Valerian Mikulicz-Radecki

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Valerian Mikulicz-Radecki byl významný rakousko-ruský chirurg a profesor chirurgie na Univerzitě ve Vídni. Narodil se v Čechách, a po absolvování studia medicíny se specializoval na chirurgii. Jeho práce v oblasti chirurgie přinesla revoluční pokroky, zejména v oblasti operačních postupů a anestezie. Mikulicz-Radecki byl jedním z průkopníků používání a zavádění nových chirurgických nástrojů, technik a postupů. Jeho výzkum a inovace se zaměřovaly na chirurgii hlavy a krku, zejména na operace sluchového aparátu a dýchacích cest. Byl také nadšeným propagátorem a učitelem sterilní chirurgie. Během své kariéry Mikulicz-Radecki získal mnoho ocenění a byl uznáván jako jedna z nejvýznamnějších osobností v oblasti chirurgie. Měl výrazný vliv na vývoj a modernizaci chirurgie, která se stala efektivnější a méně rizikovou díky jeho přínosům. Cílem jeho práce bylo zlepšit kvalitu péče o pacienty i samotný průběh chirurgických zákroků. Mikulicz-Radeckého dílo ovlivnilo mnoho dalších chirurgů a jeho techniky jsou stále používány v moderní medicíně. Jeho odkaz je dodnes respektován a ukládá se mezi významné osobnosti medicíny.

Valerian Bartholomaeus von Mikulicz-Radecki (18. května 1855 Černovice - 24. prosince 1910 Vídeň) byl polní podmaršálek Rakousko-uherské armády, spisovatel, bratr Jana Mikulicze-Radeckého.

Životopis

Narodil se v Černovicích jako Valerián Mikulicz v tehdejším Bukovinském vévodství a dnešní Ukrajina. Jeho rodiče byli otec Ondřej Mikulicz lesní úředník a tajemníkem v Bukovinské komoře řemesel a průmyslu a matka Emilie Dannitzová, která byla dcerou pruského důstojníka. +more Studoval Vojenskou akademie v St. Pölten a následně pokračoval ve studiích na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě, k jeho vrstevníkům patřil Karl Tersztyánszky von Nádas. Dne 1. listopadu 1877 byl jmenován podporučíkem a převelen do Haličského pěšího pluku číslo 20. V roce 1882 byl povýšen na poručíka a po ukončení vídeňské vojenské školy byl převelen do generálního štábu. V roce 1887 byl povýšen na kapitána a převelen nejprve do velitelství 12. pěší divize a později do 1. sboru v Krakově. Zde napsal polsky uznávanou knihu o listopadovém povstání Poláků proti Rusům, sám mluvil polsky po své matce. Následně je převelen k vojenskému zpravodajství na generálním štábu armády,zde působil jako odborník na tzv. „Polskou otázku“. V roce 1893 by vyznamenán Vojenským záslužným křížem, následovalo povýšení na majora a byl jmenován náčelníkem štábu 24. pěší divize. V roce 1897 byl uznán jeho vznešený původ a služba armádě a byl rakouským císařem Františkem Josefem I. povýšen do šlechtického stavu s titulem svobodný pán s predikátem Radecki, upravil si jméno na Valerian von Mikulicz-Radecki. V roce 1905 je povýšen na generálmajora. Postupně se mu zhoršil jeho zdravotní stav, který již neumožnil plně vykonávat vojenskou službu a v roce 1910 je nucen odejít do invalidního důchodu. Byl povýšen na polního podmaršálka a ve stejném roce 1910 zemřel.