Válka o chorvatsko-uherskou korunu v roce 1440
Author
Albert FloresVálka o chorvatsko-uherskou korunu, nebo také chorvatsko-uherská občanská válka v roce 1440 byla občanská válka v chorvatsko-uherském království.
Okolnosti
Od prvních dnů po své korunovaci narážel mladý polský král Vladislav I. Jagellonský na překážky ze strany šlechty i církve.
V roce 1440 byla Vladislavovi nabídnuta chorvatsko-uherská koruna, ovšem její přijetí znamenalo řadu problémů spojených s osmanskou hrozbou. Navíc se vdova po posledním chorvatsko-uherském králi +more_Habsburský'>Albrechtovi II. Alžběta usilovala o udržení korunu pro své nenarozené dítě Ladislava V. Pohrobka.
Vladislav I. se rozhodl riziko podstoupit a přijal chorvatsko-uherskou korunu. +more Počáteční diplomatické neshody se zvrhly v otevřený ozbrojený konflikt, který trval dva roky. Mezi příznivci Vladislava I. patřil papež Evžen IV. , který mu poskytl silnou podporu výměnou za pomoc při organizování křížové výpravy proti Turkům.
Chorvatský bán Matko Talovac přijal Vladislava I. v chorvatských zemích. +more Téměř jedinými mocnými lidmi, kteří zůstali na straně královny Alžběty, byli Oldřich II. Celjský a Jan Jiskra z Brandýsa. Alžběta jmenovala mačvanského bána Ladislava IV. Garajského, aby shromáždil armádu, ta však byla poražena ve střetu s Janem Hunyadim.
Důsledky
Již v roce 1441 Turci napadli provincie mezi Sávou a Drávou. Po stabilizaci situace v Chorvatsku a Uhrách zahájil král Vladislav v letech 1443 a 1444 dvouletou válku proti Osmanské říši, čímž prolomil dohodnuté desetileté příměří. +more Král Vladislav I. zemřel v bitvě u Varny 10. listopadu 1444.