Judy vrátil do Jeruzaléma, aby opět zbudoval chrám, zaznělo následující nařízení.
Mormonismus
Mormoni věří, že jejich prorok Joseph Smith roku 1827 získal od anděla Zlaté desky a více než rok je překládal z reformní egyptštiny démotického typu. Joseph Smith nazýval nástroje, které mu tento překlad umožnily, jako urím a tumím a získal je prý od stejného anděla jako desky. +more Ve výsledku však Joseph Smith přeložil s pomocí urímu a tumímu pouze 116 ztracených stránek Knihy Lehi (dnešní verze Knihy Mormonovy byla přeložena pomocí odlišných vidoucích kamenů). Členové mormonské církve Smithe dodnes uznávají jako „Vidoucího“, neboť měl jako někteří starověcí proroci právo užívat tyto posvátné kameny.
Podle Josepha Smithe užíval urím a tumím kromě jiného i prorok Abrahám, jak je popsáno v mormonském apokryfu, Knize Abrahamově (Abraham 3,1+4).
Urím a tumím v Knize Mormonově
Kameny urím a tumím jsou zmíněny i v mormonském písmu, Knize Mormonově. Podle textu byly tyto kameny předány Jehovovu bratru Jaredovu (údajně okolo roku 2300 př. +more n. l. ), který je vzal s sebou do starověké Ameriky (Eter 3:23-24+28; Eter 4:5). Podle mormonů je právě tento pár urímu a tumímu tím, který nalezl a používal Joseph Smith (na rozdíl od páru kamenů, které vlastnil Abrahám a poté Mojžíš ve starověkém Izraeli).
Proroci jareditského národa (který je podle mormonů totožný s Olméky) si urím a tumím předávali, až byly tyto kameny zanechány spolu se 24 zlatými deskami, které v 2. století př. +more n. l. našel Limhiův lid (Mosiáš 8:9). Není známo, zda kameny s deskami skryl ve své jeskyni poslední jareditský prorok Eter, nebo zda je skryl poslední jareditský král Koriantumr.
Posvátné kameny byly Limhim předány králi Mosiáši II. , který byl vládcem země Zarahemla a který použil kameny k přeložení 24 jareditských desek. +more Mosiáš II. je v Knize Mormonově nazýván jako Vidoucí - Mosiáš 8:13. ).
Dědeček Mosiáše II. (Mosiáš I. +more) je taktéž nazýván Vidoucím, jelikož přeložil velký kámen (staroamerickou stélu), podávající také zprávu o jareditském národě. Není známo, jakými nástroji Mosiáš I. překládal, jelikož neměl přístup k urímu a tumímu. Je možné, že použil odlišný typ vidoucích kamenů (jako Joseph Smith).
Urím a tumím v Nauce a Smlouvách
Zázračné kameny najdeme také v dalším z mormonských Písem, Nauce a smlouvách, konkrétně v pasážích 10:1, 17:1, 130:9-10. Zmínky jsou aktéž v životopise Josepha Smithe v Drahocenné perle v pasážích 1:35, 1:52, 1:59 a 1:62.
Ostatní
Jonathan Eybeschütz napsal spis Urim ve-Tummim
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Jewish Encyclopedia * Encyclopaedia Judaica * N. H. +more Tur-Sinai, Ha-Lashon ve-ha-Sefer, 3 (1956), 103-13; * De Vaux, Anc Isr, 349-53 * A. Cody, A History of the Old Testament Priesthood (1969) * E. Robertson, in: VT, 14 (1964), 1-6 * AGGADAH: Ginzberg, Legends, 3 (1911), 172-3; 4 (1913), 75-76; 6 (1928), 69-70.
Externí odkazy
[url=http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Judaism/urimthummim.html]Urím a tumím na stránkách židovské virtuální knihovny[/url]