Velká poloosa dráhy
Author
Albert FloresVelká poloosa Velká poloosa dráhy je jedním z elementů dráhy, popisujících pohyb kosmického tělesa (přirozeného, např. planety, komety apod., nebo umělého) v kosmickém prostoru. Značí se a a vyjadřuje se v délkových mírách; u přirozených kosmických těles, zejména planet ve sluneční soustavě se používá nejčastěji astronomické jednotky (AU). Vyjadřuje střední vzdálenost kosmického tělesa od těžiště soustavy.
Charakteristika
U eliptické dráhy je rovna aritmetickému průměru hodnot vzdálenosti periapsidy (pericentra) a apoapsidy (apocentra) od těžiště soustavy, tedy
: a = \frac { R_P + R_A }{2},
kde R_P je vzdálenost periapsidy a R_A je vzdálenost apoapsidy.
Hodnota velké poloosy je přímo svázána s dalšími elementy dráhy podle 3. Keplerova zákona. Doba oběhu (perioda) P je rovna
:P = 2 \pi \sqrt{ \frac { a^3 } { \mu } },
kde a je velká poloosa a μ je gravitační parametr centrálního tělesa.
Vyjádříme-li u těles pohybujících se Sluneční soustavou a v astronomických jednotkách, dostaneme pro dobu oběhu P v rocích zjednodušený výraz
: P = \sqrt { a^3 }.
Pro střední denní pohyb resp. střední pohyb za jednotku času n vyjádřený ve stupních za jednotku času
n = \frac { 180 }{ \pi } \sqrt{ \frac { \mu } { a^3 } } ,
kde a je velká poloosa a μ je gravitační parametr centrálního tělesa.
U hyperbolických drah je hodnota velké poloosy záporná (a \lim_{e \to 1} a = + \infty.
Naopak klesá-li u hyperbolické dráhy hodnota excentricity k hodnotě 1 zprava (tj. hyperbola se zužuje a mění se na parabolu), pak (záporná) hodnota velké poloosy klesá pode všechny meze, tj.
: \lim_{e \to 1} a = - \infty.