Cesko.wiki Venezuelský záliv
Author
Albert FloresVenezuelský záliv ( Gulf of Venezuela, Golfo de Venezuela) je mělký záliv v Karibském moři na hranici Venezuely s Kolumbií.
Situace
Satelitní snímek Venezuelského zálivu před rokem 2007 Záliv o šířce 240 km, nacházející se okolo 11. +more severní rovnoběžky, je ze severní strany až 120 km hluboko zapuštěný do jihoamerické pevniny. Je sevřen dvěma poloostrovy, se západu je to poloostrov Guajira a z východu Paraguaná. Z jižní strany je záliv propojen asi 65 km dlouhým průlivem Tablazo Strait s lagunovým jezerem Maracaibo s brakickou vodou.
Venezuelský záliv leží na kontinentálním šelfu který tvoří přechod mezi horskými pásy na pevnině a proláklinou v Karibském moři. Z důvodu pohybu Karibské desky začal šelf v minulosti pozvolna klesat pod mořskou hladinu. +more Venezuelský záliv je poměrně mělký (jen 20 až 30 m) a dno má pokryté silnou vrstvou sedimentu přineseného povodněmi z pevniny. Vede přes něj důležitá lodní trasa po které zaoceánské tankery odvážejí vytěženou ropu a byl proto v něm vykopán asi 100 km dlouhý, 245 m široký a 13,5 m hluboký kanál.
Přestože se v oblasti zálivu těží i zpracovává ropa a proplouvají jím lodě s hlubokým ponorem, je v zálivu voda která průběžně splňuje životní podmínky pro bohatou mořskou fauna. Žijí tam jak živočichové preferující nehluboké vody, tak i ti pravidelně migrující do plytkých vod. +more V hlubších vodách žijí i ryby ekonomicky významné, např. makrely, smuhy, chrochtali, cípali a murény. V místech kde Venezuelský záliv navazuje na mořskou hlubinu lze spatřit i rejnoky, manty a občas i kladivouny.
Historie
Záliv objevili v roce 1499 Španělé Alonso de Hojeda a Juan de la Cosa a Ital Amerigo Vespucci, jeho okolí tehdy obývala indiánská etnika řadící se do skupiny s názvem Karibové. Ihned nato začala španělská kolonializace. +more Venezuela byla první země v Jižní Americe která po vítězné bitvě ve Venezuelském zálivu v roce 1823 vypudila španělské vojáky ze země a osamostatnila se.
Ropný průzkum zálivu a okolí začal roku 1947 a první úspěšné vrty byly provedeny o deset let později na úzkém venezuelském pásu poloostrova Guajira. V současnosti je tato šelfová oblast hodnocena jako jedna z nejbohatších na ropu a zemní plyn v Jižní Americe.
Hraniční problémy
Již z koloniálních časů je vleklý spor o hranici mezi Venezuelou a Kolumbií vedenou v podélném směru přes poloostrov Guajira. Po dlouhé řadě dvoustranných, nebo za pomoci prostředníků vedených jednání došlo v roce 1941 k určení suchozemské hranice která však bývá i dnes zpochybňována.
Mnohem složitější je stanovení mořské hranice v zálivu a mezi jednotlivými výlučnými ekonomickými zónami do vzdálenosti 200 námořních mil od pobřeží. Kolumbie i Venezuela mají na vedení hranice své názory a žádná strana není ochotná ke kompromisu, v obou zemích jsou mezi obyvateli silné nacionalistické proudy rozdmýchávané politiky.