Včela medonosná kraňská

Včela medonosná kraňská Včela medonosná kraňská (angl. Carniolan honey bee; lat. Apis mellifera carnica) je poddruh včely medonosné. V České republice se jedná o nejrozšířenější poddruh včely.

Původ

Včela kraňská jako poddruh včely medonosné se přizpůsobila podmínkám panujícím v oblasti Kočevje (Gottschee) v Kraňsku (nyní Slovinsko), jižní části rakouských Alp, oblasti Dinárských hor, jižní Panonii a severního Balkánu. Jedná se o druhý nejoblíbenější poddruh včely chovaný včelaři na světě. +more V České republice je na prvním místě.

Vlastnosti

Mezi včelaři je oblíbená z mnoha důvodů. Především kvůli její skvělým obranným schopnostem proti jinému hmyzu, přičemž zůstává vůči včelaři neagresivní. +more Tyto včely začínají brzy na jaře rychle přizpůsobovat populaci dělnic podle dostupnosti potravy v krajině a stejně rychle přizpůsobují (omezují) populaci dělnic v případě úbytku nebo nedostatku. Dobře odolává některým nemocem a parazitům, lépe než jiné plemena.

Anatomie

Včela kraňská je velikostí podobná včele italské (Apis mellifera ligustica), má však výrazně tmavou šedou barvu s hnědými pruhy. Tělo je tmavé, ale existuje i ve světlejší barvě nebo i hnědé a s tečkami. +more Jsou také známé jako šedé včely. Včela kraňská je navíc velikostí srovnatelná s včelou středoevropskou (Apis mellifera mellifera), ale s užším břichem. Jazyk o délce 6,5 až 6,7 mm, dlouhé paže a krátké ochlupení jí umožňují sbírat nektar, například z jetele a podobných rostlin.

Ohrožení a situace v Česku

Ohrožení plemene včely kraňské vyplývá mj. též ze současného trendu rozšířit na území ČR chov dalších plemen a populací včel, zejména včely medonosné tmavé (Apis mellifera mellifera) a hybridní včely buckfastské. +more Chov více než jednoho plemene na tak malém území, jako je ČR je problematický. Vzhledem k nemožnosti prostorové izolace by došlo ke spontánní hybridizaci a riziku šíření nežádoucích vlastností.

Populace včely kraňské je ohrožena nedovolenými převozy včelích matek, případně včelstev na území chovu kraňské včely z oblastí se zcela odlišným genotypem včel, následným křížením s místní včelou a šířením této populace cestou přirozeného páření nepromyšlenou snahou nahradit za každou cenu ztráty včelstev způsobené nezvládnutím chorob.

Charakter a chování

Výhody * Ceněná pro svojí mírnost. * Může být chovaná v městském prostředí s vysokou hustotou industrializace. +more * Lepší orientace v terénu než italská včela. * Nízký sklon k loupežím. * Může hibernovat (přezimovat) v malém počtu. * Schopnost šetřit zásoby medu. * Schopnost rychle se přizpůsobit prostředí. * Dobrá schopnost přežít dlouhé zimy. * Schopnost rychle obnovit populaci včelstva po přezimování. * Nízká spotřeba propolisu. * Odolná vůči chorobám plodu. * Vhodná pro oblasti s brzkou jarní snůškou. * Včely dělnice žijí až o 12 % déle než včely jiných plemen.

Nevýhody * Náchylnější k rojení. * Nízká schopnost prospívat v horkých letních dnech. +more * Plodování závisí na dostupnosti pylu. * Neoznačená matka se na plástvi obtížně hledá.

Odkazy

Reference

Literatura

Ing. Dalibor Titěra, CSc. +more, Metodika uchování genetického zdroje zvířat, [url=http://www. genetickezdroje. cz/wp-content/uploads/2017/02/Vcela_kranska. pdf]Včela medonosná kraňská (Apis mellifera carnica)[/url], * Graham, Joe. The Hive and the Honey Bee. Hamilton/IL: Dadant & Sons; 1992; * Webové stránky Slovinského svazu chovatelů včel; [url=http://www. carniolan. com/]Apis mellifera carnica[/url].

Externí odkazy

Kategorie:Včelařství Kategorie:Včely Kategorie:Poddruhy včely medonosné