Cesko.wiki Veľká Franková
Author
Albert FloresVeľká Franková je obec v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji v České republice. Leží v Krušných horách, v údolí Černého potoka, přibližně 17 km západně od Karlových Varů. Obec má rozlohu 20,68 km² a žije zde přibližně 610 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1378. Veľká Franková se nachází v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. V okolí obce se nachází mnoho turistických tras a lyžařských areálů, které lákají turisty i sportovce. Veľká Franková je známá také díky několika památkám v okolí. Patří sem například kostel svatého Petra a Pavla z 19. století, který je postavený v empírovém stylu. V nedalekém okolí se pak nachází Kaple svaté Barbory, která je považována za jednu z nejstarších sakrálních staveb na území dnešního Česka. V obci se také nachází památný strom zvaný Lipa u kostela, který je starý přes 450 let. Veľká Franková je také známá svou bohatou historií těžby stříbra a kolonizačním hnutím, které přineslo do obce německy mluvící obyvatele. Veľká Franková je oblíbeným cílem turistů, kteří sem přijíždějí za krásnou přírodou, rekreačními možnosti a historickými památkami. Obec nabízí ubytování a restaurace pro turisty a je také známá svou místní kuchyní, ve které se používají tradiční suroviny z okolí.
Veľká Franková (polsky Frankowa) je obec na Slovensku v okrese Kežmarok v Prešovském kraji. V roce 2020 v ní žilo 327 obyvatel.
Poloha
Obec se nachází v Zamaguří při hranici s Polskem, na úbočí vrchů pohoří Spišská Magura a v údolí Frankovského potoka, který se u hranice vlévá do Dunajce. Centrum obce se nachází v nadmořské výšce kolem 659 metrů. +more Okolní obce jsou Malá Franková, Osturňa a Spišské Hanušovce.
Historie
První písemná zmínka o obci je z roku 1296, kdy se nazývala "Frankfálva a patřila k majetku uherského šlechtice Franka Berzeviczyho z Velké Lomnice. Také roku 1314 patřila témuž Frankovi. +more Roku 1396 se vesnice dostala mezi statky kláštera kartuziánů z Kláštoriska, kteří zde založili kostel. V 1. polovině 16. století ji spravoval obnovený kartuziánský klášter v Červeném Kameni. K roku 1787 vesnice čítala 69 domů se 469 obyvateli a v roce 1828 565 obyvatel v 77 domech. Roku 1918 byla obec administrativně připojena k Československu. Mezi léty 1979-1990 byla velká Franková spojena s Malou Frankovou. Patronem kostela i obce je od středověku svatý Mikuláš z Myry, který byl převzat také do znaku obce.
Památky
Barokní kostel sv. Mikuláše - jednolodní sálová stavba má středověké základy (pravoúhlý presbytář), na nich byla přestavěna v 16. +more století a v polovině 18. století; má tři barokní oltáře, olejomalba sv. Mikuláše na hlavním oltáři je rovněž barokní, ostatní vybavení interiéru a bohatá fresková výmalba pocházejí převážně z 19. století. U kostela stojí dřevěná zvonice. Celková obnova kostela byla dokončena v roce 2016. * Hřbitov s ohradní zdí u kostela - nejstarší dochované náhrobky a železné kříže pocházejí z 1. poloviny 19. století * Roubené domky na kamenné podezdívce - lidové stavby z 19. století.
Turistika
Vesnicí prochází červená turistická značka, která spojuje turistické hraniční přechod Malou Frankovou a polskou vesnici Kacwin. Červená vede z hranic přes Malou Frankovou na hřeben Spišské Magury (vrchol Magurka (1 193 m n. +more m. )) a pokračuje do podtatranské obce Ždiar. * Na začátku Malé Frankové se z červené značky odpojuje žlutá značka na vrcholu Furmanec (1 038 m n. m. ). Na hřebeni Spišské Magury (rozcestí Malá Poľana) stezka sestupuje do místní části Ždiaru - Bachledovej doliny, kde je velký lyžařský areál propojený lanovkou se střediskem v obci Jezersko. * Z obce vede asfaltová cyklostezka přes hraniční přechod do sousední polské obci Kacwin; na cyklostece je možno vidět dva pěkné malé vodopády na řece Ostrunianka (jeden na Slovensku, druhý na polské straně). Tato trasa se v posledních letech stala velmi vyhledávanou turisty a cyklisty ze Slovenska a z Polska. K přitažlivosti přispívá i nová přístupová asfaltové cesta z centra do sousední obce Malá Franková, která vede až ke spodní stanici lyžařských sjezdovek Furmanec I a Furmanec II. , které rozšířily zdejší lyžařské středisko "Ski Bachledova". Je přístupné ze tří obcí a bývá označováno za celoslovenský unikát. * Okolí obce má vhodné podmínky pro běžecké lyžování a upravené tratě jsou převážně na hřebeni Spišské Magury, v blízkosti horní stanice vleků z Bachledovej údolí, Jezerska a Frankové. V posledních letech byly trasy propojeny s dalšími polskými obcemi.
Rodáci
Andrej Sulitka (* 1945) - československý etnolog